Bitva u Lipjag

Bitva u Lipjag
konflikt: Ruská občanská válka
Plán bojiště u Lipjag
Trvání	4. června 1918
Místo	Lipjagi, Povolží
Výsledek	Drtivé československé vítězství
Strany
Československé legie Ruská sovětská federativní socialistická republika
Velitelé
Stanislav Čeček Kadomcev
Síla
1600 vojáků 4000 vojáků
Ztráty
30 mrtvých a 89 raněných 1500 mrtvých, 2000 zajatých a 300 se utopilo v močálech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva o Lipjag^[1] proběhla 4. června 1918. V železniční stanici Lipjagi v Povolží porazily jednotky čs. legionářů bolševická vojska, čímž si otevřely cestu ke spojení s ostatními čs. oddíly, k němuž došlo v západní části Sibiře symbolicky 6. července 1918 u Miňjar a nakonec nepřímo i ve východní části ve stanici Olovjanaja.^[2] Blokováním sibiřské magistrály čs. legionáři zcela zastavili přepravu německých a rakousko-uherských zajatců na západní a italskou frontu.

Průběh

Lipjagy jsou železniční stanice v Povolží, západně od Samary. Po uzavření separátního míru mezi bolševickým Ruskem a Ústředními mocnostmi podepsali představitelé československého odboje s novou ruskou vládou dohodu o přesunu legionářských jednotek do Francie přes Vladivostok. Po přepadení vlaků bolševickými oddíly ovládli legionáři většinu sibiřské magistrály. Na evropském území zůstala odříznutá Penzenská skupina asi 6 tisíc vojáků pod vedením Stanislava Čečka.

V květnu 1918 docházelo k stále častějším útokům na legionáře, kteří se začali znovu ozbrojovat a bránit se těmto nájezdům. V nejtěžší situaci se ocitli legionáři u města Penza. Byl proti nim podniknut útok rudých gard, ovšem díky jejich neukázněnosti je Češi přemohli, 28. května dobyli Penzu a o tři dny později obsadili most přes Volhu a postupovali do Samary. Samarský sovět však nehodlal přistoupit na žádný kompromis a dohodu o průjezdu vlaků a před městem v železniční stanici Lipjagi nechal zřídit opevněné pozice. Zároveň došlo k povolání dalších vojsk, která měla československé legionáře obklíčit a likvidovat. Čs. velitelé si toho byli vědomi, a tak do hlavního útoku na Lipjagi nasadili proti 4 tisícovkám rudoarmějců pouhých 1600 vojáků, zbylí měli zajišťovat další pozice či být v záloze. Třicet minut po půlnoci 4. června 1918 zahájili Čechoslováci obchvat sovětských pozic, který v ranních hodinách oddělil nepřítele od Samary. V této době došlo k útoku, který zcela rozvrátil obranu železniční stanice. Legionáři pronikli do sovětských pozic a stanice byla obsazena.

Bitva skončila významným úspěchem legií. Na sovětské straně bylo 1500 mrtvých a přes 2000 zajatých. V močálech se utopilo dalších asi 300 rudoarmějců. Čechoslováci měli pouze 30 mrtvých a 89 raněných! Získali veškerou výzbroj a vybavení poražených. Několik rudoarmějců, kterým se podařilo uprchnout do Samary, způsobilo ve městě mezi bolševiky paniku a ti se již nezmohli na prakticky žádný odpor. Legionáři Samaru osvobodili. Cesta československých legií na východ tak byla volná. Úspěch vojsk na magistrále zcela zastavil dohodnutou přepravu německých a rakousko-uherských zajatců na západní frontu. Několik set tisíc zajatců tak nikdy neposílilo na Paříž útočící německé sbory. Čechoslováci, jejichž jediným cílem byla přeprava do Francie, se sice na západní frontu z Ruska nedostali (s výjimkou necelých tří tisíc, kteří byli z Masarykova příkazu dopraveni do Francie lodí tzv. „Severní cestou“ přes Archangelsk a Murmaň-Murmansk), avšak svou činností na magistrále pomohli dohodovým spojencům tuto frontu zachránit.

Bezprostředně v souvislosti s touto vítěznou akcí svedl hrdina od Bachmače poručík (a pozdější prvorepublikový generál) Stanislav Čeček ještě úspěšnou bitvu u Beznčuku (Bezenčuku).

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bitva u Lipjag na Wikimedia Commons