Bitva u Mykalé
| Bitva u Mykalé | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: řecko-perské války (2. perská invaze do Řecka) | |||
 Hora Mykalé, pohled z Priéné | |||
| Trvání | srpen 479 př. n. l. | ||
| Místo | Mykalé, Iónie | ||
| Souřadnice | 37°41′27″ s. š., 27°9′27″ v. d. | ||
| Výsledek | přesvědčivé vítězství Řeků | ||
| Změny území | perská ztráta Egejských ostrovů | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Bitva u Mykalé byla poslední významnou bitvou řecko-perských válek. Odehrála se ve stejný den jako bitva u Platají.
Mys Mykalé leží v Iónii na pobřeží Malé Asie, kterou koncem 6. století př. n. l. ovládli Peršané, přičemž mnohá řecká města se dostala pod perskou nadvládu. Zatímco se většina Řeků bránila v mateřském Řecku, část řeckých vojenských sil se nacházela na ostrově Délos pod vedením spartského krále Leótychida. Za ním přišli vyslanci z ostrova Samos (u pobřeží Malé Asie), kteří byli pod nadvládou Peršanů, a žádali řecké vojsko, aby jim pomohlo při vzpouře proti nim. Po příznivých věštbách řecké lodě odpluly k Samu, kam o něco později připluly i perské lodě. U mysu Mykalé na pevnině tábořilo silné perské vojsko. Peršané vytáhli lodě na břeh, spojili pozemní i námořní oddíly, opevnili se a čekali na Řeky.
Řekové vystoupili z lodí a odpoledne podnikli pěší útok na perský tábor. Mezitím se dozvěděli o tom, že ráno Pausanias a jeho vojsko zvítězili nad Peršany u Platají.
Bitvu zahájili Athéňané a s nimi Korinťané, Sikyoňané a Troizeňané. Peršané se udatně bránili za proutěnou hradbou a za hradbou ze štítů, ale Řekové brzy prorazili obrannou ohradu a pronikli do tábora. Perští spojenci se rozutekli, bránily se jen dobře vycvičené oddíly Peršanů. Když se na bojiště dostaly i oddíly Sparťanů, vítězství nad Peršany bylo jisté. Jejich zbytky uprchly do vnitrozemí Malé Asie k Sardám.
Řekové spálili perský tábor i perské lodě, kořist odvezli s sebou na ostrov Samos. Část Řeků odešla k Helléspontu, aby dokončili osvobozování území zpod perské nadvlády. Athéňané zaútočili na město Sestos a několik měsíců jej obléhali, až se obránci pro nedostatek potravin vzdali. Perská posádka z obléhaného města utekla.
Bitva u Mykalé měla velký význam, protože Řekové získali kontrolu nad Iónií a Helléspontem. Řecko tak mohlo bez nebezpečí dopravovat obilí a jiné produkty z pobřeží Černého moře.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bitka pri Mykalé na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bitva u Mykalé na Wikimedia Commons - Hérodotos: Dějiny IX, 90-119
Média použitá na této stránce
Autor: User:Di (they-them), Licence: CC BY-SA 4.0
An image of a Spartan shield design
Autor: original png by "--SGOvD webmaster (talk) 19:11, 24 July 2006 (UTC)" (user later changed name to "Liberal Freemason"); made vector owl by Habitator terrae, Licence: CC BY-SA 3.0
Owl of Minerva
Standard of Cyrus the Great, founder of the Persian Achaemenid Empire. Called the: Derafsh-e Shahbaz-e-Talayi or the Golden Falcon (Persian: درفش شاهباز طلایی).
- The standard is described by Xenophon of Athens in Cyropaedia (Book VII, C.1) as: "...and the word went down the lines, "Eyes on the standard and steady marching!". The standard was a golden eagle, with outspread wings, borne aloft on a long spear-shaft, and to this day such is the standard of the Persian king." (however here he is describing Artaxerxes II's standard at Cunaxa).
Autor: No machine-readable author provided. Pedro Lassouras assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY-SA 3.0
Prienne théâtre romain (roman theater), vu sur la colline (image e. Bougaud)