Blažim (okres Louny)

Blažim
Kostel svatého Prokopa a sýpka v hospodářském dvoře
Kostel svatého Prokopa a sýpka v hospodářském dvoře
Znak obce BlažimVlajka obce Blažim
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecŽatec
Obec s rozšířenou působnostíŽatec
(správní obvod)
OkresLouny
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°24′25″ s. š., 13°37′43″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel291 (2023)[1]
Rozloha9,61 km²[2]
Katastrální územíBlažim
Nadmořská výška261 m n. m.
PSČ440 01
Počet domů86 (2021)[3][4]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduBlažim 107
440 01 Louny 1
obecblazim@tiscali.cz
StarostaOldřich Sodomka
Oficiální web: www.blazim.cz
Blažim na mapě
Blažim
Další údaje
Kód obce566012
Kód části obce5541
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Blažim (německy Ploscha) se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 291[1] obyvatel.

Název

Název vesnice vznikl přivlastňovací příponou z osobního jména Blažim ve významu Blažimův dvůr. V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Blazim (1332, 1384–1399, 1386), Blasim (1369, 1391, 1395), Blasin (okolo roku 1405), de Blazima (1393), de Blazyma (1399), de Blazyme (1404), de Blazimie (1416), de Blazin (1427), z Blazyma (1434), v Dlažimi (1514), na Dlažimě (1524, 1579), na Dlažině (1524), na Dlazimi (1543), na dlažníně (1603), na Dlažími (1615), Ploscha, Dlažin a Blazny (1787), Ploscha a Dlaschin (1846) a Blažím či Ploscha (1854–1923).[5]

Historie

První písemná zmínka o Blažimi pochází z roku 1332,[5] kdy Albert z Kryr odkázal část svých blažimských příjmů vyšehradské kapitule.[6] K roku 1390 je doložena existence blažimské tvrze, na které tehdy sídlil Litolt z Moravěvsi.[7] Část vsi roku 1397 patřila bratrům Václavovi a Hynkovi ze Všehrd, které vystřídal Bušek ze Rvenic, ale v letech 1417–1434 většinu vlastnil Jan z Moravěvsi.[8] Během husitských válek se vesnice zmocnilo město Louny, po němž připadla roku 1454 králi Ladislavovi.[7]

Od panovníka Blažim získal nejspíše Jaroslav z Vřesovic, po němž ji v roce 1467 zdědil Jindřich z Vřesovic (též Jindřich Dlažimský z Vřesovic).[7] Po něm následovali Jaroslav Dlažimský a Jan Dlažimský z Vřesovic,[7] který si nechal Blažim s tvrzí a dvorem zapsat do obnovených zemských desek. Měl více dětí, z nichž statek zdědil Vilém, který zemřel bezdětný v roce 1599. Vesnice tak přešla na jeho bratra Petra, ale v roce 1615 byl jejím majitelem Petrův synovec Jan Habart Kostomlatský, který blažimský statek, spolu s Nehasicemi, roku 1629 prodal Pavlu Michnovi z Vacínova. Jan Habart se téhož roku z náboženských důvodů odstěhoval s rodinou do Pirny.[9] Blažim poté patřila do roku 1671 k Bitozevsi a poté k Postoloprtům.[8]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[10][11]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé414490531522478530554251267266290157191254
Domy6466707776779595685954646478

Pamětihodnosti

Socha svatého Jana Nepomuckého
Sýpka v hospodářském dvoře

V Blažimi stojí čtyři památkově chráněné objekty:

Kostel svatého Prokopa
Kostel svatého Prokopa je pozdně barokní stavba z let 1778–1781.[12]
Socha svatého Jana Nepomuckého
Socha svatého Jana Nepomuckého pochází z roku 1852.[12] Je vytesána z pískovce a stojí na čtyřbokém podstavci s reliéfy gotizujících oblouků. Samotná socha světce oblečeného do kanovnického roucha a s krucifixem v náruči je kopií původní sochy.[13]
Hospodářský dvůr s barokní sýpkou
Panský dvůr byl postaven Schwarzenbergy podle projektu Pavla Ignáce Bayera v letech 1706–1707.[14]
Areál fary s pozůstatky tvrze
Budova fary pochází z let 1709–1711. Její stavbu navrhl a vedl Pavel Ignác Bayer. Zatímco vnější podoba fary je ovlivněna novodobými úpravami, interiér se dochoval v autentické podobě. Ve dvoře stojí dvě hospodářské budovy propojené ohradní zdí.[15]

Blažimská tvrz byla podle Augusta Sedláčka zchátralá už v letech 1667–1691.[8] Podle Jiřího Úlovce stála v areálu bývalého poplužního dvora a sloužila až do dvacátého století k hospodářským účelům i jako byty zaměstnanců státního statku. Neudržovaná tvrz byla v osmdesátých letech dvacátého století opuštěna a její konstrukce se zhroutila.[16] Podle Památkového katalogu se její zbytky dochovaly v hospodářské budově v areálu fary.[17]

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27]
  5. ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Blažim, s. 97. 
  6. ↑ PRÁŠIL, Petr; ŘÁNEK, Jan; RYCHTAŘÍK, Jaroslav. Žatecko na starých pohlednicích. 1. vyd. Hostivice: Petr Prášil - Baron, 2005. 288 s. ISBN 80-86914-00-3. S. 149. 
  7. ↑ a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Blažim – tvrz, s. 47. 
  8. ↑ a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Postoloprt, s. 417. 
  9. ↑ BOBKOVÁ, Lenka. Exulanti z Prahy a severozápadních Čech v Pirně v letech 1621–1639. Praha: Scriptorium 228 s. ISBN 80-86197-05-0. S. 19, 188–189. 
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397. 
  11. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 303. 
  12. ↑ a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Blažim, s. 87–88. 
  13. ↑ Socha sv. Jana Nepomuckého [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-10-15]. Dostupné online. 
  14. ↑ Zemědělský dvůr [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-10-15]. Dostupné online. 
  15. ↑ Fara [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-10-15]. Dostupné online. 
  16. ↑ ÚLOVEC, Jiří. Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. 379 s. ISBN 80-7277-017-9. S. 27–28. 
  17. ↑ Zbytky tvrze [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-10-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Blazim LN CZ.png
Poloha obce Blažim v rámci okresu Louny a správního obvodu obce s rozšířenou působností Žatec.
Blažim vlajka.jpg
Vlajka obce Blažim
Blazim 2011-06-11.jpg
Autor: Salim2, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Blažim znak.jpg
Znak obce Blažim
Ploscha2.jpg
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 3.0
Speicherhaus in Ploscha / Blažim