Bitva u Kodaně

Bitvy u Kodaně na obraze Nicholase Pococka

Bitva u Kodaně (anglicky Battle of Copenhagen, dánsky Slaget på Reden) byla námořní bitva v rámci napoleonských válek, která se odehrála 2. dubna 1801 poblíž Kodaně. Utkala se v ní britská flotila vedená admirálem Hydem Parkerem, která zaútočila na zakotvenou dánsko-norskou flotilu pod vedením Olferta Fischera.

Smyslem britské expedice bylo přesvědčit Dány (po dobrém či po zlém), aby Britům nebránili v námořní blokádě Francie. Dánsko-norské království totiž vstoupilo spolu s Pruskem a Švédskem do Ruskem iniciované Ligy ozbrojené neutrality, která si kladla za cíl volný obchod s Francií.

Hlavní útok vedl viceadmirál Horatio Nelson a bitva jako celek je brána jako britské strategické vítězství, neboť Nelson přešel v pravý okamžik k úspěšnému vyjednávání.

Nelsonova úloha byla o to těžší, že uprostřed bitvy dostal od Parkera rozkaz k ústupu, který neposlechl – s tím ovšem Parker, který se nacházel mimo hlavní bitvu a neměl dostatečně dobrý přehled o situaci, počítal. Příkazem zamýšlel dát Nelsonovi čestný důvod k ústupu, kdyby to bylo zapotřebí. Nelson ovšem v bitvě pokračoval a když se mu podařilo potopit a zajmout několik lodí a uvolnit si přístup k bombardování města, nabídl nepříteli vyjednávání. V tu chvíli sice nebyla žádná z jeho lodí potopena, ale řada z nich byla vážně poškozena, některé uvízly v neznámých vodách na mělčině, některé nebyly bojeschopné a některé nebyly ani ovladatelné a proud je zvolna unášel směrem k oblasti dostřelu dánských pobřežních baterií. Do bitvy se navíc ještě stále nezapojily rezervy, které měli Dánové větší.

Vyjednávání, které z dánské strany vedl korunní princ Frederik VI. coby dánský regent, bylo pro Brity úspěšné. K tomu přispělo, že během vyjednávacího příměří Britové dále přeskupili své síly, takže mohli snadno začít bombardovat město.

Navíc se Dánové ke konci vyjednávání dozvěděli, že ruský car Pavel I. byl zavražděn, což výrazně oslabovalo šance, že by byly ze strany Ruska nějak vymáhány dánské závazky vzhledem k Lize ozbrojené neutrality, naopak se dal očekávat rozpad Ligy, která byla Pavlovým dílem. Změna politické situace způsobená carovou smrtí tak zároveň snížila význam této bitvy z hlediska dějin.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Battle of Copenhagen na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

The Battle of Copenhagen, 2 April 1801 RMG BHC0529.tiff
The Battle of Copenhagen, 2 April 1801

The Battle of Copenhagen, 2 April 1801, fought to force Denmark out of the hostile ‘Armed Neutrality’ of the Northern Powers – Russia, Sweden, Denmark and Prussia –was the second of Nelson's great battles and, like the Battle of the Nile, also against an enemy at anchor. Nelson's intention was to concentrate on parts of the Danish defence and defeat it in detail but despite careful preparations the issue remained in doubt. Nelson ignored his superior's signal of recall: ‘Leave off action! ... Now damn me if I do. You know, Foley, I have only one eye – I have a right to be blind sometimes….I really do not see the signal.’ Eventually he offered a truce to save the Danish wounded in sinking and burning ships. As against this show of humanity, he used diplomacy, threat and bluff to engineer an armistice. With arrival of the news of the assassination the Tsar Paul I of Russia, which in fact preceded the battle, the Armed Neutrality collapsed.

Pocock’s painting shows Nelson’s line anchored and in action against the Danish line, which lies between him and Copenhagen. Nelson’s flagship, the ‘Elephant’, can be seen to the left of centre flying his blue vice-admiral's flag. Bomb vessels anchored on the edge of the Middle Ground shoal at the bottom right fire shells over the heads of both fleets towards Copenhagen. This painting, which is a highly detailed representation of the action, was executed for engraving in Clarke and Macarthur’s ‘Life of Nelson’(1809).

The Battle of Copenhagen, 2 April 1801