Blakea
Blakea | |
---|---|
Blakea glandulosa | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | myrtotvaré (Myrtales) |
Čeleď | melastomovité (Melastomataceae) |
Rod | blakea (Blakea) P.Browne, 1756 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Blakea[1] (Blakea) je rod rostlin z čeledi melastomovité. Jsou to pozemní nebo epifytně rostoucí dřeviny s jednoduchými listy s charakteristickou žilnatinou a nápadnými šestičetnými květy, které jsou opylovány včelami, kolibříky a u některých druhů dokonce hlodavci. Rod zahrnuje přes 80 druhů a je rozšířen v tropické Americe. V současné taxonomii je rod Blakea pojat šířeji a jsou v něm vřazeny i druhy bývalého rodu Topobea. Některé druhy slouží v domorodé medicíně nebo se v tropech pěstují jako okrasné rostliny.
Popis
Zástupci rodu blakea jsou stromy, keře nebo liány. Některé druhy rostou jako epifyty. Listy jsou jednoduché, celokrajné, vstřícné, obvykle velké, kožovité, řapíkaté, s vejčitou nebo podlouhlou čepelí. Žilnatina je tvořená 3 až 5 hlavními žilkami jdoucími od báze a příčně pospojovanými hustými sekundárními žilkami. Květy jsou často velké a nápadné, šestičetné, pravidelné nebo částečně dvoustranně souměrné (tyčinky), stopkaté, vyrůstající jednotlivě nebo ve svazečcích v úžlabích horních listů, podepřené 4 listeny. Češule je zvonkovitá nebo polokulovitá. Kalich je zakončený 6 krátkými laloky nebo uťatý, vytrvalý. Koruna je bílá, růžová nebo purpurová. Tyčinek je 12, jsou uspořádané do kruhu a těsně k sobě přilehlé, s krátkými nitkami. Spojidlo prašníků je na bázi zvětšené, na břišní straně bez přívěsků, na hřbetní se zubem. Semeník je spodní nebo polospodní a obsahuje většinou 6 komůrek (řidčeji méně). Plodem je bobule obsahující mnoho semen a nesoucí lem vytrvalého kalicha.[2][3][4]
Rozšíření
Rod blakea obsahuje v současném pojetí (včetně druhů bývalého rodu Topobea) 187 druhů. Je rozšířen v tropické Americe od Mexika po Brazílii a Bolívii a na Karibských ostrovech.[2] Blakey rostou nejčastěji v podrostu horských nebo i nížinných tropických deštných lesů nebo jako epifyty či hemiepifyty na kmenech a v korunách stromů.[5]
Ekologické interakce
Květy blakeí jsou vonné a většinou opylované včelami sbírajícími pyl. Některé druhy (B. chlorantha, B. penduliflora a další 3 druhy) jsou specializovány na opylování hlodavci. Tyto druhy mají zelené, převislé květy zvonkovitého tvaru, s purpurovými prašníky a obsahující nektar. Druh B. fuchsioides je opylován kolibříci a má převislé červené květy, nápadně podobné květům fuchsie.[6][4]
Taxonomie
Rod Blakea je řazen v rámci čeledi melastomovité do podčeledi Melastomoideae a tribu Blakeeae. Tento tribus původně obsahoval 2 rody: Blakea a Topobea, které byly odlišovány pouze na základě znaků na prašnících. Zástupci Blakea je mají tlustší, z boků zploštělé, většinou s oddálenými vrcholovými póry, zatímco zástupci Topobea je mají téměř nebo zcela oblé, většinou s póry těsně u sebe nebo i slitými do jednoho. Molekulární výzkumy však ukázaly, že tyto znaky jsou taxonomicky nepoužitelné, neboť rod Topobea tvoří mnoho vývojových větví uvnitř rodu Blakea, který se tímto stává polyfyletickým. Proto byly v roce 2013 všechny druhy Topobea přeřazeny do rodu Blakea. Ve stejné revizi byl do tribu přeřazen z tribu Miconieae rod Chalybea a byl do něj vřazen rod Huilaea ze stejného tribu.[7]
Význam
Některé druhy se v tropech pěstují jako okrasné rostliny s velkými, nápadnými a zajímavě tvarovanými květy a velkými listy s pohlednou žilnatinou. Náleží mezi ně např. Blakea bracteata, B. glandulosa, B. involvens a B. rosea. Některé druhy také slouží v domorodé medicíně tropické Ameriky zejména k ošetřování ran, hadího kousnutí, při bolestech zubů a také proti očarování.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)
- ↑ a b BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. VI). Missouri: Timber Press, 2001. ISBN 0-915279-81-9. (anglicky)
- ↑ STANDLEY, Paul C.; WILLIAMS, Louis O. Flora of Guatemala. Fieldiana. 1962, čís. 24. Dostupné online.
- ↑ a b PENNEYS, Darin S. Phylogeny and character evolution in the Blakeeae (Melastomataceae). [s.l.]: University of Florida, 2007. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MACBRIDE, J. Francis. Flora of Peru. Melastomataceae. Fieldiana. Jun. 1941, čís. 13(4) p.1.
- ↑ LUMER, Cecile. Rodent pollination of Blakea (Melastomataceae) in a Costa Rican cloud forest. Brittonia. Oct. 1980, čís. 32(4).
- ↑ PENNEYS, Darin S.; JUDD, Walter S. A revised circumscription for the Blakeeae (Melastomataceae) with associated nomenclatural adjustments. PhytoKeys. 2013, čís. 20. Dostupné online.
- ↑ GRANDTNER, M.M.; CHEVRETTE, Julien. Dictionary of trees. Volume 2. South America. [s.l.]: Elsevier, 2014. ISBN 978-0-12-396490-8. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Blakea na Wikimedia Commons
- Taxon Blakea ve Wikidruzích
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Dick Culbert from Gibsons, B.C., Canada, Licence: CC BY 2.0
Native to Costa Rica and adjacent Nicaragua. Photo from San Juan River area, southeastern Nicaragua.
In context at www.dixpix.ca/meso_america/Flora/melastomes/index.htmlAutor: Dick Culbert from Gibsons, B.C., Canada, Licence: CC BY 2.0
A liana-like species native to the northern Neotropics. Photo from Wildsumaco Reserve, Ecuador. In context at www.dixpix.ca/meso_america/Flora/melastomes/index.html
Autor: Dick Culbert from Gibsons, B.C., Canada, Licence: CC BY 2.0
Found in Costa Rica and Panama. Photo from the Panama Canal Zone.
In context at www.dixpix.ca/meso_america/Flora/melastomes/index.htmlAutor: Fundación OSA, Licence: CC BY 3.0
Blakea glandulosa. Endemic to the base of the Andes, photographed here in the Tropical Wet Forest just east of Napo-Galeras National Park.