Bitva u Sinopu

Bitva u Sinopu
konflikt: Krymská válka
Bitva u Sinopu, obraz ruského malíře Ivana Ajvazovského
Trvání	30. listopad 1853
Místo	Sinop, Anatolie, Osmanská říše
Souřadnice	42°1′12″ s. š., 35°9′ v. d.
Příčiny	snaha Rusů zničit turecké síly v Černém moři
Výsledek	drtivé vítězství Rusů
Strany
Ruské impérium Ruské impérium Osmanská říše Osmanská říše
Velitelé
Pavel Nachimov Osman paša Adolphus Slade
Síla
6 řadových lodí, 2 fregaty, 3 parníky 7 fregat, 3 korvety, 2 parníky
Ztráty
37 mrtvých, 233 zraněných, přibližně tři řadové lodě poškozeny cca 3 000 mrtvých a zraněných, 1 fregata a 1 parník potopeny, 6 fregat a 3 korvety najely na břeh, cca 2 pobřežní baterie zničeny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Sinopu bylo námořní střetnutí z 30. listopadu 1853 u Sinopu v severní Anatolii. Válečné lodě Ruského impéria zaútočily a zničily lodě Osmanské říše kotvící v tomto přístavu. Bitva byla součástí Krymské války a rozhodujícím faktorem pro vstup Francie a Velké Británie do této války na straně Osmanů.

Pozadí

Boje na moři za rusko-turecké války probíhaly již týdny, když se osmanské velení rozhodlo vyslat několik posilových eskader na Černé moře. Jedna z těchto eskader, pod velením Osmana paši, přistála v Sinopu, kde se spojila s fregatou Kaid Zafer a parní fregatou Taif. Turci chtěli do Černomoří vyslat také řadové lodě, avšak britský velvyslanec v Istanbulu Stratford Canning, 1. vikomt Stratford de Redcliffe s tímto plánem nesouhlasil a Turci nakonec vyslali jen fregaty.

Bitva

Ruské síly byly vedeny admirálem Pavlem Nachimovem, který se po poradě se svými důstojníky rozhodl k útoku na tureckou flotilu, která se nacházela v Sinopu. Posílen eskadrou kontradmirála Fjodora Novosilského Nachimov soustředil sílu přes 700 děl na šesti řadových lodích, dvou fregatách a třech ozbrojených parnících. Ruský plán sestával z rozdělení jejich lodí do dvou řad, ve kterých se lodě přiblížily k nepříteli na krátkou vzdálenost a poté spustily kotvy a zahájily palbu. Vlajkovou lodí se stala 84dělová loď Imperatrica Marija, která jako první zahájila palbu, a to na 44dělovou osmanskou vlajkovou loď fregatu Avni Illah. Po asi třicetiminutovém boji byla turecká fregata plná děr a nakonec najela na mělčinu poté, co bylo její kotevní lano přeseknuto.

Imperatrica Marija následně přenesla palbu na 44dělovou fregatu Fazl Illah, která začala hořet a také usedla na mělčinu. Mezitím ostatní ruské lodě napadly Nizamieh a Damiat, které také byly vyvrženy na břeh. Osmanská fregata Navek Bahri explodovala a potopila se, stejně jako korveta Kel Safid. Podařilo se uprchnout jediné lodi - 12dělovému parníku Taif. Ostatní lodě byly buď potopeny nebo najely na břeh. Taif uprchl do Istanbulu, kde doplul 2. prosince a posádka informovala osmanskou vládu o porážce u Sinopu. Po porážce nepřátelské flotily napadli Rusové také pobřežní baterie, které úspěšně zničili. Při bitvě jich padlo 37 a dalších 233 mužů bylo zraněno. Nejméně tři lodě byly poškozeny. Osmané ztratili přes 3 000 mrtvých či zraněných mužů a jejich velitel Osman paša byl zajat.

Dohra

Tento ruský útok se stal záminkou pro Francii a Velkou Británii pro vyhlášení války Rusku na počátku roku 1854, aby tyto mocnosti podpořily Osmanskou říši.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Battle of Sinop na anglické Wikipedii.

Literatura

• NOVOTNÝ, František. Plachty v ohni. Od Vikingů k Sinopu. 1000 let námořních bojů. Praha: Albatros, 2009. 413 s. ISBN 978-80-00-01873-7. Kapitola Opožděný epilog. Bitva u Sinopu, 1853, s. 384-401. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bitva u Sinopu na Wikimedia Commons