Blahokamýk

Blahokamýk
Blahokamýk Grewia tiliifolia
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	slézotvaré (Malvales)
Čeleď	slézovité (Malvaceae)
Podčeleď	Grewioideae
Rod	blahokamýk (Grewia) L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blahokamýk^[1][2] (Grewia), česky též grevie,^[3] je rod rostlin z čeledi slézovité. Jsou to dřeviny s jednoduchými střídavými listy a oboupohlavnými, pravidelnými, většinou pětičetnými květy s mnoha tyčinkami a korunou kratší než stejně zbarvený kalich. Plodem je vícesemenná peckovice. Rod zahrnuje asi 288 druhů a je rozšířen v tropech a subtropech Starého světa od Afriky po Austrálii a Tichomoří. Blahokamýk dvoulaločný zasahuje v Asii i do oblastí mírného pásu. Blahokamýky mají poměrně široké místní využití. Poskytují jedlé plody, jsou využívány v domorodé medicíně, některé druhy jsou těženy pro dřevo a z jejich kůry se získává technické vlákno.

Popis

Blahokamýky jsou převážně jednodomé stromy, keře a liány s jednoduchými, střídavými, zubatými nebo dlanitě laločnatými, krátce řapíkatými listy s dlanitou žilnatinou. Palisty jsou drobné a opadavé. Mladé větévky bývají hvězdovitě chlupaté. Květy jsou jednopohlavné, oboupohlavné či polygamní, obvykle uspořádané v troj až mnohakvětých vrcholících nebo řidčeji jednotlivé. Květenství vyrůstají v paždí listů, naproti bázi listu nebo mohou být i vrcholová. Kalich je korunovitě zbarvený, žlutý, bílý, sytě růžový nebo vzácněji hnědý, složený z 5 volných lístků. Korunní lístky jsou kratší než kališní a obdobně zbarvené. Na bázi korunních lístků bývají nektáriové žlázky. Generativní orgány spočívají na krátkém androgynoforu. Tyčinek je mnoho, jsou nestejně dlouhé a mají volné nitky. Semeník je svrchní, synkarpní. Obsahuje 2 až 4 komůrky, v nichž je po 2 nebo více vajíčkách, a nese jednoduchou čnělku zakončenou štítovitou, celistvou nebo laločnatou bliznou. Plodem je celistvá nebo hluboce laločnatá peckovice obsahující 2 až 4 nebo i více jedno nebo dvousemenných peciček. Semena obsahují hojný endosperm.^[4][5]

• 

  Olistění Grewia laevigata

• 

  Grewia flava

• 

  Květ Grewia tenax

• 

  Blahokamýk západní (Grewia occidentalis)

• 

  Plody Grewia multiflora

Rozšíření

Rod blahokamýk zahrnuje asi 288 druhů, rozšířených v tropech a subtropech Starého světa od Afriky po Tichomoří. Rod se vyskytuje v celé subsaharské Africe, na Madagaskaru a přilehlých souostrovích (Maskarény, Komory). Grewia villosa zasahuje na Kapverdy. Ve Středomoří není rod zastoupen, dva druhy (Grewia tenax, G. tembensis) ale zasahují do saharské severní Afriky. Několik druhů přesahuje z Afriky do Arábie, dva endemické druhy rostou na Sokotře. Areál rodu dále v Asii pokračuje od jižního Íránu přes Indii po Čínu a Koreu a přes Indočínu a jihovýchodní Asii po severní a severovýchodní Austrálii a západní Tichomoří. Řada druhů má poměrně rozsáhlý areál a vyskytují se jak v Africe, tak i v Asii. Z Austrálie je udáváno asi 14 druhů, z Nové Guineje 5, z Tichomoří 4. Rod nemá vyhraněné centrum druhové diverzity, v kontinentální Africe, v Asii i na Madagaskaru se vyskytuje zhruba srovnatelný počet druhů (necelá stovka).^[6][7]

Blahokamýky preferují sušší biotopy. Vyskytují se zejména v podrostu subaridních tropických lesů různých typů, v suché křovinné vegetaci a polopouštích. Některé druhy rostou jako pionýrské dřeviny na narušených stanovištích a v sekundární vegetaci. V jihovýchodní Asii vystupují až do nadmořských výšek okolo 1700 metrů.^[5][8] Blahokamýk dvoulaločný (Grewia biloba) zasahuje v Číně a Koreji do oblastí mírného pásu.^[4]

