Bitva u východních Šalomounů
| Bitva u východních Šalomounů | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: Druhá světová válka | |||
_under_attack_and_burning_during_the_Battle_of_the_Eastern_Solomons_on_24_August_1942_(NH_97778).jpg) Letadlová loď Enterprise během náletu 24. srpna 1942 | |||
| Trvání | 24. srpen–25. srpen, 1942 | ||
| Místo | Severně od ostrova Santa Isabel, Šalomounovy ostrovy | ||
| Souřadnice | 8°23′7″ j. š., 162°44′6″ v. d. | ||
| Výsledek | Americké vítězství | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Bitva u východních Šalomounů byla jedna z námořních bitev letadlových lodí druhé světové války v Pacifiku mezi japonským a spojeneckým námořnictvem. Odehrála se 24.–25. srpna 1942 východně od Šalomounových ostrovů.
Předehra
%2c_USS_Saratoga_(CV-3)_and_USS_Enterprise_(CV-6)_operating_in_the_Pacific_south_of_Guadalcanal_on_12_August_1942.jpg)
7. srpna 1942 se spojenecké jednotky vylodily na Guadalcanalu. Přímou leteckou podporu jim poskytovaly palubní letadla z letadlových lodí Saratoga, Enterprise a Wasp. Po bitvě u ostrova Savo, po ztrátách které utrpěly americké stíhačky při obraně Guadalcanalu a z obav z japonského náletu na letadlové lodě rozhodl viceadmirál Frank Jack Fletcher k ústupu letadlových lodí do bezpečnější vzdálenosti od Guadalcanalu. Americký výsadek tím přišel o přímou leteckou podporu, a proto bylo důležité co nejdříve zprovoznit Hendersonovo letiště na Guadalcanalu. 20. srpna přilétlo na Hendersonovo letiště 19 stíhaček Wildcat a 12 bombardérů Dauntless z eskortní letadlové lodi Long Island. Kontrola tohoto letiště byla klíčová pro celou šestiměsíční bitvu o Guadalcanal.
Japonské cíle a rozložení sil
V době amerického vylodění na Guadalcanalu měly japonské lodě nedostatek paliva. Jamamoto se rozhodl, že bude riskovat tankování na moři a pokusí se najít a zničit americké letadlové lodě. Sekundárním cílem byla podpora konvoje plujícího ke Guadalcanalu. Po bitvě u Midway Japonci změnili taktiku. Bitevní lodě ztratily svou důležitost a sloužily především jako ochrana letadlových lodí. 100–150 mil před letadlovými loděmi měly plout předsunuté svazy, tvořené hlavně z křižníků, jejichž cílem bylo jednak nalákat na sebe pozornost a případně dorazit poškozené lodě protivníka. Japonské síly byly složeny takto:
Hlavní síly 3. loďstva, kterým velel viceadmirál Čúiči Nagumo se skládaly z letadlových lodí Šókaku, Zuikaku, bitevních lodí Hiei, Kirišima, těžkých křižníků Kumano, Suzuja, Čikuma, lehkého křižníku Nagara a 9 torpédoborců.
Předsunuté síly 3. loďstva, kterým velel kontradmirál Čúiči Hara se skládaly z lehké letadlové lodi Rjúdžó, těžkého křižníku Tone a 2 torpédoborců.
Předsunuté síly 2. loďstva, kterým velel viceadmirál Nobutake Kondó se skládaly z těžkých křižníků 4. (Atago, Maja, Takao) a 5. (Haguro, Mjókó) křižníkové divize, lehkého křižníku Jura, nosiče hydroplánů Čitose a 6 torpédoborců.
Blízká ochrana konvoje, které velel viceadmirál Gun'iči Mikawa byla složena z těžkých křižníků Aoba, Kinugasa, Furutaka a Čókaj.
Konvoj, kterému velel kontradmirál Raizó Tanaka, byl složen z lehkého křižníku Džincú a 8 torpédoborců, 4 hlídkových lodí a 3 transportních lodí.
11. vzdušné loďstvo, kterému velel viceadmirál Nišizo Cukahara, mělo k dispozici 114 letadel (51 Zero, 41 Betty, 9 Val, 2 Irving, 8 Mavis a 3 Emily.
Americké cíle a rozložení sil
I americké lodě, které se vracely ke Guadalcanalu, aby obnovily leteckou podporu tamním jednotkám, měly před bitvou nedostatek paliva. Ten se rozhodl Ghormley řešit 23. srpna odesláním TF 18 (Wasp) k dotankování. Před bitvou tak přišel o možnost přečíslit soupeře. Americké síly byly složeny takto:
TF 11 které velel kontradmirál Frank Jack Fletcher byla složena z letadlové lodi Saratoga, těžkých křižníků USS Minneapolis, USS New Orleans a 5 torpédoborců.
TF 16 které velel kontradmirál Thomas C. Kinkaid byla složena z letadlové lodi Enterprise, bitevní lodě USS North Carolina, těžkého křižníku USS Portland, lehkého křižníku USS Atlanta a 6 torpédoborců.
TF 63 (letectvo) které velel kontradmirál John S. McCain měla k dispozici 29 letadel na Guadalcanalu (13 Wildcat, 11 Dauntless, 5 P-400) a 25 B-17 na Espirito Santo.
