Blatňák tmavý

Blatňák tmavý
kresba blatňáka tmavého
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	ryby (Osteichthyes)
Podtřída	paprskoploutví (Actinopterygii)
Řád	štikotvární (Esociformes)
Čeleď	blatňákovití (Umbridae)
Rod	blatňák (Umbra)
Binomické jméno
Umbra krameri Walbaum, 1792
(c) IUCN Red List of Threatened Species, species assessors and the authors of the spatial data., CC BY-SA 3.0 Rozšíření blatňáka tmavého       celoroční výskyt       vyhynul
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blatňák tmavý (Umbra krameri) je sladkovodní ryba drobných rozměrů.

Jedná se o menšího zástupce paprskoploutvých ryb, který dosahuje délky nanejvýš 13 cm. Přičemž samci dorůstají menších rozměrů (okolo 8,5 cm) a samice naopak větších (až k těm 13 cm)^[2]. Jedná se o poměrně krátkověký druh, dožívající se pouze 3-4 let^[3]. Tělo bilaterálně zploštělé. Pro blatňáka tmavého je typické tmavší skvrnité zbarvení se světle hnědými odstíny v abdominální části těla a naopak tmavými hnědými odstíny s nádechem do červena až oranžova v laterálních a dorsálních částech těla. U blatňáků tmavých nalezneme leptoidní (cykloidní) typ šupin. Jsou tenké, hladké, kruhovitého až eliptického tvaru a jejich částečné překrývání se poskytuje povrchu těla kromě ochrany i poměrně dobrou flexibilitu. Blatňák tmavý nemá plně vyvinutou postranní čáru. V biotopech, které tento druh obývá, není mechanorecepce natolik potřebná, neboť změny tlaku a proudění vody nejsou příliš markantní. Proto během evoluce došlo k její postupné redukci. Její pozůstatek je však pozorovatelný jako souvislý pás světlých šupin po obou stranách těla.

Lebka je kinetická (pohyblivá). Horní čelist (maxila) není pevně přirostlá k mozkovně a z hlediska připojení čelisti k lebce tedy hovoříme o hyostylní lebce. Podle šířky přepážky mezi očnicemi se jedná o lebku tropibazickou, úzkou a vysokou s užší přepážkou mezi očnicemi. Obratle jsou amficelní (bikonkávní).

Blatňák tmavý má 2 párové ploutve - prsní ploutve (pinnae pectorales) a břišní ploutve (pinnae ventrales) a 3 nepárové - poměrně vysokou a kaudálně posunutou hřbetní ploutev (pinna dorsalis), složenou z 15-16 ploutevních paprsků^[4], ocasní ploutev (pinna caudalis) a řitní ploutev (pinna analis). Ocasní ploutev je homocerkní s charakteristickým zaokrouhlením. Končetina je typu ichtyopterygium.

Blatňák tmavý se vyskytuje v převážně klidných až zcela stojatých vodách. Preferuje vody zarostlé vodním rostlinstvem, jako např. zavlažovací kanály, tůně a stará ramena řek. Dovede přežít ve vodách s výrazně sníženým obsahem kyslíku, na rozdíl od druhů méně tolerantních k nízkému obsahu kyslíku ve vodě, jako jsou například okouni (Perca) nebo štiky (Esox)^[5].

Blatňáky tmavé najdeme ve slepých ramenech Dunaje od Vídně až po ústí, v dolním toku Dněstru a Prutu a v Blatenském a Neziderském jezeře. Odhaduje se, že v posledních 10 letech populace tohoto druhu byly redukovány o 30 % v rámci původního areálu výskytu^[6] a jedná se o velmi vzácný druh^[7].

V České republice a Slovenské republice žije kromě samotného druhu blatňáka tmavého (Umbra krameri) i jeho poddruh, Umbra krameri krameri. V Česku se blatňák tmavý vyskytuje v oblasti jihovýchodní Moravy^[8], historicky v dolních úsecích povodí řeky Moravy. Jedná se tedy o náš původní, nikoli introdukovaný druh ryby^[9]. V současnosti je podle Červeného seznamu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR^[10]) považován za kriticky ohrožený druh^[11] a je zahrnutý do příloh směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin v rámci soustavy Natura 2000^[12].

Mezi typické složky potravy patří drobní planktonní korýši, larvy hmyzu^[13] a benthičtí bezobratlí živočichové^[14].

• Obrázky, zvuky či videa k tématu blatňák tmavý na Wikimedia Commons
• Taxon Umbra krameri ve Wikidruzích