Biziura delautouri

Jak číst taxoboxBiziura delautouri
alternativní popis obrázku chybí
Lebka Biziura delatouri
(ze sbírek muzea Te Papa)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádvrubozobí (Anseriformes)
Čeleďkachnovití (Anatidae)
Rodkachnice (Biziura)
Binomické jméno
Oxyura vantetsi
Forbes, 1892
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biziura delautouri je vyhynulý druh kachny z rodu kachnic (Biziura), který se endemicky vyskytoval na Novém Zélandu. Tato kachnice vyhynula v prehistorickém období Nového Zélandu následkem lovu Maorů.

Systematika

K prvnímu nálezu fosilních pozůstatků kachnice Biziura delautouri došlo v lokalitě Enfield nedaleko Oamaru na novozélandském Jižním ostrově. Jednalo se o kosterní nález běháku, který skotský badatel a tehdejší ředitel Muzea Canterbury Henry Ogg Forbes v roce 1892 přiřadil k novému druhu Biziura delautouri.[1] Druhové jméno bylo zvoleno k uctění Dr H. de Lautoura z Oamaru, který pomohl se získáním první fosilie.[2] Forbes později druhové jméno zjednodušil na latouri,[3] nicméně podle pravidel zoologického názvosloví má první jméno přednost a dodnes se tak používá delatouri.

Další kosterní nálezy pochází z pláže Marfells u jezera Grassmere v severovýchodní části Jižního ostrova, které popsal v roce 1969 Ron Scarlett, který měl nicméně za to, že nalezené pozůstatky patří australské kachnici laločnaté (Biziura lobata; dnes se považuje za nejbližší příbuznou Biziura delatouri).[4] Pozdější nálezy pochází i z pláže Waikuku a jezera Poukawa, ve kterém bylo nalezeno velké množství kostí i jiných vrubozobých.[5]

Popis a ekologie

Nejbližším příbuzným kachnice Biziura delautouri byla kachnice laločnatá (Biziura lobata) z Austrálie, avšak novozélandská kachnice byla asi o desetinu větší a měla relativně delší nohy a kratší křídla. Tyto proporce naznačují, že kachnice Biziura delautouri byla na evoluční cestě k nelétavosti což se přihodilo řadě jiných ptáků z Nového Zélandu. Na novozélandském souostroví totiž historicky nebyli přítomní pozemní savčí predátoři, což spolu s hojností potravy a příhodným podnebím vytvářelo ptákům ideální prostředí pro bezstarostný život, takže jejich potřeba a schopnost létat se nezřídka vytratila. Kachnice Biziura delautouri nicméně stále patrně byla dobrým letcem, a to přinejmenším v případě samic. U příbuzné kachnice laločnaté totiž dobře létají hlavně samice, zatímco mnohem těžší samci jsou následkem vysoké hmotnosti jen slabí letci a občas jsou dokonce až nelétaví. Je tak možné, že novozélandská kachnice na tom byla podobně.[5][6]

Co se týče biologie a ekologie, předpokládá se, že Biziura delatouri byla v mnohém podobná kachnici laločnaté. Vzhledem k malému množství nalezených fosilií se patrně nejednalo o nijak početný druh. Fosilní nálezy kostí kachnice Biziura delatouri z oblastí jezer a močálů napovídají, že stejně jako v případě kachnice laločnaté se jednalo o plně vodní kachnu.[2]

Vyhynutí

Kosterní pozůstatky kachnice Biziura delatouri z lidských sídlišť ukazují, že tato kachna byla lovena polynéskými osadníky (později známými jako Maorové). O kachnici se nicméně nedochovaly žádné zprávy od evropských kolonizátorů, takže se dá předpokládat, že kachnice vyhynula následkem lovu Maorů někdy mezi jejich příchodem na Nový Zéland (13. století) a evropskou kolonizací (18. století).[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ FORBES, Henry O. On a Recent Discovery of the Remains of Extinct Birds in New Zealand.. Nature. 1892-03, roč. 45, čís. 1166, s. 416–418. Dostupné online [cit. 2025-02-21]. ISSN 1476-4687. doi:10.1038/045416e0. (anglicky) 
  2. ↑ a b TENNYSON, A. J. D. New Zealand musk duck | New Zealand Birds Online. www.nzbirdsonline.org.nz [online]. [cit. 2025-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ FORBES, H. O. Preliminary notice of additions to the extinct avifauna of New Zealand.. Transactions and Proceedings of the New Zealand Institute. 1892, roč. 24, čís. May, s. 185–189. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ SCARLETT, R.J. The occurrence of the musk duck, Biziura lobata (Shaw), in New Zealand. Notornis. 1969, roč. 26, s. 57–59. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b WORTHY, Trevor H. The New Zealand musk duck (Biziura delautouri Forbes, 1892).. Notornis. 2002, roč. 49, čís. 1, s. 19–28. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b TENNYSON, Alan; MARTINSON, Paul. Extinct Birds of New Zealand. Wellington: Te Papa Press, 2006. ISBN 9780909010218. S. 50-51. (anglicky) 

Literatura

  • TENNYSON, Alan; MARTINSON, Paul. Extinct Birds of New Zealand. Wellington: Te Papa Press, 2006. ISBN 9780909010218. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
MA I360014 Biziura delautouri.jpg
Autor: Te Papa, Licence: CC BY 4.0
New Zealand Musk Duck, Biziura delautouri, collected "Poukawa", New Zealand. Gift of the Hastings Cultural Center, 1982. CC BY 4.0. Te Papa (S.022160)