Bitva u Plášťovců

Bitva u Plášťovců
konflikt: Rakousko-turecké války v Uhersku (1526–1568)
Památník na místě bitvy z roku 1968
Trvání	10.–11. srpna 1552
Místo	Plášťovce, dnes jižní Slovensko
Souřadnice	48°9′16″ s. š., 18°58′24″ v. d.
Výsledek	drtivé vítězství Osmanské říše
Strany
Osmanská říše Uhersko Svatá říše římská Rakousko České království České království Papežský stát Španělsko
Velitelé
Hadim Ali, budínský paša Arsian Beg Erasmus von Teuffel Sforza Pallavicini Dietrich von Marcelel
Síla
cca 8–12 000 cca 10 000
Ztráty
neznámé (přes 1000 mužů) tisíce, 4000 zajatců, Augustín Sbardelatti biskup z Vácu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Plášťovců se odehrála ve dnech 10. a 11. srpna 1552 mezi uherskými a tureckými vojsky u obce Plášťovce, asi 10 km od města Šahy. Uherská vojska byla poražena a v boji padl i Augustín Sbardelatti, biskup z města Vác.

Předehra

Už v roce 1551 vpadli Turci na území Hontské a Nitranské župy. Vypálili přitom několik obcí, o rok se jim navzdory hrdinné obraně Juraje Szondyho podařilo dobýt hrad Drégely (dnes v Maďarsku blízko slovenských hranic). Po pádu Drégelyu, značně významného obranného bodu v Poipelí byly dobyty obce Szécsény, Hollókő a Buják. Neubránili se ani Ďarmoty ani opevněný premonstrátský klášter v Šahách, který spolu s Fiľakovem pro Turky představoval vysunutý operační bod pro postupující vojska.

Tyto turecké úspěchy konečně donutily Vídeň k rozhodné akci. Na území dnešního jižního Slovenska byl vyslán rakouský velitel posádky Raabské pevnosti Erasmus von Teuffel, který se měl stát hlavním velitelem protitureckých vojsk, působících v dané oblasti. K němu se připojilo 4500 italských žoldnéřů pod velením Sforza Pallaviciniho a 3000 německých pěšáků na čele s Dietrichem von Marcelem, z nichž polovinu tvořily kopiníci a polovinu mušketýři. Do shromažďovacího tábora u Hokovců nedaleko města Šahy dorazilo i 800 českých a moravských pěšáků a přibližně stejný počet uherských hajduků. Tuto armádu měly posílit ještě vojenské posádky z Krupiny, ze Zvolena, z Levic a báňských měst, jakož i vojenské posádky z deseti žup na území dnešního Slovenska, soustředěna hlavně v okolí Fiľakova. Teuffel tedy disponoval značnou vojenskou silou, ale chyběla jakákoliv zkušenost z bojů s Turky a dobrá výzbroj. Teuffel musel dokonce čekat na 6 děl, které měly být dodány na přímý příkaz Ferdinanda ze skladů ve Zvolenu.

Bitva

Budínský paša, který velel asi dvanáctitisícovému vojsku, se nicméně dozvěděl o pohybech Ferdinandových sil a rozhodl se zastavit Teufellův postup dříve, než by se dokázal spojit s posilami, které se nacházely v blízkosti Fiľakova. Teuffel se stihl přesunout až k Plášťovcům, kam dorazil dne 10. srpna 1552, jen 10 km od města Šahy. Když se Ali paša dozvěděl o jeho postupu, vyslal tisícičlennou údernou jezdeckou skupinu, aby zjistila rozložení a sílu nepřítele a také odchytila několik rakouských vojáků. Zadní voj žoldáků však útok turecké jízdy odrazil. Nato se 10. srpna 1552 turecký předvoj pod velením bega Arsiana náhle objevil u uherského tábora. Přiblížil se až těsně k němu, a jakmile to bylo možné, ho začal ostřelovat. První útok Turků byl však zejména díky dělostřelecké palbě odražen, a Teuffel vzápětí vrhl do pole žoldnéřskou jízdu, aby se pokusila získat převahu. Rozpoutala se krvavá bitva, ve které na obou stranách padlo několik velitelů a význačných představitelů. Turkům se podařilo vlákat italské střelce do úzké uličky, takže od záhuby je zachránila jen uherská jízda na čele s Jurajem Thury (budoucí velitel Levického hradu).

Budínský paša rozestavil 14 polních děl na blízkém kopci a následně zahájil bombardování pěchoty. Ta se držela, ačkoliv utrpěla značné ztráty, ale když na ni zaútočili ještě i turečtí kopiníci, dala se na útěk. Situaci zachránila německá jízda, která Turky znovu zatlačila. Boje pokračovaly i následující den a převaha Turků, zejména jejich dělostřelectva, se ukazovala být stále nápadnější. Ke všemu došlo na uherské straně k výbuchu střelného prachu, který zničil část děl a rozšířil mezi vojáky paniku paniku. Další turecky útok již Teuffelovy sbory neunesly a rozutekly se. Nejdéle se bránili zkušení italští žoldnéři, ale i oni brzy podlehli přesile.

Výsledek

Velitel italských jednotek Pallavicini byl zajat a později propuštěn za vysoké výkupné. Hůře na tom byl ale Teuffel. Ali paša ho odvezl do Budína a odtud dal dopravit do Istanbul, kde byl na sultánův rozkaz napíchnut na kůl a pak zašitý do pytle utopen.

Bitva u Plášťovců byla první skutečně velkou bitvou křesťanských států s Turky na území dnešního Slovenska. Do tureckého zajetí se dostalo v důsledku bitvy asi 4000 mužů. Upevnila územní výdobytky Turků na dolním toku Iplu, kteří zde v následujících letech zřídili Szécsénský sandžak – tureckou správní jednotku (sandžak), podléhající přímo Vysoké Portě.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bitka pri Plášťovciach na slovenské Wikipedii.

Literatura

• Vojtech Dangl: Bitvy a bojiště. Mladé letá, Bratislava, 1984