Blatná hráz

Přírodní rezervace Blatná hráz
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Údolní niva v přírodní rezervaci Blatná hráz
Základní informace
Vyhlášení	29. listopadu 2002
Vyhlásil	Krajský úřad kraje Vysočina
Nadm. výška	576–614 m n. m.
Rozloha	4,38 ha[1][2]
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Třebíč
Umístění	Cidlina
Souřadnice	49°9′17,23″ s. š., 15°43′5,44″ v. d.
Blatná hráz
Další informace
Kód	2201
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blatná hráz je přírodní rezervace poblíž obce Cidlina v okrese Třebíč v nadmořské výšce 576–614 metrů. Oblast spravuje Krajský úřad Kraje Vysočina.

Důvodem ochrany je údolní niva kolem přirozeně meandrujícího Šebkovického potoka se zbytky potočních olšin uprostřed monokultur smrku. Jedno z posledních nalezišť bledule jarní na okrese Třebíč.

Celé území bylo součástí komplexu lesů, západní část však byla zřejmě využívána jako louka k zemědělským účelům, louka je však silně podmáčená a tak od zemědělského užití bylo časem zřejmě upuštěno a louka zarostla nálety olše. Území je v podobě úzkého pruhu v nivě Šebkovického potoka.

V roce 1998 byl připraven plán péče a v roce 2002 bylo území vyhlášeno. Již od pozorování v osmdesátých letech bylo objeveno, že nálety smrku poškozují populaci bledule, smrky postupně zastiňovaly plochy s bledulemi. V devadesátých letech se v západní části území objevily oplocenky, které území chránily před přerýváním divokými prasaty, které tak ohrožovali populaci bledule jarní, v roce 1999 a 2001 byly postupně vyřezávány nálety smrku. Oplocenky byly po přibližně 10 letech odstraněny, neboť v nich nebylo možné spásat keře a ty se časem rozrostly a oplocenky ani neprospěly rozrývání území.^[3]

Později z důvodu kůrovcové kalamity téměř zmizely smrky a to i po okrajích území a tak téměř neexistuje terénní vymezení.^[3]

Téměř po celém území se objevuje hojně bledule jarní, ta je i hlavním předmětem ochrany, spolu s údolní nivou.

V prostoru rezervace se objevují typicky vyvinutý fytocenózy přípotočních olšin s občasnými jedinci smrku. V podrostu se objevuje kapradina rozložená, řeřišnice hořká a pryskyřník plazivý v bahnitých plochách, ostřice řídkoklasá a ostřice prodloužená, mokrýš střídavolistý, devětsil bílý, škarda bahenní nebo vrbina obecná. Občasně se v podrostu objevují i sasanka hajní, prvosenka jarní, kozlík dvoudomý, kozlík výběžkatý, zběhovec plazivý, pitulník horský, děhel lesní, krabilice chlupatá nebo ptačinec hajní. Objevují se i keře krušiny olšové nebo kaliny obecné.^[3]

Do konce roku 2024 nebyl znám žádný průzkum fauny, ale v roce 2020 při sestavování plánu péče byly pozorovány druhy ptáků, jako např. strakapoud prostřední, brhlík lesní, holub doupňák a krkavec velký.^[3]

Geomorfologicky spadá Blatná hráz pod Brtnickou vrchovinu, v podloží se nachází prekambircké metamorfované horniny, primárně pararuly s pruhy kvarcitů. Úpatí kopce Maková je překryto hlinitokamenitými sedimenty. Niva potoka je tvořena fluviálními písčitohlinitými sedimenty.^[3]

• Seznam chráněných území v okrese Třebíč

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Blatná hráz na Wikimedia Commons