Bitva u Mühldorfu

Bitva u Mühldorfu
konflikt: Spor o královský titul v Římské říši
vyobrazení bitvy z roku 1334
vyobrazení bitvy z roku 1334

Trvání28. září 1322, úterý
Místoplanina u vsi Ampfing u Mühldorfu
Souřadnice
Výsledekvítězství Ludvíka Bavora
Strany
Bavorské vévodství (Horno)bavorské vévodství
České království České království
Norimberské purkrabství Norimberské purkrabství
Rakouské vévodstvíRakouské vévodství Rakouské vévodství
Korutanské vévodství Korutanské vévodství
Salcburské knížectví
arcibiskupství

Pasovské biskupství
Velitelé
Bavorské vévodství Ludvík Bavor
České království Jan Lucemburský
Norimberské purkrabství Fridrich IV. Norimberský
Znak Habsburků Fridrich Sličný
Korutanské vévodství Jindřich Korutanský
Síla
1 800 rytířů a žoldnéřů1 400 rytířů, žoldnéřů,
kumánští jezdci
Ztráty
neznámovíce než 1 000 šlechticů
zajmuto

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Mühldorfu (německy Schlacht bei Mühldorf) byl vojenský střet mezi bavorským vévodou Ludvíkem Bavorem a rakouským vévodou Fridrichem Sličným o královský titul v římské říši, který se odehrál 28. září 1322 na planině u vsi Ampfing poblíž bavorského města Mühldorf na Innu.

Pozadí

Spor o římský královský titul začal v roce 1314 po smrti římského krále Jindřicha Lucemburského. V září tohoto roku došlo k volbě nového krále, ale volba byla rozdělená a volily dvě skupiny kurfiřtů. Jedna skupina zvolila Ludvíka IV. Bavorského, druhá o den později Fridricha I. Sličného. Období dvojvládí směřovalo k vojenskému střetu, na který se obě strany začaly připravovat od jara 1322. V září se sešla vojska obou stran na březích řeky Inn u Mühldorfu a 28. září se schýlilo k bitvě.[1]

Příprava bitvy

Fridrich Sličný armádu koordinoval společně s Jindřichem Korutanským. Shromáždil vojsko z rakouských a alpských zemí a posílil je uherskou a kumánskou jízdou. K tomu mu jeho bratr Leopold Habsburský poslal na pomoc vojsko ze Švábska. Ludvík Bavor ale svoje vojsko sjednotil dříve a doposud měl převahu, o kterou by sjednocením habsburských armád přišel. Jan Lucemburský, který do Ludvíkovy armády přivedl i oddíly Franků, Slezanů a především silný oddíl Čechů pod svým přímým velením, na váhavého Ludvíka naléhal, aby tuto výhodu využil. Ačkoliv Ludvíkovou oblíbenou taktikou bylo vyčkávat, strach z posil ho přesvědčil, svolil k bitvě a Janovi dal velení.[1] Některé prameny uvádějí, že Jan poslal za Fridrichem Plichtu ze Žirotína, který v bitvě později sám padl, protože věděl, že jemu bitvu neodmítne. Šlo totiž o nejproslulejšího turnajového rytíře známého po celé Evropě a Fridrich věděl, že by Plichta na svých cestách podobnou zbabělost nezamlčel a jako nesmírně uznávaný a vážený rytíř by tak ztropil králi nemalou ostudu.[2]

Průběh bitvy

Situace na bojišti, mapa z roku 1880
Zajetí Fridricha na vyobrazení z roku 1839

V mnohém z průběhu bitvy si záznamy v 50 kronikách zcela protiřečí a podávají protichůdné zprávy, přesto lze sestavit hrubý obraz událostí. K bitvě, kterou začal Jan, došlo časně ráno v úterý 28. září 1322. Symbolika dne svátku českého patrona svatého Václava psychologicky velmi zapůsobila a české vojsko na sebe vzalo hlavní tíhu boje, který byl velmi krutý a probíhal ještě v poledne. Jan se v čele svého oddílu probojoval hluboko do nepřátelských řad a čtyřikrát byl jeho útok odražen. Poslední útok už bojovali Ludvíkovi vojáci včetně Čechů bez koní, protože ti už byli většinou pobiti.[1]

