Blatenské knížectví
| Dolnopanonské knížectví Blatenské knížectví Pannonia inferior
| |||||||||
geografie
| |||||||||
| obyvatelstvo | |||||||||
národnostní složení: | |||||||||
| státní útvar | |||||||||
dědičná monarchie | |||||||||
vznik: | |||||||||
zánik: | |||||||||
| státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
Blatenské knížectví (slovensky Blatenské kniežatstvo, slovinsky Blatenska kneževina) neboli Dolní Panonie (latinsky Pannonia inferior) bylo slovanské knížectví, které se v polovině 9. století rozprostíralo kolem jezera Balaton, mezi Drávou na jihu, Dunajem na východě, Štýrským Hradcem na západě a přibližně Veszprémem na severu. Podle novějších názorů sem patřilo i území mezi Rábem a Klosterneuburgem. Stolicí knížectví byl Blatnohrad na řece Zale.
Historie
Blatenské knížectví vzniklo kolem roku 839, kdy ho východofranský král Ludvík II. Němec dal v léno Pribinovi, který předtím absolvoval strastiplnou cestu po střední Evropě poté, kdy ho roku 833 i s družinou vyhnal Mojmír I. z Nitranského knížectví. Roku 847 Pribina knížectví dostal do osobní dědičné držby.
Za vlády Pribinova syna Kocela jej navštívili na své cestě do Říma Cyril a Metoděj a to přispělo spolu s obnovou místního biskupství k většímu kulturnímu významu a samostatnosti knížectví, které se stalo jedním ze středisek slovanské vzdělanosti. Po Kocelově smrti v roce 876 bylo knížectví opět včleněno do Východofranské říše pod vládu Arnulfa Korutanského. V letech 884–894 se knížectví po bitvě na řece Rábě stalo součástí Velkomoravské říše pod vedením Svatopluka. V roce 896 ještě východofranský vládce Arnulf udělil Blatenské knížectví v léno Braslavovi, ale již roku 901 dobyli oblast Maďaři a ta se stala součástí Uher a coby samostatný celek zanikla.
Mapy
Přibližný rozsah Blatenského knížectví kolem roku 846 s polohou Blatnohradu
Blatenské knížectví zeleně vlevo na mapě vytvořené podle informací z Gesta Hungarorum
Součásti knížectví
Předpokládá se, že Blatenské knížectví sestávalo z těchto celků:[1]
- Blatenské knížectví – mezi Veszprémem a řekou Drávou
- Ptujské knížectví – v okolí města Ptuj
- Doudlebské knížectví – v okolí blíže neurčeného sídla Dudleipin (údajně u Murecku nebo Bad Radkersburgu) poblíž štýrského Leibnitz, jež zmiňuje listina z roku 891
- Možné Etgarovské knížectví mezi Klosterneuburgem a Kőszegem
Odkazy
Poznámky
- ↑ Pojem pohanství je pejorativně užívaný běžný výraz křesťanské kultury pro všechna ne-křesťanská náboženství vyjma židovství.
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Blatenské kniežatstvo na slovenské Wikipedii a Plattensee-Fürstentum na německé Wikipedii.
Externí odkazy
Encyklopedické heslo Blatenské knížectví v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- ↑ STEINHÜBEL, Ján. Nitrianske kniežatstvo. Počiatky stredovekého Slovenska. [s.l.]: [s.n.], 2020. Dostupné online. ISBN 978-90-04-43782-1. S. 173.
Média použitá na této stránce
No official flag.
Autor: Dragovit, Licence: CC BY-SA 4.0
Banner of the Carolingian dynasty according to the Osprey Men at Arms, The Age of Charlemagne illustration of artist Angus McBride.
Autor: Fakirbakir, Licence: CC BY-SA 3.0
Count Kocel's territories in the 9th century; (For approximate borders look at Inzko Valentin (1978): Zgodovina Slovencev do leta 1918. Mohorjeva založba, Celovec, page: 34; Čepič Zdenko et al. (1979): Zgodovina Slovencev. Cankarjeva založba, Ljubljana 1979, page: 127, 133; Peršič Janez et al. (1983): Stare kulture. Mladinska knjiga, Ljubljana, page: 144;)
Principality of Lower Pannonia, one of the earliest Slavic states, during Prince Pribina's reign (around 846 AD).
Kneževina Donja Panonija, jedna od prvih slovenskih država, tokom vladavine kneza Pribine (oko 846. godine).
Księstwo Błatneńskie - jedno z pierwszych państw słowiańskich.
.svg)
Autor: Oppashi, Licence: CC0
Flag of Hungary from the Conquest Era (unreferenced, based on a jpeg at amibajank.hu (dead link).
Autor: Používateľ Wikipédie Pentakon, Mikulčice-Valy, Licence: CC BY 4.0
Rekonštrukcia vlajky (vexilu) Veľkej Moravy na základe vyobrazenia z pozláteného nákončia opaska z 9. storočia. Toto kovanie bolo nájde na nálezisku v Mikulčiciach v hrobe č. 240. Jej podobizeň je síce neobratne vyrytá, avšak aj napriek tomu sa jedná o jedinú známu podobizeň veľkomoravskej zástavy a vôbec o najstaršiu známu predchodkyňu Slovenskej vlajky. Neviem jej presnú farbu, avšak rekonštrukcia je sfarbená do červeno-purpurovej, keďže sa jedná o najpravdepodobnejšie sfarbenie.
Waterways along the central and lower Danube, including the Bohemian and Carpathian Basins, the northern Balkans, parts of Austria, southern Poland and Western Ukraine.
Map of Central Europe in the 9th century before arrival of Hungarians. It reflects data from Gesta Hungarorum chronicle (interpretation of the data is provided by Hungarian historian Dr. Márki Sándor, who is author of this map). Map show medieval duchies of Braslav, Salan (Zalan), Glad, Menumorut (Marót) and Gelou (Gyelo), as well as neighboring countries and territories.