Bitva u Rozvegova
Bitva u Rozvegova | |||
---|---|---|---|
konflikt: Československo-maďarský konflikt (1938-1939) | |||
Trvání | 6. leden 1939 | ||
Místo | Předměstí Mukačeva, Podkarpatská Rus | ||
Výsledek | Československé vítězství [1] | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Ztráty | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bitva u Rozvegova byl ozbrojený střet svedený o předměstí Mukačeva na Podkarpatské Rusi. Šlo o nejkrvavější boj československých jednotek s maďarskými jednotkami a zároveň o jejich první vzájemný střet v roce 1939. Bitva skončila krátkodobým vytlačením Maďarů z Rozvegova.
Příčiny střetu
2. listopadu skončilo Vídeňské arbitrážní jednání. Ve Vídni bylo rozhodnuto o československých územních ústupcích Maďarsku. Jednalo se o značnou část území jižního a východního Slovenska a také jihozápadní část Podkarpatské Rusi. Součástí odstoupeného území bylo i Mukačevo. Rozvegovo[pozn. 1] ležící na předměstí Mukačeva na pravém břehu řeky Latorice ale mělo nadále zůstat československým územím. Nad rámec Vídeňské arbitráže bylo ale obsazeno maďarskou armádou. Někteří českoslovenští důstojníci okamžitě začali zvažovat obsazení Rozvegova. Brzy se objevila vhodná záminka. Když byl v noci z 5 na 6. ledna postřelen četník František Dvořák, zahájily československé jednotky útok.
Bitva
Rozvegovo obsazoval 36. pěší pluk, který vedl Bohumil Mařík. První zaútočila 1. a 2. rota spolu s několika družstvy SOS. Rozpoutal se tvrdý pouliční boj. Do boje se na československé straně zapojila i tři obrněná vozidla Tatra OA vz. 30 od Motorizovaného předzvědného oddílu 2 a dělostřelectvo 5. baterie 12. dělostřeleckého pluku. Brzy se začala projevovat početní převaha na straně Maďarů a Čechoslováci se nyní museli bránit, ale Rozvegovo se honvédům již obsadit nepovedlo. Teprve odpoledne se povedlo střet utlumit.
Po bitvě
Po střetu bylo rozhodnuto rozkazem z vyšších míst předat Rozvegovo zpět Maďarům. Brzy po bitvě se maďarské vrchní velení rozhodlo zahájit útok na Podkarpatskou Rus. Ten začal 14. března v údolí řeky Latoricy.
Seznam padlých Čechoslováků
Hodnost | Jméno | Jednotka | Datum narození |
---|---|---|---|
Vojín | Eliáš Kolačuk | 1. rota 36. pěšího pluku | 28. července 1915 |
Vojín | Antonín Kopeček | 2. rota 36. pěšího pluku | 17. dubna 1915 |
Vojín | Jan Slanina | 2. rota 36. pěšího pluku | 22. dubna 1915 |
Vojín | František Vystrčil | 1. rota 36. pěšího pluku | 21. prosince 1915 |
Respicient FS | Josef Tyšer | SOS Rozvegovo, rota Razošín | 1893 |
Seznam raněných Čechoslováků
Hodnost | Jméno | Jednotka | Datum narození |
---|---|---|---|
Vojín | Josef Červenka | 1. rota 36. pěšího pluku | 1914 |
Vojín | Alois Čižmár | 1. rota 36. pěšího pluku | 1916 |
Vrchní respicient | Antonín Kohel | SOS Rozvegovo, rota Razošín | 1896 |
Strážmistr | Jaroslav Kotouček | SOS Rozvegovo, rota Razošín | 1893 |
Vojín | František Novotný | 2. rota 36. pěšího pluku | 1893 |
Poznámky
Reference
Literatura
- Ladislav Kudrna: Zapomenutá bitva u Rozvegova z 6. ledna 1939. Fakta & svědectví č. 2/2009.
- Jindřich Marek: Prapor z žižkovského muzea. Přísně tajné č. 2/2004.
- Jiří Plachý: Nástin personálních ztrát Československé armády. Ministerstvo obrany ČR, 2007.
- Jaroslav Beneš: Stráž obrany státu 1936-1939. FORTprint, 2009.
Související články
Maďarská invaze na Podkarpatskou Rus
Externí odkazy
- Bitva u Rozvegova[nedostupný zdroj] na kudrnaweb.psm-net.cz
- Bitva u Rozvegova Archivováno 4. 3. 2009 na Wayback Machine. na ct24.cz
- Bitva u Rozvegova na vojna.net
- MAREK, Jindřich. Boj o Rozvegovo – 6. leden 1939 [online]. Praha: Vojenský historický ústav [cit. 2015-08-11]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Hungary from 6 November 1915 to 29 November 1918 and from August 1919 until mid/late 1946.
Flag of Hungary from 6 November 1915 to 29 November 1918 and from August 1919 until mid/late 1946.