Bitva u Soissons (923)

Bitva u Soissons
konflikt: Občanská válka ve Franské říši
Vyobrazení bitvy u Soissons, uvěznění Karla III. a vpravo korunovace Rudolfa. Obraz ze 14. století
Vyobrazení bitvy u Soissons, uvěznění Karla III. a vpravo korunovace Rudolfa. Obraz ze 14. století
Trvání15. června 923
Místonedaleko Soissons, Aisne
Souřadnice49°22′54″ s. š., 3°19′25″ v. d.
Výsledekvítěztví Robertovců
smrt Roberta I.
zajetí Karla III.
korunovace Rudolfa, vévody z Burgundska.
Strany
Franská říše RobertovciFranská říše Karlovci
Normané
Velitelé
Robert I. Francouzský †
Rudolfa Burgundského
Herbert z Vermandois
Giselbert Lotrinský
Hugo Veliký		Karel III. Francouzský POW
Hagrold
Hagano
Síla
20 000 (odhad)14 000 (odhad)
Ztráty
12 0007 000
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Soissons se odehrála 15. června 923 mezi aliancí franských povstaleckých Lotaringů a Normanů, vedených Robertem I. Francouzským, proti karolínským silám vedených králem Karlem III. Francouzským.[1][2]

Předehra

Po smrti Karla Velikého začala karolínská královská autorita upadat kvůli neustálým invazím Vikingů, občanským válkám a sporům s franskými vazaly, především s Robertovci.[3][4] V roce 898 byl Karel III. zvolen králem západofranské říše. Jeho politická moc i vláda byla od jejího počátku velmi křehká, přičemž opoziční frakce neustále získávala více příznivců. S pomocí svého spojence Balduina II. Flanderského,[5] a své manželky Frederuny se Karlovi podařilo v roce 911 získat vládu v Lotharingii, což vedlo k dalšímu stupňování napětí místní šlechty vedené Giselbertem Lotrinským.[5][6] Jedním z důvodů nespokojenosti byla rostoucí moc královského rádce Hagana, lotharingského šlechtice.[7] V roce 920 byl král Karel unesen skupinou franských šlechticů vedenou Robertem I., bratrem předchozího krále Odona Pařířského. Nespokojení franští šlechtici se ho v zajetí snažili přimět k tomu, aby svého rádce Hagana propustil, ale arcibiskup Heriveus z Remeše povstalce přesvědčil, aby krále propustili.[8]

Bitva

Vojenské povstání franských šlechticů vypuklo v roce 922, když se Karel politický odklonil od své tety Rothildy, dcery Karla II. Holého.[6] Tento politický krok poškodil zájmy Robertovců, Rothilda byla tchyní Robertova syna Huga Velikého[9][10] a tak na shromáždění v Soissons 29. června vzbouření šlechtici Karla sesadili a novým králem zvolili Roberta I. Francouzského. Arcibiskup Valter ze Sens Roberta korunoval následující den v Remeši.[6]

Samotná bitva se odehrála 15. června 923 u Soissons poblíž Aisne. I když nově zvolený král Robert I. v bitvě padl, jeho armáda v bitvě zvítězila.[11] Karel III. z bitvy uprchl. Po bitvě si franská šlechta zvolila za svého krále Robertova zetě Rudolfa Burgundského.[12] Rudolf byl 13. července 923 korunován v opatství Saint-Médard v Soissons. Král Karel III. Francouzský byl v té době stále legitimním králem a království si nárokoval, ale Rudolfův švagr Herbert II. z Vermandois ho lstí pozval na setkání, během něhož ho zajal a uvěznil. Ve vězení v Péronne byl Herbetem držen až do své smrti v roce 929.[11] Karlova manželka Edwiga z Wessexu stačila s tříletým synem Ludvíkem uprchnout do exilu v Anglii.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Battle of Soissons (923) na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Battle of Soissons - June 15, 923 [online]. European Royal History ~ Exploring the Monarchs of Europe, 2023-06-15 [cit. 2025-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Battle of Soissons - Battlefield. RouteYou [online]. [cit. 2025-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ MCCOUBREY, Hilaire; MEYER, Michael A. Reflections on Law and Armed Conflicts: The Selected Works on the Laws of War by the late Professor Colonel G.I.A.C. Draper, OBE. [s.l.]: BRILL Dostupné online. ISBN 978-90-04-64259-1. S. 26. (anglicky) 
  4. ↑ BACHRACH, Bernard S. Early Carolingian Warfare: Prelude to Empire. [s.l.]: University of Pennsylvania Press Dostupné online. ISBN 978-0-8122-2144-2. S. 54. (anglicky) 
  5. ↑ a b HALLAM, Elizabeth M. Capetian France 987-1328. [s.l.]: Routledge Dostupné online. ISBN 978-1-317-87727-1. S. 33-34. (anglicky) 
  6. ↑ a b c RICHÉ, Pierre. The Carolingians: A Family Who Forged Europe. [s.l.]: University of Pennsylvania Press Dostupné online. ISBN 978-0-8122-1342-3. S. 250. (anglicky) 
  7. ↑ BACHRACH, Bernard S.; FANNING, Steven. The Annals of Flodoard of Reims, 919-966. [s.l.]: University of Toronto Press Dostupné online. ISBN 978-1-4426-0857-3. Kapitola Chapter 2 (The events in Flodoard's Annals).. (anglicky) 
  8. ↑ RICHÉ, Pierre. The Carolingians: A Family Who Forged Europe. [s.l.]: University of Pennsylvania Press Dostupné online. ISBN 978-0-8122-1342-3. S. 250. (anglicky) 
  9. ↑ MCKITTERICK, Rosamond; REUTER, Timothy; ABULAFIA, David. The New Cambridge Medieval History: Volume 3, C.900-c.1024. [s.l.]: Cambridge University Press Dostupné online. ISBN 978-0-521-36447-8. S. 379. (anglicky) 
  10. ↑ LAKE, Justin. Richer of Saint-Remi. [s.l.]: CUA Press Dostupné online. ISBN 978-0-8132-2125-0. S. 157. (anglicky) 
  11. ↑ a b MCKITTERICK, Rosamond; REUTER, Timothy; ABULAFIA, David. The New Cambridge Medieval History: Volume 3, C.900-c.1024. [s.l.]: Cambridge University Press Dostupné online. ISBN 978-0-521-36447-8. S. 313-315. (anglicky) 
  12. ↑ HICKS, Leonie V. A Short History of the Normans. [s.l.]: Bloomsbury Publishing Dostupné online. ISBN 978-0-85772-856-2. S. 75. (anglicky) 

Média použitá na této stránce

Oriflamme of Charlemagne.png
Autor: Dragovit, Licence: CC BY-SA 4.0
The green Oriflamme standard attributed to Charlemagne according to the 9th century mosaic where is Charlemagne with the Pope Leo II in the San Giovanni church, Rome. According to 11th century ballad the Chanson de Roland, the oriflamme was a royal banner of Charlemagne, first called Romaine and then Montjoie.
Raoul roi de France.jpg
Charles III the Simple imprisoned (middle), and Raoul crowned (right). (British Library, Royal 16 G VI f. 248)