Blanche Hoschedé Monetová

Blanche Hoschedé Monet
Les v Giverny: Blanche Hoschedé u stojanu a Suzanne Hoschedé čtoucí
Les v Giverny: Blanche Hoschedé u stojanu a Suzanne Hoschedé čtoucí
Narození10. listopadu 1865
Paříž, Francie
Úmrtí8. prosince 1947 (ve věku 82 let)
Nice, Francie
Místo pohřbeníGivernský hřbitov
ZeměFrancie
Národnostfrancouzská
Povolánímalířka
RodičeErnest Hoschedé a Alice Hoschedéová
Manžel(ka)Jean Monet
PříbuzníJacques Hoschedé, Jean-Pierre Hoschedé, Suzanne Hoschedéová, Germaine Hoschedéová a Marthe Hoschedéová (sourozenci)
HnutíImpresionismus
Významná dílaZahrada Clauda Moneta v Giverny
Pivoňky
OvlivněnáClaude Monet
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blanche Hoschedé Monetová (10. listopadu 1865, Paříž, Francie – 8. prosince 1947, Nice, Francie) byla francouzská impresionistická malířka, dcera Alice Hoschedé a snacha impresionistického malíře Clauda Moneta.

Životopis

Ernest a Alice Hoschedé

Blanche Hoschedé Monet se narodila v Paříži jako druhá dcera Ernesta Hoschedé a Alice Hoschedé.[1] Ernest byl podnikatel, ředitel obchodního domu v Paříži a sběratel obrazů.[2] Byl důležitým mecenášem Clauda Moneta na začátku jeho kariéry.[3] V roce 1876 pověřil Clauda Moneta malováním dekorativních panelů v kulatém salonu v jeho rezidenci, zámku de Rottembourg[4] v Montgeronu. V roce 1877 Ernest Hoschedé zkrachoval a jeho umělecká sbírka byla vydražena za zlomek její ceny.[5]

Život s Monetem

Ernest Hoschedé, Alice a jejich šest dětí se přestěhovali do domu ve Vértheuilu, kde žili s Monetem, jeho manželkou Camille a jejich dvěma syny Jeanem a kojencem Michelem. Ernest však trávil většinu času v Paříži a jednu dobu dokonce odešel do Belgie, aby unikl svým věřitelům. I po smrti Camille ve Vértheuilu dne 5. září 1879 Alice a její děti nadále žily s Monetem. V roce 1881 se všichni přestěhovali do Poissy a nakonec se v roce 1883 usadili ve svém domě v Giverny. Přestože se Ernest a Alice Hoschedé nikdy nerozvedli, Claude Monet a Alice spolu žili až do smrti Ernesta v roce 1891. Claude Monet a Alice Hoschedé se vzali až rok po jeho smrti 16. července 1892.[6][7]

Vzdělání

Jediné dítě v domácnosti Hoschedé-Monet, které se začalo zajímat o umění,[8] byla Blanche, která začala malovat ve věku jedenácti let. Měla milostný vztah s Claudem Monetem. Navštěvovala jeho studio i studio Édouarda Maneta. V době, kdy jí bylo 17 let, byla Monetovou asistentkou a jedinou studentkou. Blanche často malovala v plenéru stojíc vedle něho a malujíc stejnou kompozici stejnými barvami.[1]

Blanche také malovala po boku amerických emigrantů Theodora Earla Butlera a Johna Leslie Brecka. Monet ovšem milostný vztah, který se vyvinul mezi Blanche a Breckem ukončil, přesto v roce 1892 dovolil Butlerovi vzít si Blancheinu sestru Suzanne Hoschedé.[1]

Obchodník s uměním Paul Durand-Ruel koupil od Blanche obraz Kupka sena. V současné době je vystaven v Monetově domě v Giverny.[9] V lednu 1888, když byl Monet v Antibes, povzbudil Blanche, aby přihlásila obraz na výstavu do Salonu.

