Blanka Vogelová
Blanka Vogelová | |
---|---|
Narození | 21. února 1958 Praha |
Úmrtí | 6. dubna 2022 (ve věku 64 let) Praha |
Choť | Jaromír Vogel |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Blanka Vogelová (21. února 1958 Praha – 6. dubna 2022 Praha[zdroj?]) byla česká výtvarnice, producentka a knihkupkyně. V pozdějších letech se proslavila hlavně v oblasti hudby a divadla.
Životopis
Blanka Vogelová, roz. Škvrnová se narodila 21. února 1958 v Praze. Již od útlého věku byla velmi tvořivá a kreativní. Vystudovala výtvarnictví a svou výtvarnou a grafickou činností působila na mnoha místech v Praze a celé ČR, od obchodních výloh a reklamních štítů v centru měst, až po tisk. V prvním manželství se jí narodila dcera Kristýna, v druhém syn Martin. Po rozvodu se rozhodla věnovat své velké lásce – knihám. Díky své sečtělosti a ochotě se stala jedním z nejvyhledávanějších pražských knihkupců. Nadále se věnovala drobným výtvarným činnostem. Po seznámení s Jaromírem Vogelem a pozdější svatbě naplno využila svého kreativního potenciálu a smyslu pro organizaci. Založila hudební agenturu Vogel music agency a v roce 2012 spolek Muzika Judaika. V tomto spolku se převážně sdružovali a stále sdružují umělci a příznivci židovské hudby a kultury. Stala se jednou z hlavních představitelek židovské kultury jak v Praze, tak i ve světě. Podílela se, či organizovala velkou řadu kulturních projektů propagujících Jaromírovu hudební tvorbu, i s dalšími umělci, a to v rámci ČR i v zahraničí. Též spolupracovala, organizovala, či přímo vymyslela množství hudebních a divadelních představení, muzikálů, filmů, přednášek a výstav. Na většině projektů spolupracovala se svým manželem Jaromírem Vogelem, režisérkou Olgou Struskovou a dalšími. V roce 2015 se společně s Jaromírem stali členy organizace Operace Ester za záslužnou činnost v oblasti židovské kultury a v roce 2018 byli přijati do Řádu křižovníků s červeným srdcem – Cyriaci. Společně s manželem byla majitelkou jedné z sbírky hudebních nástrojů v Evropě. Sbírka se neustále doplňuje o nové přírůstky z cest do zahraničí.
Každý rok pořádala festival Mažif (mezinárodní festival židovské hudby).[1][2] Festival vždy trval několik dní a vystupovalo zde velké množství umělců jak z ČR, tak i ze zahraničí. Také organizovala každoroční festival židovské hudby v Holešově. Jednalo se převážně o hudbu ve stylu Klezmer. Mezi další známé kulturní projekty, které sama navrhla a organizovala nebo na kterých se podílela, patří: Koncert k 102. výročí narození sira Nicholase Wintona,[3] Symfonická svita Shalom Winton, Symfonická svita Duchifat, Chaim be tikva,[4] Mazkaret (v Rudolfinu, účastnilo se 118 umělců), OPUS pro Franze Kafku, Praha srdce národů, Judafest, Inspirenes pro Rabi Lowa, Shlomo Ha Melech (Král Šalomoun), Biblické ženy a další. Mezi ty méně známé, ale v daných kruzích oblíbené jako Estrádní revue – Co by se Vám mohlo líbit, Poláčkovo léto, Festival Další břehy, koncerty pro trio Makabara, Jewish violin in Prague, realizace koncertů pro postižené, benefičních koncertů. koncertů pro děti a samozřejmě pro poměrné velké množství méně známých, i velmi známých umělců jak v Česku, tak i v zahraničí.
U divadelní a muzikálové tvorby spolupracovala na řadě představení. Mezi ty nejznámější patří: Z deníku hraběnky M (v hlavní roli Zora Jandová), Odkaz Berty Suttnerové – Kinské, Královna koloběžka, Svět naruby (Takzvaný ráj), Zapomenutý velikán a Vizionář Jindřich Waldes. Mezi filmovou tvorbu na které se podílela patří převážně - Sólo pro Jaromíra Vogela (film o Jaromíru Vogelovi), dále dokument Muž, který prožil Auschwitz, Vršovické blues a Sie riefen mich Nummer 170287.
V průběhu let pořádala a organizovala, též spolupracovala na kulturních akcích, výstavách, přednáškách a autogramiádách. Mezi ty známější patřily: Hudba pod Davidovou hvězdou, nebo O čem se nemluví – autogramiáda s režisérkou Olgou Struskovou a spisovatelem Janem Potměšilem a mladými lidmi a herci s Downovým syndromem.
V roce 2020 bylo Blance Vogelové diagnostikováno zhoubné nádorové onemocnění. Navzdory zdravotním problémům a vyčerpávající léčbě pokračovala ve své práci, kterou milovala do posledních chvil. Zemřela 6. dubna 2022 v Praze.
Galerie
Blanka Vogelová po koncertu na festivalu Mažif
Blanka a Jaromír Vogelovi
Blanka Vogelová u přijímání k Cyriaci
Divadelní představení Mitsuko, příběh hraběnky M. v Bruselu
Ze symfonické svity SHALOM WINTON
Odkazy
Reference
- ↑ Světová premiéra symfonické svity hudebního skladatele Jaromíra Vogela bude ozdobou festivalu židovské hudby a kultury. NášRegion [online]. 2019-03-29. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ ŽANTOVSKÁ, Irena. Dialogy s kulturou. prahatv.eu [online]. 2019-03-27. Dostupné online.
- ↑ KAŇKOVÁ, Markéta. Na počest zachránce dětí Nicholase Wintona vznikla symfonie Shalom Winton. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2014-04-26. Dostupné online.
- ↑ V Betlémské kapli má premiéru symfonická svita o osudech židovského národa. Rádio DAB Praha [online]. 2011-12-28. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Blanka Vogelová na Wikimedia Commons
- Vogel music agency Archivováno 4. 5. 2022 na Wayback Machine.
- Muzika Judaika Archivováno 20. 4. 2022 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Autor: Martin Kolínský, Licence: CC BY-SA 4.0
Fotografie ze symfonické svity SHALOM WINTON v Betlémské kapli
Autor: Martin Kolínský, Licence: CC BY-SA 4.0
Blanka Vogelová u přijímání k Cyriaci - řádu křižovníků s červeným srdcem
Autor: Martin Kolínský, Licence: CC BY-SA 4.0
Blanka Vogelová po úspěšném koncertu v rámci festivalu MAŽIF
Autor: Martin Kolínský, Licence: CC BY-SA 4.0
Blanka Vogelová se svým manželem Jaromírem Vogelem
Autor: Martin Kolínský, Licence: CC BY-SA 4.0
Blanka na dovolené v Izraeli
Autor: Martin Kolínský, Licence: CC BY-SA 4.0
Blanka Vogelová společně s režisérkou Olgou Struskovou, herečkou Zorou Jandovou a dalšími.