Bitva u Rozvegova

Bitva u Rozvegova
konflikt: Československo-maďarský konflikt (1938-1939)
Trvání6. leden 1939
MístoPředměstí Mukačeva, Podkarpatská Rus
VýsledekČeskoslovenské vítězství [1]
Strany
Československo Československo (Druhá republika)Vlajka Maďarského království Maďarské království
Velitelé
Štábní kapitán Bohumil Mařík
Ztráty
5 padlých
3-5 raněných
1 OA vz. 30 ukořistěn Maďary[2]
Oficiálně 9 mrtvých, podle jiných odhadů mnohem více

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Rozvegova byl ozbrojený střet svedený o předměstí Mukačeva na Podkarpatské Rusi. Šlo o nejkrvavější boj československých jednotek s maďarskými jednotkami a zároveň o jejich první vzájemný střet v roce 1939. Bitva skončila krátkodobým vytlačením Maďarů z Rozvegova.

Příčiny střetu

2. listopadu skončilo Vídeňské arbitrážní jednání. Ve Vídni bylo rozhodnuto o československých územních ústupcích Maďarsku. Jednalo se o značnou část území jižního a východního Slovenska a také jihozápadní část Podkarpatské Rusi. Součástí odstoupeného území bylo i Mukačevo. Rozvegovo[pozn. 1] ležící na předměstí Mukačeva na pravém břehu řeky Latorice ale mělo nadále zůstat československým územím. Nad rámec Vídeňské arbitráže bylo ale obsazeno maďarskou armádou. Někteří českoslovenští důstojníci okamžitě začali zvažovat obsazení Rozvegova. Brzy se objevila vhodná záminka. Když byl v noci z 5 na 6. ledna postřelen četník František Dvořák, zahájily československé jednotky útok.

Bitva

Rozvegovo obsazoval 36. pěší pluk, který vedl Bohumil Mařík. První zaútočila 1. a 2. rota spolu s několika družstvy SOS. Rozpoutal se tvrdý pouliční boj. Do boje se na československé straně zapojila i tři obrněná vozidla Tatra OA vz. 30 od Motorizovaného předzvědného oddílu 2 a dělostřelectvo 5. baterie 12. dělostřeleckého pluku. Brzy se začala projevovat početní převaha na straně Maďarů a Čechoslováci se nyní museli bránit, ale Rozvegovo se honvédům již obsadit nepovedlo. Teprve odpoledne se povedlo střet utlumit.

Po bitvě

Po střetu bylo rozhodnuto rozkazem z vyšších míst předat Rozvegovo zpět Maďarům. Brzy po bitvě se maďarské vrchní velení rozhodlo zahájit útok na Podkarpatskou Rus. Ten začal 14. března v údolí řeky Latoricy.

Seznam padlých Čechoslováků

HodnostJménoJednotkaDatum narození
VojínEliáš Kolačuk1. rota 36. pěšího pluku28. července 1915
VojínAntonín Kopeček2. rota 36. pěšího pluku17. dubna 1915
VojínJan Slanina2. rota 36. pěšího pluku22. dubna 1915
VojínFrantišek Vystrčil1. rota 36. pěšího pluku21. prosince 1915
Respicient FSJosef TyšerSOS Rozvegovo, rota Razošín1893

Seznam raněných Čechoslováků

HodnostJménoJednotkaDatum narození
VojínJosef Červenka1. rota 36. pěšího pluku1914
VojínAlois Čižmár1. rota 36. pěšího pluku1916
Vrchní respicientAntonín KohelSOS Rozvegovo, rota Razošín1896
StrážmistrJaroslav KotoučekSOS Rozvegovo, rota Razošín1893
VojínFrantišek Novotný2. rota 36. pěšího pluku1893

Poznámky

  1. Rozvegovo, maďarsky Oroszvég (doslova „ruský konec“), rusky Росвигово (Rosvigovo), ukrajinsky Росвигово (Rosvyhovo) nebo Росвигове (Rosvyhove), rusínsky Росвегово (Rosvegovo), Оросвеґ nebo Оросвиґово je nyní součástí města Mukačevo.[3]

Reference

Literatura

  • Ladislav Kudrna: Zapomenutá bitva u Rozvegova z 6. ledna 1939. Fakta & svědectví č. 2/2009.
  • Jindřich Marek: Prapor z žižkovského muzea. Přísně tajné č. 2/2004.
  • Jiří Plachý: Nástin personálních ztrát Československé armády. Ministerstvo obrany ČR, 2007.
  • Jaroslav Beneš: Stráž obrany státu 1936-1939. FORTprint, 2009.

Související články

Maďarská invaze na Podkarpatskou Rus

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Hungary (1920–1946).svg
Flag of Hungary from 6 November 1915 to 29 November 1918 and from August 1919 until mid/late 1946.
Flag of Hungary (1915-1918, 1919-1946).svg
Flag of Hungary from 6 November 1915 to 29 November 1918 and from August 1919 until mid/late 1946.