Blanche Hoschedé Monet, Kupka obilí nebo Kupka sena, 1889

Jean a Claude Monet

Blanche se provdala za nejstaršího syna Clauda Moneta, Jeana Moneta, v roce 1897. Pár žil v Rouenu, kde Jean pracoval jako chemik pro svého strýce Léona Moneta[10] a do roku 1913 v Beaumont-le-Roger.[1]

Její matka Alice zemřela 19. května 1911 a manžel Jean po dlouhé nemoci 10. února 1914.[11] Trápen smutkem Claude Monet začal trpět depresemi a od té doby Blanche převzala vedení domácnosti svého tchána. Pozorovala jak jeho zrak postupně slábne natolik, že věřil, že skončí slepý. Georges Clemenceau, jejich společný přítel, ji nazýval Monetův „Modrý anděl“.[1][12] Po Monetově smrti 5. prosince 1926 poté na dvacet let až do své smrti v roce 1947 převzala odpovědnost za dům a zahrady v Giverny.[8] Zemřela v Nice ve věku 82 let.

Kariéra

Většinu obrazů namalovala v Giverny a v okolí Rouenu v letech 1883 až 1897, stejně jako Monet. Malovala krajinu se stromy, jako jsou borovice a topoly, a louky podél řeky Risle. V letech 1920 také několikrát malovala u Georgese Clemenceaua v Saint-Vincent-sur-Jard v departementu Vendée na západě Francie - obrazy zahrady, domu a Atlantského oceánu.[1] Po Monetově smrti zůstala v Giverny a pokračovala v malování. Místní jsou na její práci hrdí, v Giverny nese jedna z ulic její jméno.[1]

Výstavy

Samostatné výstavy

  • 1927 - Galerie Bernheim-Jeune, Paříž: Blanche Hoschedé (7.-18. listopadu 1927)
  • 1931 - Galerie Bernheim-Jeune, Paříž: Blanche Hoschedé Monet (9.-20. března 1931)
  • 1942 - Galerie Daber, Paříž: Blanche Hoschedé ( 16. října - 7. listopadu 1942)
  • 1947 - Galerie d’art Drouot Provence, Paříž: Blanche Hoschedé Monet (14. března - 14. dubna 1947)

Společné výstavy

  • Mnohokrát mezi 1905 a 1954 - Salon nezávislých
  • Mnohokrát mezi 1907 a 1935 - Salon Společnosti umělců Rouenu
  • 1954 - Galerie Zak, Paříž (19. listopadu - 3. prosince 1954)
  • 1928 - Galerie Georges Petit, Catalogue des œuvres importantes (Katalog důležitých děl), vystavovatelé: Camille Pissarro , Mary Cassatt, Cézanne, Édouard Dufeu, Delacroix, Guillaumin, Blanche Hoschedé, Jongkind, Le Bail, Luce, Manet, Claude Monet, Piette, Seurat, Signac, Sisley, van Rysselberghe, etc..[13]
  • 1957 - Vernon, Blanche-Hoschedé-Monet
  • 1959 - Musée des Beaux-Arts de Rouen: Blanche Hoschedé Monet, Henry Ottman
  • 1960 - Charles E. Slatkin Galleries, New York: Claude Monet a umělci z Giverny
  • 1988 - Modern Art Museum Ibaraki, Kyoto, Fukushima: Monet a jeho přátelé
  • 1991 - AG Poulain, Vernon: Blanche Hoschedé Monet

Kolekce

Její díla v majetku muzeí:

  • Toulouse-Lautrec Museum, Albi: Přístav Saint-Jean-Cap-Ferrat
  • Musée Clemenceau, Paříž: Zahrada v Giverny
  • Maison de Georges Clemenceau, Belebat: Zahrada u Clemenceaua a Zahrada u domu
  • Musée Marmottan Monet, Paříž: Podél řeky a Dům Sorel-Moussong
  • Musée des Beaux-Arts de Rouen: Topoly podél řeky a Pivoňky v zahradě Clauda Moneta[14]
  • Musée des Augustins, Toulouse: Zahrada a dům Clauda Moneta v Giverny
  • Musée de la Cohue, Vannes: Přístav v mlze
  • Musée A.G. Poulain, Vernon: Dům Clauda Moneta, Rybník v Giverny, Pláž v Normandii, Zelí[8]
  • Fondation Monet in Giverny[15]

Dílo

Částečný seznam jejích prací:

