Blatno (okres Chomutov)

Blatno
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0 Zámeček – obecní úřad v Blatně
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Chomutov
Obec s rozšířenou působností	Chomutov (správní obvod)
Okres	Chomutov
Kraj	Ústecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°30′42″ s. š., 13°21′29″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	615 (2024)[1]
Rozloha	45,34 km²[2]
Katastrální území	Blatno u Chomutova
Nadmořská výška	660 m n. m.
PSČ	430 01
Počet domů	193 (2021)[3]
Počet částí obce	8
Počet k. ú.	8
Počet ZSJ	8
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Blatno 1 430 01 Chomutov 1 uradblatno@centrum.cz
Starostka	Iveta Rabasová Houfová
Oficiální web: www.obec-blatno.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Blatno
Další údaje
Kód obce	562998
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blatno (německy Platten) je obec s 615^[1] obyvateli v Ústeckém kraji v okrese Chomutov. Vesnice stojí v Krušných horách v nadmořské výšce okolo 660 metrů. Vznikla nejspíše ve čtrnáctém století na panství řádu německých rytířů. Od patnáctého století patřila k chomutovskému a později k červenohrádeckému panství. Po zrušení patrimoniální správy se Blatno stalo samostatnou obcí, ke které byly jako části obce postupně připojeny vesnice Bečov, Hrádečná, Květnov, Mezihoří, Radenov, Šerchov a Zákoutí. V samotném Blatně žije okolo dvou set obyvatel.

Název vesnice je odvozen ze staročeského přídavného jména blatný ve významu blátivý, ve kterém se po převodu do němčiny změnilo první písmeno na P (Platten). V historických listinách se jméno vyskytuje například ve tvarech: Blatno (1424), na vsi Blatnu (1561), Blattno (1564), ves Platna (1606) nebo Platten (1846).^[4]

Na konci třináctého století Blatno patřilo k panství řádu německých rytířů z chomutovské komendy.^[5] První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1352, ale ve starší literatuře se uvádí chybný letopočet 1344. Blatenská komenda se v písemných pramenech objevuje poprvé až v roce 1402.^[6] Osadou procházela obchodní stezka z Chomutova do Saska. V roce 1384 zde stál farní kostel se hřbitovem.^[7]

Zdejší komtur Albrech z Dubé na začátku 15. století podnikal loupežné výpravy do širokého okolí, dokud nebyl roku 1404 zbaven úřadu. Němečtí rytíři v té době vedli spory s králem Václavem IV., který jim Blatno zabavil jako úhradu dluhů. V roce 1410 zabavil veškerý majetek řádu v Čechách.^[8]

Na začátku husitských válek blatenské posádce velel nejvyšší zemský písař a katolík Mikuláš Chudý z Lobkovic, který měl od ledna 1424 Chomutov i Blatno v zástavě od císaře Zikmunda. Později blatenský hrad dobyl husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic a od roku 1437 ho získal do zástavy i s chomutovským panstvím. Blatno potom sdílelo majitele s Chomutovem. Jedním z významných držitelů byl od roku 1455 Jan Calta z Kamenné Hory.^[6] Teprve po smrti Jana z Veitmile prodaly jeho sestry Blatno Václavu Hasištejnskému z Lobkovic. Ten sem pozval německé evangelíky, aby dosídlili morem zdecimovanou vesnici.^[7]

(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0

(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0

Roku 1571 koupil panství Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic. Po něm majetek zdědil mladší syn Bohuslav Jáchym Hasištejný z Lobkovic, který kromě jiného i blatenské panství přenechal vzdálenému příbuznému Jiřímu Popelu z Lobkovic.^[9] Jiné zdroje uvádí, že Blatno koupil až Bohuslav Jáchym od syna Václava Hasištejnského z Lobkovic.^[7] Jiří Popel na panství zahájil proces rekatolizace, během kterého z panství vyhnal evangelické faráře. Po konfiskaci jeho majetku za vystoupení proti císaři Rudolfu II. koupil Blatno s dalšími dvaceti vesnicemi roku 1605 Adam Hrzán z Harasova, a připojil ho k červenohrádeckému panství.^[7]

