Bitva u Třebele
| Bitva u Třebele | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: Třicetiletá válka | |||
 | |||
| Trvání | 18. srpna – 5. září 1647 | ||
| Místo | Třebel, Čechy | ||
| Souřadnice | 49°49′15″ s. š., 12°50′31″ v. d. | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Bitva u Třebele byla válečným střetem mezi císařskými oddíly a švédskou armádou generála Wrangela na konci třicetileté války. Odehrála se na přelomu srpna a září roku 1647 v okolí hradu Třebel na Tachovsku. Skončila ústupem švédského vojska z Čech.
Pozadí
Na jaře roku 1647 zahájila švédská armáda tažení, během něhož po třítýdenním obléhání dobyla dne 17. července Cheb. Císařské vojsko vedené hrabětem Peterem Melanderem von Holzappel, Raimundem Montecuccolim a Johannem von Werth, které původně táhlo na pomoc obleženému městu, se od 27. července pokoušelo město získat zpět, ale po dvou týdnech se stáhlo k Plzni. Švédové se 3. srpna utábořili východně od Plané a malý oddíl o síle dvaceti mužů obsadil hrad Třebel. Císařští dorazili 18. srpna k hradu a hned zahájili jeho dobývání. Dobyli ho hned dalšího dne, protože Švédům bránilo hluboké údolí Kosího potoka, aby mohli malé posádce poslat posily.[1] Během 19. srpna se obě armády opevnily v řadách polních opevnění na protilehlých stranách údolí.
Průběh
K hlavnímu střetu došlo 22. srpna, kdy císařská jízda vedená Montecuccolim a Johannem von Werth napadla předpolí švédského tábora, ale přestože zahnala na útěk několik oddílů, bitvu nerozhodla. Obě strany opět zaujaly opevněné pozice a 27. srpna se císařským podařilo zajmout stádo čtyř set švédských koní, přičemž došlo k malé šarvátce. Švédové potom 5. září opustili ležení a odtáhli k Tachovu.
O dva dny později proti sobě pak obě armády zaujaly postavení o zhruba dvacet kilometrů východně v rámci střetnutí u Teplé, ale k větším bojovým akcím nedošlo.[2] Švédské vojsko potom koncem září tažením přes Žatec a Kadaň opustilo Čechy.[1]
Památky bitvy
Střetnutí u Třebele zachytil Matthäus Merian na dvou mědirytinách, jejichž věrohodnost prokázal terénní průzkum krajiny.[1] Několik polních opevnění se podařilo lokalizovat:[3]
- U Křínova se nachází obdélné valové opevnění s rozměry 20 × 25 m.
- Půl kilometru jižně od Svahů se nachází valové opevnění, které je pozůstatkem vypálené reduty.
- Západně od osady Boudy (severně od Zlivi) se dochoval zbytek valu s dělostřeleckým postavením.
Reference
- ↑ a b c MATOUŠEK, Václav. Bitva u Třebele ve světle terénního výzkumu. Hláska. 2003, roč. XIV, čís. 4, s. 57–59. Dostupné online. ISSN 1212-4974.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Plzeňsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Třebel hrad, s. 131–133.
- ↑ ROŽMBERSKÝ, Petr. Bitva u Třebele roku 1647. Hláska. 1992, roč. III, čís. 3, s. 29–32. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu bitva u Třebele na Wikimedia Commons - Třebel a okolí, okr. Tachov, Plzeňský kraj [online]. Archeologický ústav AV ČR [cit. 2020-10-31]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Swallow-tailed flag used between the reign of Gustav I of Sweden until c. 1650, when it was succeeded by a triple-tailed flag.
.svg)
Autor: David Liuzzo, eagle by N3MO, Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, double headed eagle with halos (1400-1806)
Autor: Matthäus Merian the Younger, Licence: CC BY 4.0
Engraving of the Battle of Triebl in 1647, made by Matthäus Merian the Younger who had been in service of Carl Gustaf Wrangel at the time. Finnish Heritage Agency, Finland.