Bitva u Jasla

Bitva u Jasla
konflikt: Druhá světová válka
Trvání15. - 16. ledna 1945
MístoPolskoPolsko Polsko, Jasło
Výsledeksovětské a československé vítězství
Strany
Německá říše Třetí říšeSovětský svaz Sovětský svaz
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
(1. československý armádní sbor)
Ztráty
1. čes. armádní sbor:
8 (z toho 2 tankisté) mrtvých
27 (z toho 9 tankistů) raněných

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Jasla bylo vojenské střetnutí na východní frontě za 2. světové války, které proběhlo v rámci Západokarpatské operace mezi sovětskými a československými vojsky na straně jedné a německými vojsky na straně druhé. Pojmenovaná je podle polského města Jasło (tehdy německý Jassel).

Průběh bitvy

1. československý armádní sbor, který bojoval na východní frontě, se v průběhu bojů postupně rozrůstal a v jeho rámci vzniklo 5 pluků dělostřelectva a samostatná tanková brigáda. Výzbroj dělostřelectva tvořily 122 mm houfnice M1938 (M-30), 152 mm houfnice vzor 1937 (ML-20), 76,2mm divizní kanóny vz. 42 a 120 mm minomety vzor 1938. Jako tažná vozidla 152 houfnic byly používány sovětské tahače JA-12, 122 mm houfnice tahaly z větší části americké nákladní vozy Studebaker US6 nebo sovětské vozy GAZ AA, protitankové kanóny byly přemisťovány americkými vozy Dodge WC-51/52. K dispozici velitelů jednotlivých praporů byly americké džípy Willys. Československá tanková brigáda byla po bitvě na Dukle zdecimována, bojeschopných bylo pouze 5 tanků T-34/76 a dvě samohybná děla SU-85. Do československých vojenských jednotek přicházeli nováčci nebo záložníci z Podkarpatské Rusi, kteří byli málo vycvičení, což působilo jisté problémy v kvalitě mužstva.

Po Karpatsko-dukelské operaci přešla vyčerpaná vojska do obrany na řece Ondavě. Vojska se zde připravovala k dalšímu útoku, avšak rozkazem bylo dělostřelectvo a tanková brigáda (spíš to, co z ní zbylo) přesunuty ve dnech 18. až 22. prosince do Polska. Cestou docházelo k občasným přestřelkám. Českoslovenští dělostřelci působili na frontě u polského města Jasło. Jejich úkolem bylo zničení nepřátelských zbraní, okopů, pevnůstek a živé síly a zabránění útoků německých sil. Průběžně byl prováděn průzkum, který zjišťoval cíle dělostřelecké palby. Nečinná nebyla ani německá strana, která prováděla rušivé dělostřelecké přepady, při níž byli mrtví a zranění. 12. ledna začala na široké frontě Viselsko-oderská operace, během které Rudá armáda přes celé Polsko pronikla do Německa a vytvořila si nástupiště k závěrečnému útoku na Berlín.

Útok dělostřelectva a kaťuší sovětských a československých vojsk začal 15. ledna 1945 zhruba v 8:30. Palba trvala až téměř do deseti hodin, poté vyrazila pěchota. Československým dělostřelcům se podařilo zasáhnout všechny určené cíle. Útok podporovaly i československé tanky. Jeden z nich najel na minu, ale byl posléze opraven, další tank byl zničen německým Panzerfaustem. Zbývajícím tankům se podařilo zničit několik německých kulometných hnízd, dva bunkry, několik okopů, protitankové dělo a několik tankoborníků a pěšáků. Svůj úkol obsadit stanovené kóty českoslovenští tankisté splnili. Velitel sovětské 70. gardové divize generálmajor Gusev se o československých dělostřelcích pochvalně vyjádřil i u nejvyššího sovětského představitele Stalina, který udělil třem z pěti československých pluků čestný název „Jaselský.“

Po bitvě

Po bitvě se československé dělostřelectvo vrátilo zpět k hlavním silám 1. československého armádního sboru na Slovensko. Československá tanková brigáda byla doplněna o nové stroje a na konci února čítala její výzbroj 52 tanků T-34/85, 12 tanků T-34/76, 1 tank T-70 a 2 samohybná děla SU-85. Mimo to měli českoslovenští vojáci k dispozici 75 nákladních, speciálních a cisternových vozidel a k vyprošťování zasažených tanků 6 traktorů. Čs. tanková brigáda byla poté převelena pro účely Ostravské operace.

Významný den

V roce 1948 byl 15. leden ustanoven jako Den československého dělostřelectva.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the USSR (1936-1955).svg
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.