Blížejov
Blížejov | |
---|---|
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0 | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Horšovský Týn |
Obec s rozšířenou působností | Horšovský Týn (správní obvod) |
Okres | Domažlice |
Kraj | Plzeňský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°30′ s. š., 12°59′21″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 638 (2024)[1] |
Rozloha | 24,99 km²[2] |
Nadmořská výška | 383 m n. m. |
PSČ | 345 45 až 346 01 |
Počet domů | 503 (2021)[3] |
Počet částí obce | 8 |
Počet k. ú. | 7 |
Počet ZSJ | 8 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Blížejov 151 346 01 Horšovský Týn obec@blizejov.cz |
Starosta | Jiří Červenka |
Oficiální web: www | |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Blížejov | |
Další údaje | |
Kód obce | 553450 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Blížejov (německy Blisowa) je obec v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Leží 380 metrů nad mořem, šest kilometrů jihovýchodně od Horšovského Týna v údolí potoka Zubřina v Chodské pahorkatině a osm kilometrů severovýchodně od Domažlic. Obec tvoří osm částí, v nichž žije přibližně 1 600[1] obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1324, kdy ji vlastnili zemané z Blížejova, starší název obce také Blíživa. Obec byla rozdělena na několik částí, které držely postupně různé rody. Jeden díl existoval jako samostatný statek, na něm na ostrohu nad rozcestím silnic byl postaven kostel a vznikla tvrz připomínaná prvně v roce 1552. Majitelé byli Blížejovští z Blížejova (Blíživa), příbuzní Osvračínských, a po nich Henigarové ze Seeberka, kteří jej spojili s Nahošicemi. V roce 1757 bylo na nahošické části uváděno jedenáct poddaných, na chotiměřském dílu vsi jeden, na blížejovském statku tři a při Horšovském Týnu jeden poddaný.
Obyvatelstvo
Podle sčítání lidu ze dne 1. prosince 1930 zde bylo 71 domů, v nichž žilo 194 Němců, 188 Čechoslováků a devět příslušníků jiné národnosti.[4]
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
255 | 292 | 301 | 301 | 377 | 322 | 391 | 400 | 892 | 823 | 1085 | 1047 | 1036 | 1420 |
- ↑ V roce 1960 byl připojen Františkov, Chotiměř a Přívozec, roku 1980 Lštění a Malonice a v roce 1990 Nahošice a Výrov.
Části obce
Pamětihodnosti
Kostel svatého Martina, biskupa, je původně ze druhé poloviny 14. století, upraven kolem 1556, v 17. století a ve druhé třetině 18. století. Kostel dal postavit pán z Chotiměře Kašpar Gottfried ze Žebnice řečený Bernášek. Kostel je s boční věží, gotickým vchodem s renesančním portálem s heraldickou výzdobou (analogicky s portály horšovskotýnského zámku) a s raně barokním štítem. Nynější vchod je v barokním průčelí. Skrze dveře pohled do lodi: hlavní oltář s obrazem sv. Martina (v roce 1890 od Ignace Amerlinga) a dva boční oltáře z doby kolem roku 1750. V presbytáři pás nástěnných maleb (z konce 14. století) a vyobrazení vladyky Gottfrieda ze Žebnice a jeho dvou manželek (na dřevě z roku 1559). Svatyni doplňují náhrobky Henigarů, Širntingárů a dalších rodů, které vlastnily okolní statky, z 16. až 18. století. Na podzim roku 1999 a počátkem roku 2000 byla provedena výměna střešní krytiny. Po roce 2000 probíhala další rekonstrukce kostela.[6]
Na návsi stojí barokní budova blížejovského zámku postavená během osmnáctého století.[7]
Osobnosti
- Antonín Bořek-Dohalský (1889–1942), český šlechtic, katolický prelát a protinacistický odbojář (narozen v Přívozci)
- Ludmila Blíživská z Blíživa († 1556), kněžna abatyše kláštera svatého Jiří na Pražském hradě
Další fotografie
- (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0Bývalá škola na návsi, původně zámek
- Kostel sv. Martina
- (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0Nádraží
- (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0Obecní úřad
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Heimatkreismuseums Bischofteinitz im Landestormuseum Furth im Wald
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-12-13]. Dostupné online.
- ↑ KOKAISL, Petr; KOKAISLOVÁ, Pavla. Kostely a kaple v domažlickém okrese. Po stopách současných i zaniklých církevních památek. Praha: Nostalgie, 2009. 287 s. Dostupné online. ISBN 978-80-254-5441-1.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Blížejov – zámek, s. 35.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Blížejov na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Blížejov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com