Blaž Kocen

Blaž Kocen
Narození	24. ledna 1821 Hotunje
Úmrtí	29. května 1871 (ve věku 50 let) nebo 30. května 1871 (ve věku 50 let) Vídeň, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma mater	Vídeňská univerzita
Povolání	kartograf, geograf, katolický kněz a učitel
Nábož. vyznání	katolická církev
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blaž Kocen (německy Blasius Kozenn, česky dříve též Blažej Kozenn, 24. ledna 1821 Hotunje, Slovinsko^[1] – 29. května 1871 Hernals (dnes Vídeň^[2]) byl rakousko-uherský pedagog, zeměpisec a kartograf. Proslavil se především díky tomu, že sestavil první atlas pro střední školy v Rakousko-Uhersku, který byl vydán v řadě jazyků a ve více než stu vydáních. První německé vydání vyšlo v roce 1860.

Život

Blaž Kocen se narodil v malé vesničce Hotunje (Schlindorf) poblíž Ponikvy (německy Ponigl, česky Ponkva) u Celje v bývalém Dolním Štýrsku v rodině slovinských drobných zemědělců Martina Kozena a jeho manželky Heleny.^[1] Po absolvování základní školy v Ponikvě jej jeho učitel jako nadaného žáka doporučil ke studiu na gymnáziu v Celji, které navštěvoval v letech 1834–1839^[3]. V roce 1840–1841 studoval filosofii ve Štýrském Hradci a poté v letech 1841–1845 teologii v Klagenfurtu. V roce 1845 byl rovněž vysvěcen na kněze a pět let působil jako kaplan v obcích Laško (Tüffer), Šoštanj (Schönstein) a Rogaška (Rohitsch)

Po reformě rakouských gymnázií přešel z kněžské do školské služby. Od roku 1850 do roku 1852 působil jako suplent matematiky a fyziky na střední škole v Celji. Po dvou letech odešel do Vídně, kde studoval na universitě matematiku, fyziku a přírodopis a zkoušku způsobilosti k vyučování těchto předmětů složil v roce 1853 s vyznamenáním. V roce 1854 byl přijat do státní služby a vyučoval v Lublani^[4], ve Štýrském Hradci a v letech 1855–1858 v Gorizi (Pomoří)^[5]. Zde napsal učebnici Grundzüge der Geographie für die 1. Classe der Mittel- und Bürgerschulen (Základy zeměpisu pro 1. třídu středních a měšťanských škol), která poprvé vyšla v roce 1858 v Pešti a ve Vídni) a dále studii Das Klima von Görz (Klima Provincie Gorica). Od roku 1858 vyučoval na c. a k. německém vyšším gymnáziu v Olomouci. Aktivně se podílel na vzniku nového typu středních škol – reálek a v roce 1863 byl jmenován školním radou. V roce 1870 odešel ze zdravotních důvodů do předčasného důchodu. Přestěhoval se do vídeňského předměstí Hernals, kde zemřel dne 29. května 1871 na tyfus ve věku 50 let^[6][2].

Jako geograf a kartograf byl samoukem. Vzhledem k tomu, že nebyl členem Rakouské geografické společnosti ve Vídni (Österreichische Geographische Gesellschaft), ve zprávách společnosti není ani Kocenův nekrolog, ani zhodnocení jeho díla.

Dílo

Kozennův atlas

V době svého působení v Olomouci se seznámil s knihkupcem a nakladatelem Eduardem Hölzelem, který jej přesvědčil, aby sestavil školní atlas, který rakouským školám zatím chyběl. Atlas nakonec vyšel v roce 1861. Jako inspiraci a zdroj map využil německé příruční atlasy (Handatlas) Adolfa Stielera a Heinricha Kieperta a německé školní atlasy, jejichž mapy někdy jen mírně upravil. Doplněné a upravené vydání B. Kozenn's geographischer Schul-Atlas : für die Gymnasien, Real- und Handels-Schulen der Österreichischen Monarchie z roku 1861 byl schváleno jako učebnice pro střední školy v Rakousko-Uhersku.

V průběhu let byl atlas přepracováván a aktualizován. Tuto práci provedli Vinzenz von Haardt, Friedrich Umlauft, Wilhelm Schmidt a Franz Heiderich. Vydání atlasu z roku 1900 sneslo srovnání s nejlepšími atlasy své doby. Mezi lety 1861-1918 vyšlo celkem 42 vydání tohoto atlasu v němčině.^[7]

Pod názvem Kozennův školní atlas (Kozenn-Schulatlas) vycházejí školní atlasy pro rakouské školy dodnes^[8].

Vydání Kozennova atlasu v jiných jazycích

Atlas byl rovněž překládán do národních jazyků monarchie.

• polsky (1861, 1868-1870, 1879)
• chorvatsky (1887, 1900)
• česky (1892–1909), celkem patnáct vydání. Pro potřeby českých škol atlas upravili Josef Jireček (vydání 1893) a později Jindřich Metelka (14. české vydání, 1900).
• italsky (1904 )^[7]

Další díla

• Grundzüge der Geographie für die 1. Classe der Mittel- und Bürgerschulen
  • České vydání: Kozennův Zeměpis pro školy národní, překlad Vilém Appelt, Ve Vídni ; a Olomouci : Nákladem Eduarda Hölzla, 1876
  • Od této knihy je odvozena i učebnice Počátkové zeměpisu / kteréž (s částečným užitím Kozenn’ova zeměpisu) pro školy mocnářství Rakouského složil Josef Erben, V Olomouci : Nákladem Eduarda Hölzla, 1863
• Vytvořil také četné školní nástěnné mapy.

Posmrtná připomínka

Dne 16. října 1898 byla odhalena pamětní deska na jeho rodném domě^[9]. Dnes je zde malé muzeum^[10].

Zajímavost

Přestože byl Kozenn původem Slovinec, vysloužil si v době olomouckého působení i nepřízeň českého tisku. Když byl v roce 1870 ustanoven členem zkušební komise pro kandidáty učitelství slovanských škol, označil ho deník Moravská orlice za „slova českého neznajícího Němce“.^[11] Ve stejném roce ho katolický deník Čech po jeho protikatolickém vystoupení nazval „odrodilý Slovinec“.^[12]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Blasius Kozenn na německé Wikipedii.

Literatura

• Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1899. 1066 s. Dostupné online. Kapitola Kozenn Blažej, geograf, s. 1049. 
• MUCHA, Ludvík. Česká vydání Kozennových školních zeměpisných atlasů. Acta Universitatis Carolinae. Geographica. 1971, roč. 6, čís. 1–2, s. 119–134. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Blaž Kocen na Wikimedia Commons
• Autor Blaž Kocen ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Blaž Kocen
• KOZENN, Blažej. Zeměpisný atlas pro střední školy. Vídeň: Eduard Hölzl, 1900. Dostupné online.