Bitva u Doboje
Bitva u Doboje | |||
---|---|---|---|
konflikt: Rakousko-uherské tažení v Bosně a Hercegovině v roce 1878 | |||
Rakouská mapa střetnutí u Doboje a Strježevice z roku 1879 | |||
Trvání | 4. až 6. září 1878 | ||
Místo | okolí města Doboj, Bosenský vilájet | ||
Souřadnice | 44°43′57″ s. š., 18°5′27″ v. d. | ||
Výsledek | vítězství rakousko-uherské armády | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Ztráty | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bitva u Doboje bylo vojenské střetnutí mezi Rakouskem-Uherskem a Osmanskou říší probíhající ve dnech 4. až 6. září 1878 v rámci rakousko-uherské vojenské kampaně v Bosenském vilájetu o kontrolu nad městem Doboj na řece Bosně. Jednotky rakousko-uherského expedičního sboru, složeného zde především z moravských pěších pluků č. 8 z Brna a č. 54 z Olomouce, zde porazily bosenské oddíly.
Předehra
Ve dnech 13. června až 13. července 1878 bylo na Berlínském kongresu, kterého se zúčastnili zástupci Rakouska-Uherska, Německého císařství, Spojeného království, Ruska, Osmanské říše a Itálie, který řešil tzv. Velkou východní krizi na Balkáně,[1] mj. dohodnuto, že Bosnu a Hercegovinu dočasně na úkor Osmanské říše, vojensky obsadí a bude spravovat Rakousko-Uhersko z důvodu udržení politické a etnické stability v regionu. Dne 29. července 1878 XIII. armádní sbor rakousko-uherského expedičního vojska pod velením generála Josipa Filipoviće, který měl vrchní velení nad celou vojenskou operací, překročilo na několika místech řeku Sáva a začalo obsazovat území Bosenského vilájetu.
Hlavní voj císařské armády postupoval do oblasti od severní hranice směrem k jihu, kde se setkávala jen s malým vojenským odporem. Rakousko-uherské velení ani s výrazným odporem nepočítalo a mohlo tak snáze dojít k podcenění bojové situace.
Průběh střetu
Doboj je městečko ležící v Bosně a Hercegovině nedaleko Banja Luky. Při obsazování Bosny a Hercegoviny rakousko-uherskými vojsky v roce 1878 se jeho okolí stalo během závěru srpna a září dějištěm krvavých bojů s muslimskými povstalci.
Dne 4. září 1878 zaútočili povstalečtí ozbrojenci na jednotky 54. pěšího pluku. Tvrdé boje probíhaly celý den, na jehož konci měl pluk 70 mrtvých a raněných. 5. září tvrdé boje pokračovaly a proti pozicím povstalců vyrazil brněnský 8. pluk, jehož útok byl však odražen. 6. září se do bojů vrhly 49. a 54. pluk, přičemž vojáci z Hané zaujali postavení brněnského regimentu. Oddíly se postupně dostávaly dopředu a nakonec bylo zjištěno, že nepřítel pozice vyklidil. Byli nalezení jen podřezaní a zohavení vojáci, kteří byli minulé noci zajati muslimy. Mužstvo 4. praporu pohřbilo 32 zohavených mrtvol.
Hodnocení bitvy
Akce tvořila jeden z významnějších střetů celé rakousko-uherské vojenské kampaně, vedle například předchozích bitev u Maglaje, o Sarajevo. Boje byly ukončeny 20. října 1878, kdy bylo tažení oficiálně skončeno, bosenské partyzánské oddíly, operující v horách, se vzdaly a původní Bosenský vilájet tak zanikl. Následná příromnost rakousko-uherské moci v Bosně a Hercegovině vytrvala přes tzv. Bosenskou krizi až do konce první světové války, včetně zásadního atentátu na arcivévodu Františka Ferdinanda v Sarajevu 28. června 1914.
Památky
Válečné události rovněž reflektuje zlidovělá vojenská píseň Za císaře pána, zmiňující boj proti bosenským povstlacům v Bosně a Hercegovině.[2] Ústředním textem je pak sloka "Za císaře pána a jeho rodinu museli jsme vybojovat Hercegovinu..."[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Ottův slovník naučný. Díl 11. Praha: J. Otto, 1902. S. 152.
- ↑ Proč se v písni Za císaře pána zpívá o Hercegovině, že je to lautr rovina, i když ve skutečnosti je to tam samý kopec? | Odpovědi.cz. www.odpovedi.cz [online]. [cit. 2023-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Hercegovina. www.akordytexty.cz [online]. [cit. 2009-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-12.
Literatura
- BENCZE, László. SCHUBERT, Frank N. (ed.). The Occupation of Bosnia and Herzegovina in 1878. East European Monographs. Vol. 126. New York: Columbia University Press. 2005. (anglicky)
- FUČÍK, Josef. Operace rakousko-uherské armády v Bosně a Hercegovině 1878 a 1881-1882 na základě mandátu Berlínského kongresu. Historie a vojenství: Časopis Historického ústavu Armády ČR. Praha: Magnet-Press, 8.1998, 47(4), [38]-64, s. [38]. ISSN 0018-2583. Dostupné online
- LJUCA, Adin. Český guláš o bosenském maglajzu; Reflexe Bosny a Hercegoviny v českém akademickém prostředí (1992-2008). In: Bosna 1878-2008: [sborník příspěvků z konference konané ve dnech 29.-30. května 2008 v Ústí nad Labem]. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně, Ústav slovansko-germánských studií FF UJEP, 2009, s. 51-67. ISBN 978-80-7414-171-3
- Vídeňské illustrované noviny. Vídeň: A. Hrazdíra, 12.9.1918, 13(37), s. 9. ISSN 2521-5833. Dostupné online
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Autor: No machine-readable author provided. Kseferovic assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY-SA 3.0
This is the flag of Indenpendent Bosnian in 1878. Created by Vernes Seferovic.
The Ottoman flag and Turkey Republic Flag of 1844–1935. Late Ottoman flag which was made based on the historical documents listed in the Source section. Note that a five-pointed star was rarely used in the crescent-and-star symbol before the 19th century.
Autor: Inga Cvijanovic, Licence: CC BY-SA 4.0
This image was uploaded as part of Trace of Soul 2020.
Bosnien-Herzegowina, Doboj, Umland