Bitva u Chotynu (1673)

Bitva u Chotynu
konflikt: Polsko-turecká válka (1672–1676)
Bitva u Chotynu roku 1673 od Huchtenburga
Bitva u Chotynu roku 1673 od Huchtenburga

Trvání11. listopad 1673
MístoChotyn
Souřadnice
Výsledekvítězství Polsko-litevské unie
Strany
Polsko-litevská unie Polsko-litevská unie
Valašské knížectví Valašsko
Moldavské knížectví Moldávie
Osmanská říšeOsmanská říše Osmanská říše
Velitelé
Polsko-litevská unie Jan Sobieski
Polsko-litevská unie Michał Radziwiłł
Valašské knížectví Grigore Ghica
Osmanská říše Hüseyin Paša
Síla
29 000 až 30 000[1]35 000
120 děl[2]
Ztráty
2 000 mrtvých a zraněných[3]20 000 mrtvých a zraněných
ztráta většiny děl[3]

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Chotynu nebo také chotynská válka[4] byla bitvou, která se odehrála 11. listopadu 1673 a kde polsko-litevské síly pod vedením hejtmana Jana Sobieského porazily osmanské síly vedené Hüseyinem Pašou. Bitva samotná přispěla k zásadnímu obratu ve válce, když ještě o rok dříve vedla slabost Unie k podpisu nevýhodné Bučačské smlouvy, a umožnila Janu Sobieskému vyhrát nastávající královské volby (polsky: wolna elekcja) a stát se polským králem.

Jan Sobieski v bitvě u Chotynu roku 1673 podle Andrzeje Stecha

Popis bitvy

Polsko-litevské síly, společně s Moldavskými a Valašskými regimenty, tvořilo 30 000 mužů. Osmané měli pod velením 35 000 mužů a 120 děl. V bitvě byly také proti Osmanům úspěšně použity rakety zhotovené Kazimierzem Siemienowiczem. Vítězství umožnilo Unii anulovat nevýhodnou Bučačskou smlouvu a připravilo scénu pro roli, kterou měl Sobieski odehrát při obléhání Vídně roku 1683.

Název

Chotyn (česky též Chotyně, Chotim nebo Chotin) byla dobyta a držena mnoha státy, což je důvodem častých změn jejího názvu (ukrajinsky: Хотин; polsky: Chocim; rumunsky: Hotin; turecky: Hotin; rusky: Хоти́н; transliterací: Chotín).

Následky

Osmanské síly se stáhly z Polska poté, co přišly o své zásoby a většina jejich dělostřelectva byla zajata. Sobieski se společně se šlechtou vrátil do Varšavy kvůli volbám nastanuvších z důvodu smrti krále Michała Wiśniowieckého, který zemřel 10. listopadu (den před bitvou).

V kultuře

Bitva u Chotynu byla zachycena v podobě útoku polských husarů na konci filmu Pan Wołodyjowski režiséra Jerzyho Hoffmana, který vznikl podle knižní předlohy Henryka Sienkiewicze.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Battle of Khotyn (1673) na anglické Wikipedii.

  1. Marek Wagner, Wojna polsko-turecka w latach 1672-1676 t.1, Infort Editions, Zabrze 2009, p 376, ISBN 978-83-89943-34-7
  2. Marek Wagner, Wojna polsko-turecka w latach 1672-1676 t.1, Infort Editions, Zabrze 2009, p 374, ISBN 978-83-89943-34-7
  3. a b Marek Wagner, Wojna polsko-turecka w latach 1672-1676 t.1, Infort Editions, Zabrze 2009, p 392, ISBN 978-83-89943-34-7
  4. DEVRIES, Kelly Robert. The European tributary states of the Ottoman Empire in the sixteenth and seventeenth centuries. Choice. 2014-05-01, s. 51–5179. Dostupné online. ISSN 0009-4978. DOI 10.5860/CHOICE.51-5179. (anglicky) 

Literatura

  • Alan Palmer, The Decline and Fall of the Ottoman Empire, Published by Barnes & Noble Publishing, 1992. ISBN 1-56619-847-X. (anglicky)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Ottoman flag by Hieronymus Bosch.svg
Autor: BlinxTheKitty, Licence: CC BY-SA 4.0
Possible flag or banner of the Ottoman Empire (or Ottoman army) according to Hieronymus (aka Jérôme) Bosch (crwflags.com), the painter lived in the Middle Ages (c. 1450–1516) in Brabant and some of his paintings show Ottoman flags. These are generally red with a white crescent. It was the end of the XVth century, when the Ottomans had just conquered Constantinople and thus ended the Byzantine Empire, that was a shock for the Christian world.
Flag of Moldavia according to Alexander Gwagnin.svg
Autor: Dahn, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Moldavia as described by Alexander Gwagnin (Guagnini), circa 1574, quoted in Petre Ș. Năsturel, "Steagul 'de luptă' al lui Ștefan cel Mare: prapur bisericesc ori poală de icoană?". Analele Putnei Vol. I, Issue 1, 2005, pp. 48–49. Design of the aurochs is based on Moldavian coat of arms found in Szymon Okolski's Orbis Polonus, circa 1641 (and reproduced in Dan Cernovodeanu, Știința și arta heraldică în România, p. 259. Bucharest: Editura științifică și enciclopedică, 1977).
John III Sobieski in battle of Khotyn 1673.PNG
Jan III Sobieski in Battle of Khotyn (1673), detail.
Flag of Wallachia.svg
Flag of Wallachia (cca. 1593 - 1611). This model was composed by Romanian heraldist Dan Cernovodeanu, after two (almost) identical contemporary descriptions of the flag of en:Michael the Brave (1593 - 1601) and en:Radu Şerban (1602 - 1611):

The flag is from white damascus on which is depicted a raven [sic!] with a red double cross and a red star in his berk, standing over a green juniper. (Ciro Spontoni, Historia della Transilvania, Venice, 1638)

The bird is a combination between aquila and raven, as it appears on contemporary seals.
Chorągiew królewska króla Zygmunta III Wazy.svg
Autor: Olek Remesz (wiki-pl: Orem, commons: Orem), Licence: CC BY-SA 2.5
Royal banner (not a flag) of the Polish-Lithuanian Commonwealth during the reign of the House of Vasa (1587-1668).
  • Banner with three horizontal stripes of red, white and red.
  • Coat of arms:1-4 Polish eagle (Piastowie's), 2-3 Lithuanian Vytis (Jagiellonczyk's), 5-8 Swedish three-crowns (Magnus IV's), 6-7 Swedish lion (Magnus I's), inescutcheon: 9 Vasa's arms.
  • Crown:Royal crown.
  • Order:Golden fleece