Blatnice pod Svatým Antonínkem

Blatnice pod Svatým Antonínkem
Hlavní ulice s farou a kostelem svatého Ondřeje v srpnu 2023
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Veselí nad Moravou
Obec s rozšířenou působností	Veselí nad Moravou (správní obvod)
Okres	Hodonín
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	48°56′48″ s. š., 17°27′57″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 926 (2024)[1]
Rozloha	13,91 km²[2]
Katastrální území	Blatnice pod Svatým Antonínkem
Nadmořská výška	214 m n. m.
PSČ	696 71
Počet domů	821 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Blatnice pod Svatým Antonínkem 28 696 71 Blatnice p. Sv. Antonínkem starosta@obecblatnice.cz
Starosta	Petr Buzík
Oficiální web: www.obecblatnice.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Blatnice pod Svatým Antonínkem
Další údaje
Kód obce	586048
Kód části obce	5312
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blatnice pod Svatým Antonínkem (dříve také Velká Blatnice nebo Hrubá Blatnice, německy Groß Blatnitz) je obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 14 km jižně od Uherského Hradiště a 27 km severovýchodně od Hodonína.^[4] Leží na Slovácku na úpatí Bílých Karpat, pod vrcholy Svatý Antonínek, Střečkův kopec a Roháč na hranici s okresem Uherské Hradiště ve Zlínském kraji. Obcí protéká potok Svodnice. Žije zde přibližně 1 900^[1] obyvatel. Obec je členem mikroregionu Ostrožsko. Jedná se o vinařskou obec ve vinařské oblasti Morava, podoblasti Slovácké (viniční tratě Kamenice, Antonínek, Stará hora, Floriánky, Rybníčky, Nadhájčí, Dílce, Roháče, Humna).

Sousedními obcemi sídla jsou Ostrožská Lhota, Uherský Ostroh, Hluk, Lipov, Blatnička, Louka a Veselí nad Moravou.

(c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0

První zmínka o Blatnici pochází z roku 1046. Jedná se o zakládací listinu staroboleslavské kapituly, kde je Blatnice darována knížetem Břetislavem I. právě této nové kapitule. Blatnice ale byla založena pravděpodobně již dříve, a to už v 9. století.

Ve 13. století se v Blatnici začala pěstovat vinná réva a v 14. století byla díky příznivým klimatickým a půdním podmínkám vyhlášena vinařskou vesnicí, jejíž víno se vyváželo až do Prahy.

V 18. století sem přibylo hned několik soch svatých, které byly rozestavěny na několik míst v obci. Jsou to většinou patroni, mezi něž patří například svatý František Xaverský a svatý Jan Nepomucký.

V roce 1907 byla Blatnice císařským rozhodnutím a výnosem moravského místodržitelství povýšena na městys. Tento status přestal být v Československu používán okolo roku 1950.^[5] Od jeho opětovného zavedení v roce 2006 obec Blatnice dosud o návrat tohoto statusu nepožádala.

V roce 2013 žilo v obci přes 2 000 obyvatel. Dle sčítání lidu v roce 2011 se z 2 014 obyvatel Blatnice hlásilo 837 (41,64 %) k české národnosti, 677 (33,6 %) k moravské, 14 (0,7 %) ke slovenské a 4 k ukrajinské. 370 obyvatel (18,4 %) svou národnost neuvedlo.

V roce 2011 se 1 230 (61,1 %) obyvatel označilo za věřící. 1 060 (52,6 %) obyvatel se hlásilo k Římskokatolické církvi, dále zde bylo 7 (0,3 %) evangelíků. 182 (9 %) obyvatel se označilo jako bez náboženské víry a 602 (29,9 %) na otázku víry neodpovědělo.^[6] Blatnická farnost s kostelem sv. Ondřeje je součástí děkanátu Veselí nad Moravou.

Blatnice má svébytnou kulturu a historii. Mezi nejvýznamnější události patří pouť u Svatého Antonínka, která se každoročně uskutečňuje v červnu první neděli po svátku sv. Antonína. Na konci srpna se koná děkovná pouť, při níž věřící děkují za úrodu. Menší poutě jsou při dalších příležitostech. Místní krojované hody se konají na sv. Kateřinu, tedy poslední víkend před adventním obdobím.

