Bitva u Kolína nad Rýnem
Bitva u Kolína nad Rýnem | |||
---|---|---|---|
konflikt: Občanská válka ve Franské říši (715–718), Fransko-fríské války | |||
Mapa franského království po smrti Pipina II. v roce 714. Paul Vidal de La Blache, Všeobecný atlas historie a geografie (1912). | |||
Trvání | 716 | ||
Místo | nedaleko Kolína nad Rýnem | ||
Souřadnice | 50°56′33″ s. š., 6°57′32″ v. d. | ||
Výsledek | neustrijsko-fríské vítězství, porážka Karla Martela | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bitva u Kolína nad Rýnem se odehrála v roce 716 a byla jednou z bitev občanské války, která ve Franské říši vypukla po smrti Pipina II. Prostředního. Zároveň byla první bitvou Karla Martela, franského majordoma a jedinou bitvou v niž během svého života utrpěl porážku.[1]
Patrně na nátlak manželky Plektrudy určil Pipin II. za svého následníka v úřadu majordoma královského paláce svého vnuka Theudoalda. Po Pipinově smrti v roce 714 se toto rozhodnutí nelíbilo austrasijské šlechtě, která do úřadu zvolila Karla Martela, nemanželského syna Pipina II. a jeho milenky či druhé manželky Alpaidy.[2] Plektrudě se krátce na to podařilo v Kolíně Karla Martela zadržet a uvěznit.[3][4] O úřad majordoma Austrasie se ucházel i neustrijský majordomus Ragenfrid, který v roce 716 s franským králem Chilperichem II. a fríským králem Radbodem, vtrhl do Kolína, aby konkurenční frakci zničil a získal úřad majordoma i s královskou pokladnicí.[5]
Karel Martel mezitím z vězení unikl a rychle se začal připravovat na vojenský střet, ale pro nedostatek času byl v bitvě nedaleko Kolína[1][6][7] Radbodem poražen a donucen uprchnout do hor pohoří Eifelu.[8][9] Chilperich II. s Ragenfridem po krátkém obléhání dobyli pevnost v Kolíně nad Rýnem a Plektrudu s Theudoaldem zajali. Plektruda s vnukem se ze zajetí vykoupila tím, že uznala Chilpericha králem, vzdala se královské pokladnice i úřadu majordoma pro svého vnuka Theudoalda.
Karel Martel v pohoří Eifelu mezitím shromaždil své příznivce a zakrátko byl připraven k boji. Když se Chilperich II. s Ragenfridem a armádou triumfálně vraceli z Kolína nad Rýnem byli v bitvě u Amblève Karlem Martelem poraženi.[8] Podle Annales Mettenses priores byly ztráty, které Karel Martel způsobil svým nepřátelům, značné. Karel Martel poté do konce svého života zůstal neporažen.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Battle of Cologne na anglické Wikipedii.
- ↑ a b DEANESLY, M. A History Of The Medieval Church 590-1500. [s.l.]: Read Books Ltd 292 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4474-8882-8. (anglicky)
- ↑ Ottův slovník naučný: Karel Martel. leporelo.info [online]. [cit. 2021-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-13.
- ↑ Catholic Encyclopedia: Charles Martel. www.newadvent.org [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné online.
- ↑ Geschiedenis der 'Friezen 1 [online]. 2009-06-08 [cit. 2021-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-06-08. (nizozemsky)
- ↑ VITALIS, Ordericus. The ecclesiastical history of England and Normandy. Tr., with notes, and the intr. of Guizot, by T. Forester. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 32. (anglicky)
- ↑ COSTAMBEYS, Marios; INNES, Matthew; MACLEAN, Simon. The Carolingian World. [s.l.]: Cambridge University Press Dostupné online. ISBN 978-0-521-56366-6. (anglicky)
- ↑ POWELL, John; MOOSE, Christina J.; WILDIN, Rowena. Magill's guide to military history. Pasadena, Calif.: Salem Press, 2001. 780 s. ISBN 9780893560164. (anglicky)
- ↑ a b WOOD, Ian Nicholas. Frisians of the Early Middle Ages. [s.l.]: Boydell & Brewer 438 s. Dostupné online. ISBN 978-1-78327-561-8. S. 212. (anglicky)
- ↑ WRIGHT, Thomas. The History of France: From the Earliest Period Fo the Present Time. Londýn: London Print. and Publishing Company, 1856. 904 s. Dostupné online. Kapitola Exploits of Charles, s. 717. (anglicky)
Externí odkazy
- Tento článek čerpá z The Catholic Encyclopedia, nyní již volného díla (public domain), z hesla (anglicky) „Charles Martel“. Kurth, Godefroid, New York: Robert Appleton Company ed. (1908).
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit, Licence: CC BY-SA 4.0
The green Oriflamme standard attributed to Charlemagne according to the 9th century mosaic where is Charlemagne with the Pope Leo II in the San Giovanni church, Rome. According to 11th century ballad the Chanson de Roland, the oriflamme was a royal banner of Charlemagne, first called Romaine and then Montjoie.
Francia at the death of Pepin of Heristal, 714