Bjarni Benediktsson

Bjarni Benediktsson
© European Union, 2024, CC BY 4.0
předseda vlády Islandu
Úřadující
Ve funkci od: 9. dubna 2024
Prezident	Guðni T. Jóhannesson
Předchůdce	Katrín Jakobsdóttir
Ve funkci: 11. ledna 2017 – 30. listopadu 2017
Prezident	Guðni T. Jóhannesson
Předchůdce	Sigurður Ingi Jóhannsson
Nástupce	Katrín Jakobsdóttir
ministr zahraničí
Ve funkci: 14. října 2023 – 9. dubna 2024
Předseda vlády	Katrín Jakobsdóttir
Předchůdce	Þórdís Kolbrún R. Gylfadóttir
Nástupce	Þórdís Kolbrún R. Gylfadóttir
ministr financí
Ve funkci: 30. listopadu 2017 – 14. října 2023
Předseda vlády	Katrín Jakobsdóttir
Předchůdce	Benedikt Jóhannesson
Nástupce	Þórdís Kolbrún R. Gylfadóttir
Ve funkci: 23. května 2013 – 11. ledna 2017
Předseda vlády	Sigmundur Davíð Gunnlaugsson Sigurður Ingi Jóhannsson
Předchůdce	Katrín Júlíusdóttir
Nástupce	Benedikt Jóhannesson
předseda Strany nezávislosti
Úřadující
Ve funkci od: 29. března 2009
Předchůdce	Geir Haarde
Stranická příslušnost
Členství	Strana nezávislosti
Narození	26. ledna 1970 (54 let) Reykjavík
Choť	Þóra Margrét Baldvinsdóttir
Alma mater	Islandská univerzita Miamská univerzita
Profese	politik a advokát
Commons	Bjarni Benediktsson (born 1970)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bjarni Benediktsson (* 26. ledna 1970, Reykjavík) je islandský politik, který je od 9. dubna 2024 islandským premiérem. Tuto funkci již zastával mezi lednem a listopadem 2017. V letech 2013–2017 byl ministrem financí a tuto funkci zastával znovu od listopadu 2017 do rezignace v říjnu 2023. Od roku 2009 je předsedou liberálně-konzervativní Strany nezávislosti. Vystudoval práva na Islandské univerzitě. Jeho stejnojmenný strýc Bjarni Benediktsson byl islandským premiérem v letech 1963–1970 a rovněž vedl Stranu nezávislosti v letech 1963–1970.

Pro svou schopnost přestát skandály a dlouhodobě setrvat ve vysoké politice je označován jako „teflonový“ politik.^[1]

Bjarniho devítiměsíční premiérský mandát byl nejkratším v historii Islandu. Důvodem rychlého pádu byl pedofilní skandál. Strana Zářná budoucnost (Björt framtíð) odešla z koalice poté, co vyšlo najevo, že Bjarniho otec, bohatý podnikatel Benedikt Sveinsson, se přimluvil u úřadů za navrácení občanských práv odsouzenému pedofilovi Hjaltimu Sigurjónu Haukssonovi, který dostal v roce 2004 dvanáct let vězení za zneužívání nezletilé dcery, což byl největší mediálně známý pedofilní případ v islandské historii. Hjalti dříve pro premiérova otce pracoval. Na základě záruky byl Hjalti skutečně propuštěn z vězení, pět let před vypršením trestu. Zářná budoucnost argumentovala, že premiér byl o otcově doporučení ve prospěch pedofila informován v červnu ministrem spravedlnosti, ale mlčel o něm. Protože se Bjarnimu nepodařilo do trojčlenné koalice (v níž byla ještě Reformní strana; Viðreisn.^[2]) najít náhradu, musel nechat prezidenta vypsat nové volby.^{[3][4][5][6][7][8][9]}

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bjarni Benediktsson (born 1970) na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bjarni Benediktsson na Wikimedia Commons