Bitva u Vella Lavella
| Bitva u Vella Lavella | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: Druhá světová válka | |||
 Torpédoborce USS Selfridge (vlevo) a USS O'Bannon v Noumea na Espiritu Santo po bitvě | |||
| Trvání | 7. říjen, 1943 | ||
| Místo | Šalomounovy ostrovy, Tichý oceán | ||
| Souřadnice | 7°30′ j. š., 156°14′ v. d. | ||
| Výsledek | Japonské taktické vítězství | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Bitva u Vella Lavella byla jednou z námořních bitev druhé světové války v Pacifiku mezi japonským a americkým námořnictvem. Odehrála se v noci 6.–7. října 1943 u ostrova Vella Lavella v Šalomounových ostrovech.
Po ztrátě základny Munda a porážce v bitvě v zálivu Vella se Japonské velení rozhodlo o stažení svých jednotek ze středních Šalomounů. Po opuštění Kolombangary zůstaly Japoncům ve středních Šalomounech pouze dvě posádky a to na ostrově Choiseul a Vella Lavella. Evakuací posádky na ostrově Vella Lavella byl pověřen Tokijský expres pod velením kontradmirála Macudži Idžúina složený z torpédoborců Akigumo, Isokaze, Kazagumo, Samidare, Šigure a Júgumo a dalších 24 malých plavidel, které eskortovaly torpédoborce Fumizuki, Macukaze a Júnagi.
Proti tomuto tokijskému expresu byly vyslány dvě skupiny torpédoborců. První pod velením námořního kapitána Walkera ve složená z torpédoborců USS Selfridge, USS Chevalier a USS O'Bannon a druhá pod velením námořního kapitána H. O. Larsona složená z torpédoborců USS Ralph Talbot, USS Taylor a USS La Vallette. Walkerowa skupina narazila na Japonce ve 23:00. Po vzájemném torpédovém útoku byly zasaženy torpédoborce Júgumo a Chevalier. Do neovladatelného Chevalieru narazil O'Bannon. Druhá vlna japonských torpéd zasáhla torpédoborec Selfridge a vážně ho poškodila.
Oba torpédoborce zasažené na začátku bitvy se potopily. Júgumo téměř okamžitě a Chevalier ve tři hodiny ráno. Japoncům se úspěšně povedlo dokončit evakuaci posledních 600 mužů ze středních Šalomounů. Tři měsíce trvající boje v této oblasti skončily. Japonci za tuto dobu ztratili 16 lodí a Američané 6 lodí.
Odkazy
Literatura
- HRBEK, Ivan; HRBEK, Jaroslav. Námořní válka vrcholí. Od obléhání Malty k boji u Severního mysu. Praha: Naše vojsko, 1995. 345 s. ISBN 80-206-0443-X.
- HUBÁČEK, Miloš. Ofenzíva v Pacifiku. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 2000. 396 s. ISBN 80-204-0866-5.
- HARA, Tameichi. Japanese Destroyer Captain (Pearl Harbor, Guadalcanal, Midway – The Great Naval battles as Seen Through Japanese Eyes). Annapolis: Naval Institute Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-1591143543. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bitva u Vella Lavella na Wikimedia Commons - Galerie Bitva u Vella Lavella na Wikimedia Commons
- NEVITT, Allyn D. The Battle of Vella Lavella [online]. combinedfleet.com, 1996-10-27 [cit. 2009-10-14]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Autor: David Newton, uploader was Denelson83, Licence: CC BY-SA 3.0
Vlajka Japonskej cisárskej armády
.svg)
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
The U.S. Navy destroyers USS Selfridge (DD-357), left, and USS O'Bannon (DD-450) damaged at Noumea, Espiritu Santo, after the naval Battle of Vella Lavella, on 7 October 1943. Selfridge´s bow was torn off by a Japanese torpedo (note sailors climbing in the wrecked gun turret). O'Bannon collided with USS Chevalier (DD-451) during the battle, after Chevalier had been hit by a torpedo (she had to be sunk later).