Bitva u Ninive

Bitva u Ninive
konflikt: Římsko-perské války
Znázornění bitvy, francouzská ilustrace kolem roku 1480
Trvání	12. prosince 627 n. l.
Místo	poblíž Ninive, Sásánovská říše
Souřadnice	36°21′34″ s. š., 43°9′10″ v. d.
Výsledek	byzantské vítězství
Strany
Byzantská říše Sásánovská říše Sásánovská říše
Velitelé
Herakleios Rhahzadh † Vahram Aršuša V.
Síla
50 000–70 000 Byzantinců 40 000 Turkutů 12 000 mužů
Ztráty
neznámé 6 000
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Ninive byla rozhodující střetnutí poslední římsko-perské války, probíhající v letech 602 až 628. V této bitvě odehrávající se 12. prosince 627 zvítězilo východořímské vojsko vedené císařem Herakleiem nad Peršany, což následně vedlo k sesazení perského velkokrále Husrava II. a k ukončení konfliktu mezi oběma říšemi.

Předchozí události

(c) Mohammad Adil from en.wikipedia.org, CC BY-SA 3.0

V rámci byzantsko-perských válek uzavřel roku 591 byzantský císař Maurikios s perským velkokrálem Husravem II., kterého pomohl dosadit na perský trůn, mírovou smlouvu. Po svržení císaře Maurikia novým byzantským vládcem Fokou roku 602 využil Husrev situace a rozpoutal proti Byzantské řiši nový vojenský konflikt, dovolávaje se povinnosti ochraňovat nástupnická práva Maurikiových potomků, kteří byli po převratu také zavražděni.^[1]

Perská armáda vtrhla do Mezopotámie, Arménie a Kappadokie, situaci zhoršovalo i povstání jednoho z tamějších byzantských velitelů a opakované vzpoury monofyzitů a nestoriánů, příslušníků heretických křesťanských nauk, vyprovokované nesmiřitelným nepřátelským postojem ortodoxní vlády.^[2]

Za této situace došlo k novému převratu. Roku 610 připlul ze severní Afriky s početným vojskem syn kartaginského exarchy Herakleios, jemuž se podařilo Foku svrhnout. Následujících více než deset let bylo vyplněno častými střetnutími s perskou armádou na východě a Avary a Slovany na západě. Přes veškeré úsilí se zatím válečné štěstí ale klonilo spíše k Peršanům, kterým se podařilo roku 619 dobýt Egypt, obilnici východořímské říše.^[3] O tři roky později však zorganizoval Herakleios protiofenzívu, během níž pronikl až na Kavkaz, kde strávil několik dalších let bojem s perskými silami. Mezitím spojené avarské, slovanské a perské síly oblehly roku 626 hlavní město byzantské říše Konstantinopol, dobýt tuto metropoli se jim však nepodařilo.

Průběh a následky bitvy

Záhy nato zaútočil Herakleios ve spojenectví s Chazary do perského vnitrozemí a střetl se s perskými silami 17. prosince 627 poblíž města Ninive. Byzantské jednotky a jejich spojenci zde oslavili rozhodné vítězství. Porážka perských sil byla natolik významná, že způsobila postupný kolaps perské říše. Král Husrav II. vinou svého selhání ztratil oblibu a byl svržen palácovým převratem, na trůn nastoupil jeho syn Kavád II., který ovšem zakrátko zemřel. Perská říše bez panovníka se měla na několik dalších let utápět v politické anarchii. Na základě smlouvy s novým perským králem Kavádem II. získal Herakleios nazpět všechna před válkou držená území a taktéž nové oblasti v Arménii.^[4]

Byzantská a perská říše, oslabené dlouhou válkou, pak nedokázaly příliš úspěšně vzdorovat nastupující muslimské expanzi z Arabského poloostrova, jež ve svém důsledky připravila Byzanc o více než třetinu jejího území^[5] a sásánovskou Persii pak zcela vyvrátila.

Odkazy

Reference

Literatura

• ČEŠKA, Josef. Zánik antického světa. Praha: Vyšehrad, 2000. ISBN 80-7021-386-8. 
• KLÍMA, Otakar. Sláva a pád starého Íránu. Praha: Orbis, 1977. 
• TREADGOLD, Warren. A History of the Byzantine State and Society. Stanford: Stanford University Press, 1997. Dostupné online. ISBN 0-8047-2630-2. 
• ZÁSTĚROVÁ, Bohumila, a kol. Dějiny Byzance. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-0454-8. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bitva u Ninive na Wikimedia Commons