Obec je také proslulá svým vínem, které má bohatou tradici. Má i vlastní značku vína Blatnický Roháč. Vinaři v obci zpracovávají značnou část úrody hroznů tradičním způsobem ve vinných sklepech, z nichž nejstarší pocházejí z konce 16. a počátku 17. století.

Blatnice je součástí Slovácké vinařské oblasti. Výrobou a prodejem révového vína se zde zabývají jak drobní pěstitelé, tak vinařské firmy. Písemně je doloženo, že v obci, ve viniční trati Plachty, vlastnil vinohrad Jan Ámos Komenský, který měl v Blatnici příbuzné.

V obci se nachází chráněná památková rezervace ^[7] „Pod Starýma horama“, kde v jedné ulici stojí několik desítek búd.

Vesnice je také známá výrobou kraslic, které mají daná pravidla zdobení a typické prvky, obdobně jako např. místní kroj. Charakteristické pro místní kraslice je barevné zdobení na černém podkladě.

V obci je kostel, základní škola a další občanské vybavení.

Mezi nejvýznamnější blatnické pamětihodnosti patří poutní místo s kaplí sv. Antonína Paduánského zvané Svatý Antonínek. Rovněž samotný blatnický kostel svatého Ondřeje s přináležející farou. Kromě drobnější sakrální architektury, sochy sv. Františka Xaverského a sloupu se sochou P. Marie Immaculaty, je to dále téměř třicítka zachovalých historických vinných sklepů.

• 
  Mariánský sloup
• 
  Fara
• 
  Vinné sklepy
• 

  (c) Manka, CC BY-SA 3.0
  Poutní kaple sv. Antonína Paduánského
• 
  Blatnické kroje
• 
  kostel svatého Ondřeje
• 
  Železniční stanice

Jihozápadně od obce vede železniční trať Veselí nad Moravou – Nové Mesto nad Váhom. Provoz na trati byl zahájen 8. prosince 1927. V zastávce Blatnice pod Svatým Antonínkem zastavují osobní vlaky a zajišťují přímé spojení s okresním městem Hodonín.

Obcí procházejí silnice I/54, I/71 a III/4991. Podle celostátního sčítání dopravy přijelo po silnici I/54 od Veselí nad Moravou v roce 2010 v průměru 3 202 vozidel denně (z toho 2 779 osobních, 414 těžkých nákladních a 9 jednostopých motorových vozidel).^[8]

Vesnici obsluhují vlakové spoje linky S91 a autobusové spoje linky 932 ty jsou zaintegrovány v IDS JMK.^[9]

V obci se nachází provozovna společnosti Italat, kde se vyrábějí sýry italského typu. Dále v obci fungují továrny firem SEIKO nebo Siempelkamp na výrobu průmyslových strojů, a také pekařství Bachan .

V letech 2010 až 2014 byl starostou Vladimír Hanák. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 byla do této funkce zvolena Lenka Fojtíková (KDU-ČSL). ^[10]

• František Machala (14. prosince 1877 v Blatnici pod Svatým Antonínkem – 6. dubna 1937 v Praze) byl středoškolský profesor, překladatele z řečtiny, vychovatel jediného syna Albína Bráfa
• František Hána a jeho syn Josef („pantáta maléř“) – lidoví malíři

• KOLEKTIV AUTORŮ. Blatnice. Praha: [s.n.], 1981. 231 s. 54-011-81. 

• Římskokatolická farnost Blatnice pod Svatým Antonínkem
• FK Blatnice pod Svatým Antonínkem

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Blatnice pod Svatým Antonínkem na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Blatnice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Blatnice pod Svatým Antonínkem v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky obce Blatnice pod Svatým Antonínkem
• Neoficiální internetové stránky o Blatnici Archivováno 12. 9. 2009 na Wayback Machine. – historie, tradice atd.
• Blatnické nezávislé novny Archivováno 28. 7. 2011 na Wayback Machine. – aktuální informace o životě v Blatnici