Blahovičník pobřežní

Blahovičník pobřežní
Blahovičník pobřežní (Eucalyptus camaldulensis)
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	myrtotvaré (Myrtales)
Čeleď	myrtovité (Myrtaceae)
Rod	blahovičník (Eucalyptus)
Binomické jméno
Eucalyptus camaldulensis Dehnh., 1832
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blahovičník pobřežní (Eucalyptus camaldulensis) je listnatý, stálezelený, rozkladitý strom, jeden z asi 800 druhů rodu blahovičník pocházející z tropické a subtropické Austrálie. Je obecně znám tím, že v jeho koruně žije a listy se živí vačnatec koala medvídkovitý.^[2][3]

Výskyt

Je nejrozšířenějším druhem rodu, z domácí Austrálie byl druhotně zavlečen hlavně po jižní Asii, Střední a Jižní Americe, Africe i ostrovech Tichomoří, je také pěstován v subtropickém evropském Středomoří. Je vysazován jako nenáročný, rychle rostoucí strom snášející vlhké i suché prostředí, který se ovšem někde samovolně šíří mimo vyhrazené prostory. Jeho druhové jméno "pobřežní" se nevztahuje na pobřeží mořské, ale na břehy podél odvodňovacích toků v ploché australské krajině, které se sezónně rozlévají a následně i na dobu až osmi měsíců vysychají.^[3][4][5]

Ekologie

Je dominantním a vysoce adaptabilním stromem schopným snášet krátkodobé i několikametrové záplavy vystřídané dlouhodobým suchem. V těžké jílovité půdě s vysokým obsahem vápníku nebo naopak v silně kyselé roste stejně dobře jako na zasolených okrajích bezodtokových jezer. Pro doplnění nedostatkových živin vytváří oboustranně prospěšné symbiotické mykorhizní asociace s různými houbami, s kterými si vyměňuje potřebné látky. Dožívá se vysokého věku, často bývá součástí rozlehlých blahovičníkových lesů.

Je rozšířen na územích s podnebím od tropického přes subtropické až po teplé mírné. Roste v nadmořské výšce od 0 do 1500 m, v oblastech s průměrnými ročními srážkami 250 až 2500 mm tam, kde zimní teploty neklesají pod +5 °C. Při ekonomickém pěstování pro těžbu dříví je pro zdárný růst zapotřebí nejméně 400 mm srážek a průměrná teplota 18 až 25 °C. Za příhodných podmínek strom přirůstá velmi rychle, za rok až 3 m; za nevhodných neroste, jen přežívá.

Doba kvetení závisí na lokalitě, v Austrálii kvete na jihu v létě, na severozápadě na podzim a na severovýchodě v zimě a na jaře. V jiných oblastech rozkvétá odlišně dle místních podmínek, např. jedinci kvetoucí v Austrálii v létě nasazují květy v jižní Africe v zimě. Od opylení do zralosti plodů uplynou asi čtyři měsíce, mladý jedinec vyrůstá rychle a poprvé vykvete již ve třech až pěti letech. Uvádí se, že pokud je exemplář na vhodném místě a nezasáhne ho požár, má šanci dožít se 500 let. Ploidie druhu je 2n = 22.^[3][5][6][7]

Popis

Blahovičník pobřežní je statný strom vysoký 20 až 30 m (výjimečně až 45) s průměrem kmene 1 až 2 m, který ve své australské domovině patří mezi nejmohutnější dřeviny. Jeho kmen se poměrně nízko nad zemí řídce větví do mohutné, rozložité koruny s hrubými větvemi, která bývá široká až 20 m. Letorosty jsou načervenalé, dlouhé a svěšené. Kůra je hladká, tenká, mívá barvu bělavou, šedě nebo žlutě zelenou a odlupuje se v pruzích nebo nepravidelných cárech. V dolní části kmene, do výšky asi 2 m, bývá kůra mnohem hrubší a slouží jako chabá ochrana před ohněm.

Listy s řapíky jsou dvoutvaré, mění se s věkem stromů. Mladé mají listy vstřícné, vejčité či široce kopinaté, až 9 cm dlouhé a 4 cm široké, zelené nebo se slabým nádechem do šeda či modra. U starších rostou listy střídavě, jsou úzce kopinaté, až 30 cm dlouhé a 2 cm široké, na vrcholu zašpičatělé, lehce zkroucené a tence kožovité. Kořeny stromu sahají do velké hloubky i šířky a mají extrémně rozvinutou schopnost nasávat podzemní vodu.