Ekologické interakce

Blahokamýky jsou živnými rostlinami housenek řady druhů denních i nočních motýlů. V Africe se na nich živí housenky baboček rodu Charaxes a druhy Neptis trigonophora, Neptis troundi a Eurytela dryope, a lišaj Lophostethus dumolinii. V Asii na nich žijí lišajové Acherontia lachesis, Agnosia orneus, Marumba dyras, M. indicus a babočky Neptis hylas, N. jumbah, Polyura athamas a Symphaedra nais. Z menších motýlů se na nich živí různí soumračníkovití a celá řada můr zejména z čeledí můrovití, hřbetozubcovití, zavíječovití a Nolidae.^[9]

Květy jsou hmyzosprašné. Jihoafrické druhy Grewia bicolor, G. flava, G. flavescens a G. monticola nakvétají v listopadu a prosinci začátkem období dešťů. Opylují je včely zejména z čeledí včelovití a Megachilidae, a rovněž drobní aktivní vrubounovití brouci rodu Leucocelis a druhu Mausoleopsis amabilis. Navštěvují je také velcí krasci Agelia petelii a drvodělky (Xylocopa caffra a X. lugubris).^[10] Květy blahokamýků vyhledává v Asii a Africe i včela medonosná.^[11]

• 

  Krasec Agelia petelii na Grewia lutea

• 

  Dokonale maskovaná housenka babočky Symphaedra nais

• 

  Housenka babočky Polyura athamas

• 

  Babočka Charaxes brutus

Taxonomie a prehistorie

Rod Grewia je v rámci čeledi Malvaceae řazen do podčeledi Grewioideae a tribu Grewieae. V minulosti byl rod řazen do čeledi Tiliaceae, kde představoval největší rod,^[12] případně spolu s dalšími 30 rody vyčleňován do samostatné čeledi Grewiaceae.^[13] S rodem Grewia byl někdy slučován rod Microcos (78 druhů v tropech Starého světa). Odlišuje se nelaločnatou bliznou, vrcholovými latovitými květenstvími a nelaločnatými plody.^[8]

Fosílie přiřazované k rodu Grewia jsou známy již z třetihor. Prokřemenělé dřevo z období miocénu bylo nalezeno v jižním Německu, Japonsku a Myanmaru, nálezy pliocénního stáří pocházejí z Vietnamu. Morfotyp se nazývá Grewioxylon.^[14] Mnoho nálezů listů Grewia je známo z indických třetihorních vrstev. Naproti tomu četné fosilní listy, pocházející z třetihorní Evropy i Severní Ameriky a dříve připisované rodu Grewia, jsou dnes přiřazovány druhu Trochodendroides crenulata z čeledi Cercidiphyllaceae (zmarličníkovité).^[15]

Zástupci

• blahokamýk břízolistý (Grewia rupestris, syn. G. betulifolia)
• blahokamýk dvoulaločný (Grewia biloba)
• blahokamýk habrolistý (Grewia carpinifolia)
• blahokamýk plstnatoplodý (Grewia lasiocarpa)
• blahokamýk západní (Grewia occidentalis)^[1][16][17]

Význam

Blahokamýky mají poměrně široké lokální využití. Plody většiny druhů jsou jedlé. Jako ovocný strom je známa zejména Grewia asiatica,^[18] jedlé plody místního významu však poskytuje i celá řada dalších druhů. V suchých oblastech Afriky i Asie jsou složkou jídelníčku místních etnik, zejména pastevců. Plody Grewia tenax se v saharské a subsaharské Africe jedí syrové nebo sušené, přidávají se do kaší, z dužniny se připravuje osvěžující nápoj a kvasí se na alkoholický nápoj. Konzumují se buď celé nebo pouze dužnina bez semen. Požití příliš velkého množství semen vede k zácpě.^[19][20][21] Jedlé plody poskytují i africké druhy Grewia lasiodiscus, G. bicolor, G. flava, G. flavescens a řada dalších. Listy také slouží jako krmivo pro domácí zvířata.^[20]

Stromovité druhy jsou těženy pro dřevo. V Africe je vyhledávaným zdrojem dřeva zejména Grewia mollis a G. bicolor. Používá se ke stavbě domů, na rámy postelí a drobnější předměty, jako jsou hole, násady a držadla. Domorodci z něj vyrábějí i luky, šípy a štíty.^[20] Kůra blahokamýků obsahuje kvalitní technické vlákno, sloužící zejména k výrobě provazů. V tropické Asii je takto využíván například druh Grewia abutilifolia,^[22] v Africe G. lasiodiscus, G. trichocarpa, G. villosa a jiné.^[20]

Řada druhů má v Africe i tropické Asii své místo v domorodé medicíně k léčení řady různých neduhů. V Africe jsou takto využívány například druhy Grewia mollis, G. bicolor a G. lasiodiscus, v Asii Grewia asiatica.^[20]

• 

  Plody Grewia asiatica

• 

  Koza, ožírající blahokamýk Grewia flavescens

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu blahokamýk na Wikimedia Commons
• Taxon Grewia ve Wikidruzích