Bitva
Protože admirál Hara neměl žádné zprávy o amerických letadlových lodích, vyslal 24. srpna ve 12:20 6 bombardérů Kate a 15 stíhaček Zero z Rjúdžo k náletu na Hendersonovo letiště. Zde se japonská letadla utkala s 18 stíhačkami a výsledkem bylo sestřelení 3 Kate, 3 Zero a 3 amerických stíhaček. Ve stejnou dobu přiletěla k Hendersonovu letišti z Rabaulu skupina 14 Zero a 24 Betty, ale ani ta nedosáhla žádného poškození letiště.
Letadla z Rjúdžo byla zachycena na radaru Saratogy ze které poté odstartovalo 30 střemhlavých a 8 torpédových bombardérů. Ty přiletěly k Rjúdžo v 15:36 a zasáhly ho 3 pumami a 1 torpédem. V důsledku těchto zásahů se Rjúdžo ve 20:00 potopila.
Ve 14:00 byla zpozorována i Enterprise, a tak z japonských lodí odstartovaly dvě vlny letadel. První tvořilo 27 bombardérů Val a 10 stíhaček Zero a druhou tvořilo 27 bombardérů Val a 9 stíhaček Zero. V 16:29 zaútočila první vlna na Enterprise a zasáhla jí 3 bombami. Při náletu bylo ztraceno 18 Val, 6 Zer a 8 Wildcatů. Japonská druhá vlna nepřítele nenašla. Letadla druhé americké vlny (13 Dauntless a 12 Avenger) také nenašly nepřátelské letadlové lodě, a tak zaútočily na Kondoovo 2. loďstvo a lehce poškodily Čitose. Po setmění se Nagumo obrátil k severu, aby se setkal s cisternovými loděmi.
.jpg)
V noci 3 japonské torpédoborce ostřelovaly Hendersonovo letiště.
Tanakův konvoj, který byl už od noci sledován hydroplánem, byl ráno 25. srpna v 8:08 napaden 8 Dauntlessy z Guadalcanalu. Těm se podařilo potopit transportní loď Kinrjú Maru a poškodit lehký křižník Džincú. V době, kdy torpédoborec Mucuki pomáhal hasit požár na Kinrjú Maru, přiletěly 3 bombardéry B-17 z nichž jeden Mucuki zasáhl. Mucuki se v 11:40 potopil. Mezitím Jamamoto zrušil vylodění a nařídil ústup konvoje.
Pak se ještě 21 Betty neúspěšně pokusilo zasáhnout Hendersonovo letiště a stejně tak neúspěšně se 9 amerických letadel pokusilo napadnout Tanakův konvoj.
Závěr
Bitva skončila taktickým i strategickým vítězství Američanů, nejen proto, že ztratili menší počet lodí, ale i protože doprava japonských posil na Guadalcanal byla odložena a navíc Japonci ztratili více než 100 zkušených pilotů, které se jim už nepodařilo nahradit.
Posily z Tanakova konvoje byly později naloženy na Shortlandských ostrovech a bez těžkých zbraní byly dopraveny 29. srpna na Guadalcanal.
Poškozená letadlová loď Enterprise odplula k opravám do Pearl Harboru a do služby se vrátila 24. října. Právě včas aby stihla další bitvu letadlových lodí u ostrovů Santa Cruz.
Odkazy
Literatura
- HRBEK, Ivan; HRBEK, Jaroslav. Námořní válka vrcholí. Od obléhání Malty k boji u Severního mysu. Praha: Naše vojsko, 1995. 345 s. ISBN 80-206-0443-X.
- Edwin P. Hoyt. Guadalcanal. Beta (1999). ISBN 80-7291-042-6
- HUBÁČEK, Miloš. Vítězství v Pacifiku. 3. vyd. Praha: Mladá fronta, 1999. 390 s. ISBN 80-204-0798-7.
- LUNDSTROM, John B. The First Team and the Guadalcanal Campaign: Naval Fighter Combat from August to November 1942. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 2005. Dostupné online. ISBN 978-1-59114-472-4. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bitva u východních Šalomounů na Wikimedia Commons - Galerie Bitva u východních Šalomounů na Wikimedia Commons
- (česky) Bitva u východních Šalamounových ostrovů@Palba.cz
- (anglicky) Přehled organizace a složení bojujících stran@navweaps.com
- (anglicky) The Battle of the Eastern Solomons (ONI Combat Narrative)@ibiblio.org
Média použitá na této stránce
Autor: David Newton, uploader was Denelson83, Licence: CC BY-SA 3.0
Vlajka Japonskej cisárskej armády
.svg)
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
The U.S. Navy aircraft carrier USS Enterprise (CV-6) seen from another U.S. ship while under attack by Japanese dive bombers during the Battle of the Eastern Solomons on 24 August 1942. An intense fire is burning in her starboard after five-inch gun gallery, the result of a bomb hit that ignited ready-service ammunition. Note the anti-aircraft shell bursts over the carrier.
The U.S. Navy aircraft carriers USS Wasp (CV-7) (foreground), USS Saratoga (CV-3), and USS Enterprise (CV-6) (background) operating in the Pacific south of Guadalcanal on 12 August 1942.
Battle of the Eastern Solomons, 24 August 1942: The Japanese heavy cruiser Tone photographed from a USAAF Boeing B-17 Flying Fortress bomber, during high-level bombing attacks on the immobile carrier Ryujo on 24 August 1942. Ryujo is out of this view, some distance to the right.
US Navy map of The Battle of the Eastern Solomons. Tracks of Allied (U.S.) forces are most likely fairly accurate. Tracks of Japanese forces are approximate and/or conjectured. The term "Jap" is used as shorthand for "Japanese" on the map. It's unknown whether this was used pejoratively in this publication or as an accepted abbreviation at that time.