Bitva v Doverské úžině
| Bitva v Doverské úžině | |
|---|---|
| Trvání | 22. července – 24. července 1588 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bitva v Doverské úžině se odehrávala mezi dny 22. července až 24. července roku 1588. V těchto dnech došlo k hlavnímu střetu, bitva však pokračovala ještě po několik následujících dní. Byla to jedna z prvních větších bitev Anglo-španělské války (1585–1604). Šlo o velkou námořní bitvu, ve které početně silnější španělská flotila, zvaná Armada, čítající přes 130 lodí, podlehla početně slabší anglické flotile.
Velitelé
Hlavním velitel španělské flotily byl v této bitvě admirál Alons Perez de Guezman, vévoda z Mediny-Sidonie. Nebyl však příliš zkušeným velitelem, což jistě z části zavinilo porážku Španělů. Proti němu stál admirál lord Charless Howard z Effinghamu, za podpory tří zkušených kapitánů – sira Francise Drake, sira Waltera Raleigha a sira Waltera Fribishera.
Příčiny bitvy
Cílem španělského krále Filipa II. bylo dobýt Anglii. Lodě vypluly z Lisabonu a na flanderském pobřeží měly, podle plánu, vzít na palubu invazní armádu Alessandra Farnese. Nepřetržité výpady Angličanů však tyto úmysly zcela zhatily.
Hlavní boje
Hlavní boje probíhaly během dvou dnů. Španělská flotila, ač početnější, utrpěla výrazně vyšší ztráty, nežli anglická strana. Ztráty však nebyly natolik vysoké, aby donutily flotilu Španělů k útěku či kapitulaci. Největší výhodou v bojích se pro Angličany ukázaly jejich válečné lodě, které byly oproti španělským galeonám menší, avšak mnohem obratnější a pohyblivější. Také výzbroj se u Angličanů ukázala jako lepší. Další nespornou výhodou se ukázala být blízkost domácích přístavů.
Rozhodnutí bitvy
Bitva skončila, když pomalu, pod náporem přesily, ustupující anglické loďstvo dospělo k přístavnímu městu Calais. Pod rouškou tmy se podařil Angličanům prudký výpad, při kterém se jim díky silnému větru podařilo podpálit a následně potopit mnoho španělských lodí. Po tomto zásahu se španělské síly daly na ústup. Angličané zahájili pronásledování prchajících lodí. K dalším velkým bojům, však již nedošlo.
Přírodní vlivy
Velikou rolí se na této námořní bitvě podílelo také počasí. Silné bouře, které překvapily španělskou flotilu, zničily údajně stejné množství lodí, kolik si vyžádaly tvrdé boje s Angličany. Nakonec však silný a nenadálý jihovýchodní vítr umožnil troskám španělských sil prchnout do Severního moře a uniknout tak pronásledování, které bylo po bitvě zahájeno.