Během třicetileté války bylo okolí často pustošeno vpády švédských vojáků a mnoho zdejších obyvatel při nich bylo zabito. Zkázu dokončil generál Carl Gustav Wrangel se svým vojskem, které vesnici s okolím vydrancovalo tak, že lidé, kteří vpád přežili, později umírali hladem. V roce 1645 bylo Blatno Švédy vypáleno a místní zámek pobořen.^[5] Podle Berní ruly z roku 1654 ve vsi po válce zůstávalo 26 pustých chalup. V ostatních žilo pět sedláků, osmnáct chalupníků a tři nádeníci. Sedlákům dohromady patřilo třináct potahů, patnáct krav, šestnáct jalovic, prase a sedm koz. Chudší chalupníci měli celkem šestnáct potahů, 38 krav, 37 jalovic, a sedmnáct koz. Jeden z nich měl navíc hospodu a jiný si vydělával také jako vozka.^[10]

V roce 1707 koupil panství kníže Jáchym Ondřej Lichtenštejn,^[10] který nechal strhnou ruiny zámku a na základech hradu postavit nový barokní zámek. Po smrti knížete zdědily majetek nejprve jeho manželka a později dcera. Od roku 1771 se novým majitelem stal Alexander Rottenhan, který na zámku zřídil lesnickou školu pod vedením lesmistra Ignáce Ehrenwertha. Navštívil ji i císař Josef II., ale když Ehrenwerth odešel do Prahy, byla škola po dvanácti letech uzavřena.^[11]

Roku 1782 byla zahájena stavba nového kostela svatého Michaela, který nahradil starou kapli.^[12] Poloha vesnice na významné cestě přes hory se vesnici nevyplatila během napoleonských válek. V roce 1809 ji obsadil oddíl vestfálských vojáků, o rok později museli blatenští odevzdat všechny zlaté a stříbrné předměty z kostela na úhradu válečných nákladů a v roce 1813 opakovaně procházela různá vojska, která způsobila mnoho škod a zavlekla do Blatna nakažlivé nemoci.^[13] V roce 1848 vypukl požár, ve kterém shořelo třináct domů a teprve deset let stará budova fary.^[14]

Obyvatelé se na konci devatenáctého století živili zemědělstvím, chovem dobytka a výrobou smrkového třísla. V budově hostince se vyráběl sýr.^[5] Len se již nepěstoval. Ve vesnici byla pila a mlýn, výrobna šroubů, pět hospod, tři kováři, dva krejčí, čtyři ševci a řada dalších řemeslníků. Kromě nich tu byla pošta, spořitelna a dva obecní domy pro chudé.^[15] Vodovod nechala obec postavit v roce 1905 a roku 1929 byla do vesnice zavedena elektřina z kadaňské elektrárny.^[16]

K vesnici patří První Dolský Mlýn v Bezručově údolí, kde bývala před rokem 1945 také pila. Ve stejné době ve vsi provozovalo řemeslo pět krejčích, tři ševci, tři kováři, malíř, klempíř, bednář a dva pekaři. Kromě nich tu bylo šest hostinců, dva obchody řeznictví a holič.^[16] Po druhé světové válce museli odejít němečtí občané na Lounsko, kde do srpna 1946 pracovali v zemědělství, a teprve potom byli vystěhováni do Německa.^[16]

Blatno stojí asi sedm kilometrů severozápadně od Chomutova přibližně uprostřed katastrálního území Blatno u Chomutova o rozloze 5,03 km².^[17] Celková výměra obce, ke které patří dalších sedm katastrálních území, dosahuje 45,34 km².^[18] Sousedními obcemi jsou Kalek na severu, Boleboř na východě, Jirkov na jihovýchodě, Chomutov na jihu, Křimov na jihozápadě a Hora Svatého Šebestiána na západě.^[19]

Přibližně tři čtvrtiny celkové rozlohy obce v roce 2016 pokrývaly lesy (1 399 hektarů), vodní plochy (36 hektarů) a ostatní plochy (192 hektarů). Dominantní složkou zemědělské půdy byly trvalé travní porosty s 1 045 hektary. Na ornou půdu připadlo pouze 77 hektarů a na zahrady a ovocné sady dohromady jen třináct hektarů.^[20] Koeficient ekologické stability byl 15,28 (podle dat z roku 2015),^[21] což území řadí mezi přírodě blízké oblasti s převahou ekologicky stabilních struktur a nízkým využitím krajiny člověkem.^[22]

