Bitva u Mostu (1248)
| Bitva u Mostu | |||
|---|---|---|---|
| Trvání | listopad 1248 | ||
| Místo | u hradu Hněvín | ||
| Výsledek | vítězství Českého království | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Bitva u Mostu se odehrála v měsíci listopadu roku 1248 u mosteckého hradu mezi královským vojskem pod vedením Boreše z Rýzmburka a Havla z Lemberka a povstaleckým vojskem v čele s Přemyslem Otakarem II. Přemyslovo vojsko v tomto střetu utrpělo porážku.
Pozadí
.jpg)
Když 3. ledna 1247 zemřel prvorozený syn krále Václava I. a zároveň markrabě moravský a rakouský vévoda Vladislav, hodnost moravského markraběte byla poté předána druhorozenému Přemyslovi.[1] Náhle však povaha krále Václava značně ochabla a Václav se začal věnovat spíše zábavám a samotářskému životu na jeho odlehlých hradech.[2] To se znelíbilo mnoha českým šlechticům včetně Ctibora zvaného Moudrá hlava, kteří se zaštítili jeho synem Přemyslem a záhy 31. července 1247 mu odpřisáhli věrnost jako mladšímu králi českému.[3][4] Patrně s oním zvolením a rozdělením země mezi Přemysla a Václava souhlasil i samotný král Václav I.[5] Mír mezi Václavem a Přemyslem poté netrval nijak dlouho. Král Václav sice požádal o vojenskou podporu ze zahraničí, ovšem výsledkem bylo jen přivedení jakési posily z Míšeňska, což zorganizoval Václavův věrný Boreš z Rýzmburka.[6] Na podzim roku 1248 se Přemysl zmocnil téměř celé země a sám sebe tituloval jako českého krále.
Průběh
Zvrat v konfliktu nastal právě bitvou u Mostu. Když Přemyslovo vojsko někdy v polovině listopadu roku 1248 obléhalo mostecký hrad, Boreš z Rýzmburka společně s Havlem z Lemberka náhle v noci přepadli obléhající Přemyslův šik, který byl náhlým útokem překvapen a následně rozehnán. Touto zdrcující porážkou pro zajisté silnějšího Přemysla byl tak uhájen hrad Most před dobytím.[7][8]
Následky
Potyčky v severozápadních Čechách pokračovaly sice dále, ale Přemysl byl značně oslaben. Na konci ledna roku 1249 král Václav I. sešikoval armádu složenou z českých, rakouských a uherských bojovníků. Už na začátku února podnikl Václav výpravu směrem do středních Čech, kde 13. února obsadil Vyšehrad a následovně část jeho vojska obsadila i Žatec. Později byl někdy v měsících dubnu či květnu uzavřen snad smír mezi oběma stranami. Přemyslovi byl patrně ponechán titul mladšího krále, avšak zanedlouho válka mezi otcem a synem vypukla znovu.[9][10]
Odkazy
Reference
- ↑ PEKAŘ, Josef. O povstání kralevice Přemysla proti králi Václavovi I.. Praha: Katolický Literární klub, 1941. 25 s. S. 8. [dále jen O povstání].
- ↑ NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./III. Čechy královské za Přemysla I. a Václava I.. Praha: Jan Laichter, 1928. 1085 s. S. 787. [dále jen České dějiny].
- ↑ O povstání, s. 13–14
- ↑ České dějiny, s. 793
- ↑ České dějiny, s. 794
- ↑ O povstání, s. 15
- ↑ O povstání, 15–16
- ↑ České dějiny, s. 801–802
- ↑ O povstání, s. 18
- ↑ České dějiny, s. 802
Literatura
- NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./III. Čechy královské za Přemysla I. a Václava I. Praha: Jan Laichter, 1928. 1085 s.
- PEKAŘ, Josef. O povstání kralevice Přemysla proti králi Václavovi I. Praha: Katolický Literární Klub, 1941. 25 s. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
.svg)
Autor: Samhanin & Havsjö (change the color of the 'Royal banner of the Kingdom of Bohemia.svg'), Licence: CC BY-SA 4.0
Royal banner of the Kingdom of Bohemia (1305)
.svg)
Autor: Samhanin, Licence: CC BY-SA 3.0
Lesser coat of arms of the Margraviate of Moravia (Wenceslaus II)
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Besitzer der Herrschaft Mährisch Trübau (Moravská Třebová) Wappen der Boresch von Riesenburg (Boreš z Rýzmburka)
Přemysl Otakar II.