  • Břehy Seiny, olej na plátně[16]
  • Zahrada Clauda Moneta v Giverny, olej na plátně[16]
  • Roh zahrady na jaře v Giverny, olej na plátně[16]
  • Květiny v měděné váze, olej na plátně[16]
  • Zahrada, olej na kartonu[16]
  • Zahrada, 1904, olej na plátně[16]
  • Zahrada v Giverny, 1927, olej na plátně[16]
  • Květinová zahrada, 1930, olej na plátně[16]
  • Zahrada Clauda Moneta v Giverny, olej na plátně[16]
  • Giverny: Růžový keř a lilie, olej na plátně[16]
  • Kupka sena, olej na plátně[16]
  • Japonský most v Monetově zahradě, olej na plátně[16]
  • Jezero, olej na plátně[16]
  • Růže v Monetově zahradě, olej na plátně[16]
  • Růže v Monetově zahradě v Giverny, olej na plátně[16]
  • Cesta v Giverny, olej na plátně[16]
  • Zátiší s astrami, džbán a jablka , olej na plátně[16]
  • Vodní lilie, 1946, olej na plátně[16]
  • Vodní lilie, olej na plátně[16]
  • Vodní lilie v Giverny, olej na plátně[16]
  • Vrby u rybníka v Giverny, olej na plátně[16]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Blanche Hoschedé Monet na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g Blanche Hoschedé Monet Biography [online]. ArtGiverny [cit. 2014-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Street Singer Provenance Information. Museum of Fine Arts, Boston. Retrieved August 27, 2014.
  3. ↑ Museyon Guides. Art + Paris Impressionists & Post-Impressionists: The Ultimate Guide to Artists, Paintings and Places in Paris and Normandy. [s.l.]: Museyon Guides, 1 July 2011. Dostupné online. ISBN 978-1-938450-24-2. S. 29, 30. (anglicky) 
  4. ↑ Sue Roe, Sue. The Private Lives of the Impressionists. New York: Harper Collins Publishers, 2006. Dostupné online. ISBN 0-06-054558-5. S. 157. (anglicky) 
  5. ↑ Christoph Heinrich. Monet. [s.l.]: Taschen, 2000. Dostupné online. ISBN 978-3-8228-5972-8. S. 45–46. (anglicky) 
  6. ↑ Sophie Dargere. Blanche Hoschedé Monet, Exhibition Catalogue (French). [s.l.]: [s.n.], 1991. (anglicky) 
  7. ↑ Museyon Guides. Art + Paris Impressionists & Post-Impressionists: The Ultimate Guide to Artists, Paintings and Places in Paris and Normandy. [s.l.]: Museyon Guides, 1 July 2011. Dostupné online. ISBN 978-1-938450-24-2. S. 23, 29. (anglicky) 
  8. ↑ a b c Artists of Giverney: Blanche-Hoschedé Monet (1865-1947) [online]. giverny.org [cit. 2014-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Jean Pierre Hoschedé. Blanche Hoschedé Monet, Impressionist painter not in the shadow but in the light of Claude Monet. Rouen: Lecerf, 1961. (anglicky) 
  10. ↑ Monet's Years at Giverny: Beyond Impressionism. [s.l.]: Metropolitan Museum of Art, 1978. Dostupné online. ISBN 978-0-87099-174-5. S. 160. (anglicky) 
  11. ↑ Monet's Years at Giverny: Beyond Impressionism. [s.l.]: Metropolitan Museum of Art, 1978. Dostupné online. ISBN 978-0-87099-174-5. S. 171. (anglicky) 
  12. ↑ Monet's Years at Giverny: Beyond Impressionism. [s.l.]: Metropolitan Museum of Art, 1978. Dostupné online. ISBN 978-0-87099-174-5. S. 32. (anglicky) 
  13. ↑ [1]
  14. ↑ MONET Blanche, HOSCHEDE Blanche (née) - search on Blanche Monet [online]. Joconde - Portail des collections des musées de France [cit. 2014-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Giverny: The foundation Claude Monet [online]. Giverny Village [cit. 2014-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u Blanche Hoschedé-Monet - Artworks [online]. The Athenaeum [cit. 2014-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • Jean Pierre Hoschedé. Blanche Hoschedé-Monet, Peintre Impressioniste. [With Plates, Including Portraits and Reproductions.].. [s.l.]: [s.n.], 1961. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce