Bitva u Nebovid

Bitva u Nebovid
konflikt: Husitské války, Druhá křížová výprava proti husitům, část bitvy u Kutné Hory
Trvání	6. leden 1422
Místo	Okolí Kutné Hory, Středočeský kraj
Souřadnice	49°59′23″ s. š., 15°13′29″ v. d.
Výsledek	vítězství husitů
Strany
křížová výprava a katoličtí loajalisté Uherské království Uherské království Svatá říše římská Svatá říše římská Německé království Rakouské vévodství Moravské markrabství česká katolická šlechta slezská knížectví husitská koalice pražané táborité orebité česká husitská šlechta
Velitelé
Zikmund Lucemburský Pippo Spano z Ozory Jan Žižka z Trocnova
Síla
odhady současníků Staré letopisy české: ~ 50 000 jízdy a pěchoty[1] Eberhard Windecke: ~ 80 000 Uhrů ~ 12 000 Rakušanů[2] odhad současníků Tomáš Ebendorfer: ~ 3 x méně než křižáků[3]
Ztráty
neznámé, avšak menší než na straně protivníka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Nebovid byl ozbrojený střet husitských válek, ke kterému došlo 6. ledna 1422 při druhé křížové výpravě. Jednalo se o závěrečné střetnutí bitvy u Kutné Hory, při němž husité vedení Janem Žižkou zvítězili nad uherskými oddíly krále Zikmunda a následně zahnali křižácké vojsko na ústup.

Předehra

Strategie tažení druhé křížové výpravy předpokládala, že do Čech vpadnou dva útočné proudy. Jeden ze severu, druhý pak z východu přes Moravu. Akce však byla špatně koordinovaná, a tak zatímco německé oddíly postupující od severu byly již počátkem října 1421 donuceny se stáhnout, král Zikmund s uherskými a rakouskými oddíly tou dobou teprve vyrazil na Moravu. Proti nim vytáhla do pole spojená vojska pražanů, táborů a orebitů. Ke střetnutí došlo poblíž Kutné Hory. Husité rozložili vozovou hradbu nedaleko městských hradeb. Křižáci byli několikrát odraženi při pokusu o prolomení husitských vozů, když však Zikmund město ovládl zradou kutnohorských měšťanů, husité se ocitli v obklíčení. Žižkovi se ale 22. prosince 1421 podařilo nepřátele překvapit, obklíčení prolomit a ustoupit do Kolína. Křižáci si tento ústup vysvětlili jako své vítězství a bezstarostně se utábořili v okolí Kutné Hory.^[4]

Průběh

Po získání dalších posil pak Žižka krátce po Novém roce vytáhl opět ke Kutné Hoře. Zde 6. ledna 1422 u vesnice Nebovidy (asi 6–7 km od města) zaskočil královský předvoj, který se na výšině jižně od vsi pokusil svést s protivníkem bitvu. Při střetnutí zahynulo množství Uhrů, výsledek vyzněl jednoznačně ve prospěch husitů.^[5] Král Zikmund si patrně brzy poté uvědomil, že nemá smysl shromažďovat rozptýlené oddíly ani dál organizovat odpor, a celé křižácké vojsko se dalo na ústup. Ještě v noci křižáci zapálili Kutnou Horu, která opět padla do husitských rukou.^[6]

Důsledky

Události u Kutné Hory znamenaly definitivní konec druhé křížové výpravy. Prchající Zikmundovo vojsko husité pronásledovali a 9. ledna je tvrdě porazili v bitvě u Habrů. Naposledy se ustupující křižáci pokusili zformovat k boji u Německého Brodu, aby tak před pronásledovateli kryli králův ústup na Moravu, i zde však byli poraženi. Velké ztráty v řadách Zikmundových vojáků způsobil jejich zmatený přechod zamrzlé řeky Sázavy. Část vojáků se stáhla do města, kde se dále bránila. Během vyjednávání o kapitulaci však část husitů nerespektovala příměří, bez Žižkova vědomí vnikla do města. a vojáky i obyvatelstvo zmasakrovala. Zbytku křižáků v čele se Zikmundem se podařilo uprchnout.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bitwa pod Nebovidami na polské Wikipedii.

Externí odkazy

• Seznam bitev během husitských válek Archivováno 4. 3. 2006 na Wayback Machine.