Ludvík potom poslal na bojiště svoji zálohu pod vedením norimberského purkrabího, ale Fridrich měl za to, že jde o posily od jeho bratra Leopolda. Ve chvíli, kdy si uvědomil svůj omyl, bylo už pozdě a o bitvě už bylo rozhodnuto. Následoval chaos, většina rakouských mužů byla zabita, Uhři a Kumáni v domnění, že jde o zradu, opustili bojiště a Fridrich byl se svým bratrem Jindřichem zajat. Leopoldovy posily dorazily pozdě a na bitvu už neměly vliv. K poslední fázi střetu o říšskou korunu došlo v Řezně a přítomen byl Ludvík i jeho zajatci Fridrich a Jindřich.[1]

Odměna českému králi

Za vítězství dal Ludvík Janovi Lucemburskému Chebsko, privilegia, statky i výnosy z cel a mýt a také Jindřicha Habsburského do zajetí. Toho Jan Lucemburský věznil několik měsíců na Křivoklátě a propustil ho až proti výkupnému 9 tisíc hřiven stříbra.[1]

Chebsko bylo darováno Janovi Lucemburskému listinou, kterou Ludvík podepsal v Řezně 4. října 1322. 8 let stará zástava se tak stala českou državou. Součástí listiny byly podmínky, za kterých mohli římští králové vykoupit kdykoliv území zpět. Sumu 20 tisíc hřiven stříbra ale nikdo nezaplatil a Chebsko tak zůstalo natrvalo součástí Čech.[3]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e VYKOUPIL, Libor. Ecce homo - bitva u Mühldorfu. Rozhlas.cz [online]. 2012-09-28 [cit. 2016-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-11. 
  2. ENŽL, Radek. Česká krev: Král válečník [online]. valka.cz, 2003-08-01 [cit. 2016-10-23]. Dostupné online. 
  3. DOSTÁL, Tomáš. Bitva u Mühldorfu: Zásadní předěl v dějinách Chebska [online]. Muzeum Cheb [cit. 2016-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-20. 

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Schlacht bei Mühldorf.jpg
Schlacht bei Mühldorf 1322/Gefangennahme Friederich des Schönen
Coat of arms of the House of Luxembourg-Bohemia.svg
Autor: FDRMRZUSA, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of arms of the House of Luxembourg-Bohemia
Royal banner of the Kingdom of Bohemia (colorful).svg
Autor: Samhanin & Havsjö (change the color of the 'Royal banner of the Kingdom of Bohemia.svg'), Licence: CC BY-SA 4.0
Royal banner of the Kingdom of Bohemia (1305)
Spruner-Menke Handatlas 1880 Karte 41 Nebenkarte 5.jpg
Schlacht bei Mühldorf den 28. September 1322
Schlacht bei Mühldorf3.jpg
Kampf Ks. Karls d. Gr. gegen die Heiden [Hie strit der kuning karl mit den heydenen.]

Darstellung um 1334 (fälschlich auch als "Schlacht bei Mühldorf" bezeichnet) aus einer Handschrift des Ritterromans Willehalm, vom Landgrafen von Hessen in Auftrag gegeben.

  • Robert Freyhan, Die Illustrationen zum Casseler Willehalm-Codex. Ein Beispiel englischen Einflusses in der rheinischen Malerei des XIV. Jahrhunderts, Marburg 1927.
Wappen Bistum Passau.svg
Coat of arms of the Bishopric of Passau
Rautenflagge (24 Rauten).svg
Rautenflagge (24 Rauten)
Wappen Erzbistum Salzburg.png
Autor: David Liuzzo, Licence: Attribution

Wappen des Erzstiftes und Fürsterzbistums

Salzburg
Bavaria Wittelsbach coa medieval.svg
Autor: User:Dbachmann, Licence: CC BY-SA 4.0
Wittelsbach coat of arms in the style of the 14th century.

The shield shape is chosen to go with File:Shield and Coat of Arms of the Holy Roman Emperor (c.1200-c.1300).svg. The size and arrangement of the lozenges is informed by the equestrian seal of Louis IV (File:Posse Band 1 b 0084.jpg), as far as has been possible within the chosen shield shape.

Note that Louis IV also used the Wittelsbach lozenges per pale with the Palatine lion, as seen here: File:Posse_Band_1_b_0085.jpg.
Kaernten shield CoA.svg
Shield of the coat of arms of Carinthia, Austria
Flag of Austria (1-1).png
Autor: Bundesministerium für Landesverteidigung, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Austria; Version with 1:1 ratio.