Blanka Navarrská (1424–1464)
Blanka Navarrská | |
---|---|
kněžna z Asturie | |
Narození | 9. června 1424 Olite |
Úmrtí | 2. prosince 1464 (ve věku 40 let) Orthez |
Pohřbena | Katedrála v Lescaru |
Manžel | Jindřich IV. Kastilský |
Dynastie | Trastámarové |
Otec | Jan II. Aragonský |
Matka | Blanka Navarrská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Blanka Navarrská (španělsky Blanca de Trastámara y de Evreux; 9. června 1424 Olite – 2. prosince 1464 Orthez) byla kněžna z Asturie a titulární navarrská královna.
Život
Narodila se jako druhá dcera budoucího aragonského krále Jana II. a Blanky, dcery navarrského krále Karla III. Roku 1427 byla společně s bratrem a sestrou kortesy v Pamploně uznána následníky navarrského trůnu a roku 1436 byl u příležitosti smíru mezi Navarrou a Kastílií domluven její sňatek s kastilským infantem Jindřichem. 16. září 1440 se Blanka ve Valladolidu provdala, jejím věnem byla území a města původně navarrská, avšak obsazená kastilskými jednotkami v průběhu války, takže kastilským věno přineslo to, co již měli ve svém držení. Manželství nebylo nikdy naplněno a roku 1453 došlo k jeho anulování z důvodu manželovy impotence, jež měla být způsobena uhranutím.
Blanka se vrátila na otcův dvůr, odmítla nabízený sňatek s francouzským princem a roku 1461 se na základě bratrova testamentu stala dědičkou Navarry. Svých práv se nemohla ujmout, protože ji otec jako vzpurnou a neposlušnou dceru držel ve vězení. Roku 1462 se vzdala svých práv k navarrskému trůnu ve prospěch exmanžela, jehož vyhlásila protektorem navzdory svému otci. Zemřela zřejmě na otravu jedem během pobytu ve vězení v Orthezu, kde ji věznila její sestra Eleonora. Tělo zesnulé bylo pohřbeno v katedrále Panny Marie v Lescaru.
Vývod z předků
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Blanka Navarrská na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
La obra representa a la reina Blanca II de Navarra (1424-1464), que fue hija del rey Juan II de Aragón y de la reina Blanca I de Navarra y primera esposa del rey Enrique IV de Castilla. Fue recluida por su padre en el castillo de Olite para evitar que pudiera reclamar su derecho a reinar de forma efectiva, tras la muerte de su hermano Carlos. Posteriormente, fue entregada a su hermana menor Leonor y a su marido Gastón, condes de Foix, que pretendían la corona navarra a costa de eliminar en sus pretensiones a Blanca. Para evitarlo, hizo testamento cediendo sus derechos sobre Navarra a Enrique IV de Castilla, y excluyó de tales derechos a Leonor y su descendencia, aunque Juan II evitó (de forma ilegítima) que la unión de Navarra y Castilla se llevase a cabo, confirmando a Leonor como su heredera en Navarra. Blanca II murió probablemente envenenada en su posterior encierro en el castillo de Orthez (Francia).