Blanka Waleská

Blanka Waleská
Blanka Waleská v roli „Sabiny“ v Kruczkowského hře „Odveta“
Blanka Waleská v roli „Sabiny“ v Kruczkowského hře „Odveta“
Narození19. května 1910
Cerhenice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí6. července 1986 (ve věku 76 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Alma materPražská konzervatoř
Partner(ka)Eva Soukupová
Podpis
Blanka Waleská – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rodný dům Blanky Wedlichové-Waleské v Cerhenicích, okr. Kolín
Pamětní deska Blanky Wedlichové-Waleské na jejím rodném domě v Cerhenicích, okr. Kolín

Blanka Waleská, vlastním jménem Blanka Wedlichová (19. května 1910 v Cerhenicích – 6. července 1986 v Praze) byla česká divadelní, filmová a televizní herečka.

Biografie

Studovala na gymnáziu, ale přešla do Kolína na rodinnou školu, kterou však nedokončila. Působila jako vychovatelka dětí, statovala ve filmu a v tanečním souboru ve smíchovské Aréně.

S herectvím začínala poměrně pozdě, v letech 1930 až 1934 studovala na dramatickém oddělení pražské konzervatoře.[1] Následně vystřídala celou řadu avantgardních a malých scén, hrála v Divadle Vlasty Buriana (1934), pokračovala v Novém divadle (1934–1936), krátce též v Osvobozeném divadle a poté byla angažována ve Státním divadle v Ostravě (1936–1941). V období 1941–1944 působila v Uranii a po osvobození v Divadle 5. května.[2] Od roku 1948 až do roku 1976, kdy odešla do důchodu, působila jako významná a výrazná členka činoherního souboru Národního divadla v Praze.

Uplatnění našla i v rozhlase a televizi, účinkovala i ve filmech a věnovala se dabingu.

Byla životní partnerkou dlouholeté ředitelky Divadelního ústavu PhDr. Evy Soukupové.

Ocenění

Divadelní role, výběr

Televize

  • 1968 Vo modrým ptáčku (TV pohádka) – role: babička větru
  • 1971 Růže a prsten (TV pohádka) – role: královna

Rozhlas, výběr

Odkazy

Reference

  1. ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 578
  2. ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 579

Literatura

  • Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 13. sešit. Ostrava : Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě ; Ústav pro regionální výzkum, 2000. 116 s. ISBN 80-7042-547-4. S. 109–110.
  • B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 139, 158, 175, 259, 191, 360, 362
  • Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 180
  • František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě staletí s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 240, 244, 258, 272, 274
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 44, 90, 131, 157, 178, 206, 401–2, 456, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 40, 151, 325, 339, 368, 382, 505.
  • Břetislav Ditrych, Joseph F. Vedlich: Dívka s červenými vlasy, Úřad městyse Cerhenice, 2010, ISBN 978-80-87368-01-5
  • Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 193, 222, 369, 402, ISBN 80-207-0419-1
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. III. díl : S–Ž. 1. vyd. Praha: Libri, 2008. 907 s. ISBN 978-80-7277-353-4. S. 786–789. 
  • Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 118, 133, 183, 192, 401, 405, 447–8, ISBN 80-204-0493-7
  • Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 89, 138
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 578–9
  • Jaromír Pelc: Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo, Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, 1981, str. 228
  • Jaromír Pelc: Zpráva o Osvobozeném divadle, Práce, Praha, 1982, 216 s.
  • Jaromír Pelc: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s., ISBN 80-204-0165-2. Blíže viz odkaz.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 513. 
  • Jiří Tvrzník: Šest dýmek Františka Filipovského, vyd. Novinář, 1981, str. 136, 164
  • Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 84, 86, 298, 384, ISBN 80-207-0485-X
  • Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 170, ISBN 80-85625-19-9

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vyznamenání Za vynikající práci - stužka.jpg
Vyznamenání Za vynikající práci - stužka
Plaque of Blanka Wedlichová-Waleská at native house in Cerhenice, Kolín District.jpg
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 4.0
Pamětní deska Blanky Wedlichové-Waleské na jejím rodném domě v Cerhenicích, okr. Nymburk.
Blanka Waleská (1910-1986).jpg
Blanka Waleská (1910-1986), česká divadelní, filmová a televizní herečka
Signatura Waleská.png
Autor: Blanka Waleská, Licence: CC BY-SA 4.0
podpis Blanky Waleské
Native house of Blanka Wedlichová-Waleská in Cerhenice, Kolín District.jpg
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 4.0
Rodný dům Blanky Wedlichové-Waleské v Cerhenicích, okr. Nymburk.