Květenství je terminální lata tvořená průměrně devíti drobnými, bílými květy na stopkách dlouhých asi 1 cm, květní poupata jsou kulovitá a mají výrazný zobáček. Oboupohlavné květy s polokulovitou češulí mívají po čtyřech srostlých kališních i korunních lístcích a větší počet tyčinek s obvejčitým, podélně se otvírajícími prašníky. Semeník má tři až čtyři oddíly s mnoha vajíčky a dlouhou tlustou čnělku s bliznou. Květy jsou protandrické, poskytují hojně nektaru i pylu a bývají opylovány hmyzem i ptáky, ovšem opylena bývá jen necelá polovina nasazených květů. I když jsou květy samosprašné, opylení vlastním pylem má za následek menší velikost plodů a snížený počet semen v nich, slabší klíčivost semen a sníženou vitalitu semenáčů.

Plody jsou stopkaté, téměř kulovité, asi 5 mm velké tobolky otvírající se 4 až 5 chlopněmi. Obsahují množství drobných žlutých nebo žlutohnědých semen menších než 1,5 mm, která bývají rozptylována větrem nebo záplavovou vodou, po níž mohou bez újmy plout i několik dnů. Vzrostlý strom produkuje asi milion drobných semen ročně po dobu mnoha let, do jednoho kilogramu se jich vejde okolo 700 000.^{[3][5][6][7][8][9]}

Význam

Blahovičník pobřežní je vhodnou dřevinou pro osazení zamokřených, stejně jako vyprahlých či zasolených pozemků, kde mimo ochrany před půdní erozi dává množství dřeva a základní potravu a prostor k životu pro býložravé koaly. Mohutné stromy poskytují také ve svých dutinách útočiště pro hnízdění mnoha ptákům, např. pro papouška nádherného a papouška kouřového. Kvetoucí stromy jsou pro svou mohutnost a množství květů s bohatou zásobou nektaru i pylu hlavním zdrojem pro včely při tvorbě australského medu, který je zlatavé barvy, brzy krystalizuje a téměř nevoní. Lesní porosty bývají často poškozovány ohněm, na který jsou mladší stromy velmi citlivé a dochází i při jeho nižší intenzitě k poškozování rostlinného pletiva. Oheň se rychle šíří i větrem roznášenými odlupujícími se cáry hořící kůry.

Tento druh patří mezi lesní stromy nejčastěji vysazované na rozlehlých plantážích v zemích všech světadílů s tropickým a subtropickým klimatem. Semena vyklíčí za týden, za pět měsíců semenáče dorostou do výšky 0,5 m a pak se vysazují se na stanoviště ve sponu 4×4 m, kde se rok udržují bez plevele a v době sucha zavlažují. Mladé stromky povyrostou za rok až 3 m, od třetího roku se každoročně prořezávají na dřevo k topení, pro výrobu dřevěného uhlí i celulózy a v deseti létech se kácejí na řezivo a obměňují za nové.

Dřevo má hezkou červenou barvu, jemnou texturu, je pevné, trvanlivé a poměrně těžké, jeho měrná hmotnost je asi 950 kg/m³. Používá se pro zhotovení speciálního nábytku, na soustružené i truhlářské výrobky, kvalitní stavební dřevo, sloupky, železniční pražce, podlahy, pobřežní mola i ke stavbě lodí, je odolné proti termitům. Hojně se využívá pro výrobu buničiny, celulózy a na zhotovení dřevotřískových desek. Jeho dřevo se v domácnostech používá na otop, má velkou výhřevnost a připravuje se z něj kvalitní dřevěné uhlí používané v průmyslu.

Dřevo a hlavně listy obsahují až 0,4 % 1,8-cineolu, látku s výraznými antimikrobiálními a protizánětlivými účinky a užívanou v léčitelství jako "eukalyptový olej" při aromaterapii. Kmeny stromů se využívají pro pěstování houby houževnatce jedlého (šitake).^[5][6][7][9]

Invazivita

Schopnost růst za velmi rozdílných podmínek, v suchu, mokru, ve slané půdě, potencionálně rychlý růst, schopnost reprodukce v mladém věku, tvorba velkého množství semen a jejich snadný rozptyl předurčují blahovičník pobřežní stát se invazním druhem.

Za hlavní negativní účinky na okolní přírodu je považováno potlačování potravinářských plodin rostoucích v okolí nadměrnou spotřebou vody, do vzdálenosti 40 m od stromu je pozorována menší dostupnost vláhy pro ostatní rostliny. Dále je za nepříznivou okolnost považováno vylučováním alelopatických látek a tím odstranění většiny rostlinstva tvořící podrost a umožnění následné eroze obnažené půdy i likvidace většiny volně žijících drobných živočichů.^[5][6]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu blahovičník pobřežní na Wikimedia Commons
• Taxon Eucalyptus camaldulensis ve Wikidruzích