Bitva u Sisaku

Bitva na dobové rytině

Bitva u Sisaku byl ozbrojený střet mezi osmanskými spojenci z Bosny a křesťanskou armádou z habsburských zemí, především z Chorvatska a Vnitřních Rakous. Bitva se odehrála 22. června 1593 u Sisaku ve středním Chorvatsku na soutoku řek Sáva a Kupa, v oblasti vojenské hranice mezi Osmany a Habsburky. Bitva skončila drtivým vítězstvím habsburských vojsk, která tak zastavila osmanský postup na Záhřeb. Střet, jenž byl součástí chorvatské stoleté války, vedl k vleklému konfliktu mezi Habsburky a Osmany v letech 1593 až 1606 (tzv. dlouhá turecká válka).[1]

Průběh

V letech 1591 až 1593 se osmanský vojenský guvernér Bosny Telli Hasan Paša (rodným jménem Nikola Predojević) dvakrát pokusil dobýt pevnost Sisak, jeden z hradů s posádkou, které Habsburkové udržovali v Chorvatsku jako součást vojenské hranice. V roce 1592, poté, co klíčová císařská pevnost Bihać padla do rukou Turků, stál Osmanům v cestě na hlavní chorvatské město Záhřeb již pouze Sisak. Papež Klement VIII. svolal na pomoc křesťanskou ligu a Sabor (chorvatský sněm) naverboval asi 5 000 profesionálních vojáků. 15. června 1593 začalo nové osmanské obléhání Sisaku. Sisacké posádce veleli Blaž Đurak a Matija Fintić, chorvatští kněží ze Záhřebské diecéze. K prolomení obležení byla povolána habsburská pomocná armáda pod nejvyšším velením štýrského generála Ruprechta von Eggenberga. Chorvatské jednotky vedl chorvatský bán Tamás Erdődy, zatímco vojákům z Kraňského vévodství a Korutanského vévodství velel Andreas von Auersperg, známý jako „Karniolský Achilles“.

Dne 22. června zahájila rakousko-chorvatská pomocná armáda překvapivý útok na obléhací síly a záhy se k útoku připojila posádka z pevnosti. Následná bitva vyústila v chaotický ústup Osmanů přes řeku Kupu, při němž se tisíce Turků utopily, a v drtivou porážku Osmanů. Sám Hasan Paša byl zabit v boji a téměř celá jeho armáda byla zničena. Celkové osmanské ztráty dosáhly počtu asi 8 000 zabitých nebo utopených v Kupě. Křesťanská armáda ukořistila 2000 koní, 10 válečných vlajek, sokolníky a dělostřeleckou munici. Ztráty křesťanské armády byly malé. Zpráva Andrease von Auersperga předložená arcivévodovi Arnoštovi 24. června 1593 uvádí pouze 40–50 obětí na habsburské straně. Bitva trvala asi hodinu.

Následky

Bán Tamás Erdődy si přál využít vítězství a dobýt Petrinju, kam uprchly zbytky osmanské armády. Generálplukovník Eggenberg však usoudil, že armáda nemá dostatek potravin, a útok na Petrinju byl zastaven. Poté, co zprávy o porážce dorazily do Konstantinopole, byla požadována pomsta, a to jak vojenskými vůdci, tak sultánovou sestrou, jejíž syn Mehmed byl v bitvě zabit. Ačkoli Hasanova akce nebyla v souladu se zájmy a politikou Vysoké porty, sultán Murad III. cítil, že tak trapná porážka, byť vazala jednajícího z vlastní iniciativy, nemůže zůstat nepomstěna. Sultán tedy téhož roku vyhlásil válku císaři Rudolfu II., čímž začala dlouhá turecká válka, která se vedla hlavně v Uhrách a v Chorvatsku. Zuřila mezi Habsburky a Osmany v letech 1593 až 1606. Během této války se Osmanům Sisak podařilo 10. září 1593 dobýt. 11. srpna 1594 osmanská posádka uprchla a pevnost zapálila.

Jelikož se bitva u Sisaku z června 1593 odehrála na chorvatském území a hlavní část křesťanských obránců tvořily chorvatské jednotky, stala se významnou součástí chorvatské národní paměti a formativním prvkem chorvatského národního vědomí. Tradiční každodenní zvonění malého zvonu záhřebské katedrály ve 14 hodin je právě na památku této bitvy. Vzhledem k tomu, že obránce Sisaku posílili i bojovníci ze sousedního Kraňska, je bitva součástí také slovinské tradice. Až do roku 1943 se v katolickém kostele v Lublani konala každoroční vzpomínková bohoslužba, přičemž kněz měl na sobě plášť, který měl na sobě Hasan Paša v den bitvy. Bitva u Sisaku byla první velkou osmanskou porážkou na severozápadě Balkánu, která měla velký psychologický dopad na místní, zejména pravoslavné obyvatelstvo, které získalo odvahu se proti Turkům bouřit (vzápětí následovalo povstání v Banátu).

Odkazy

Externí odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Battle of Sisak na anglické Wikipedii.

  1. BOŽIĆ, Mate. Bitka kod Siska 1593.g.. Pleter: Journal of the Association of History Students. 2017, roč. 1, s. 177–192. Dostupné online [cit. 2022-06-25]. ISSN 2757-0460. (chorvatsky) 

Média použitá na této stránce