Katastrální území Blatno u Chomutova má přirozenou hranici pouze na severovýchodě, kde ji tvoří tok Malé vody, a na jihu, kde je jí řeka Chomutovka. V geologickém podloží převažují prekambrické horniny zastoupené dvojslídnými a biotitickými rulami, ale do severní části významně zasahují předvariské intruzivní horniny a horniny neznámého stáří, které jsou často deformované a metamorfované. Zastupují je různé druhy metagranitů až metagranodioritů a ortoruly.^[19]

V geomorfologickém členění Česka oblast leží v geomorfologickém celku Krušné hory a podcelku Loučenská hornatina. Území severozápadně od silnice Blatno–Radenov se nachází v geomorfologickém okrsku Přísečnická hornatina, ale jižní a východní část spadá do Bolebořské vrchoviny. Nejvyšším bodem je bezejmenná kóta s nadmořskou výškou 794 metrů, odkud terén klesá směrem k jihu do Bezručova údolí, kde se ve výšce asi 440 metrů nachází nejnižší bod. Samotné Blatno stojí ve výškách 635–685 metrů.^[19]

Z půdních typů se vyskytuje podzol kambický ve strmých svazích Bezručova údolí a v severní části katastrálního území. Střední části dominuje kambizem dystrická, která se severovýchodně od vesnice mění v údolí Malé vody na glej modální. Významnější vodní toky Chomutovka a Malá voda tečou podél hranic oblasti. Jedinými vodními plochami jsou rybníky přímo ve vesnici a rybník Tři kříže jižně od Květnova.^[19] Oblast západně od vesnice a tzv. Staré blatenské cesty se nachází na území přírodního parku Bezručovo údolí a na svahy Bezručova údolí jižně od vesnice zasahuje přírodní památka Bezručovo údolí.^[23]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 510 obyvatel (z toho 247 mužů), z nichž byli tři Čechoslováci, 506 Němců a jeden cizinec. Kromě jednoho žida a pěti evangelíků patřili k římskokatolické církvi.^[24] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 483 obyvatel: čtrnáct Čechoslováků a 469 Němců. Pět jich bylo členy evangelických církví a ostatní se hlásili k církvi římskokatolické.^[25]

(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0

(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0

Blatno je od roku 1850 samostatnou obcí. Leží v Ústeckém kraji v okrese Chomutov a patří k ORP Chomutov.^[21] Kromě samotného Blatna k obci patří Bečov, Hrádečná, Květnov, Mezihoří, Radenov, Šerchov a Zákoutí.

Při volbách do obecních zastupitelstev konaných 22. května 1938 v Blatně žilo 320 voličů. Volby však neproběhly, protože kandidátní listinu podala pouze Sudetoněmecká strana, která se tak automaticky stala vítězem voleb.^[29]

V místních volbách se volí devět členů obecního zastupitelstva. Ve volbách do obecního zastupitelstva na funkční období 2014–2018 byla volební účast v obci 63,88 %.^[30] Pět zvolených zastupitelů bylo členy sdružení PRO venkov, jeden patřil k politické straně SNK Evropští demokraté a zbývající tři byli členy ČSSD.^[31] Starostkou se stala Iveta Rabasová Houfová.^[32]

Blatnem vedou silnice třetí třídy č. 2521 z Chomutova do Radenova a č. 2524 z Chomutova přes Březenec a Šerchov. S Bečovem vesnici spojuje pouze účelová komunikace.^[33] Na jižním okraji vsi stojí zastávka autobusové linkové dopravy. Nejbližší pravidelně obsluhované železniční stanice jsou Chomutov a Chomutov město na trati Ústí nad Labem – Chomutov. Přes vesnici vede zeleně značená turistická trasa z Bezručovo údolí do Hory Svaté Kateřiny a dvě cyklotrasy. Cyklotrasa č. 3079 začíná v Hoře Svatého Šebestiána a pokračuje Bezručovým údolím přes Bečov, Blatno a Boleboř do Rudolic v Horách. Cyklotrasa č. 3077 vede z Chomutova do Kalku.^[23]

Nejstarší zpráva o blatenské protestantské škole, která zanikla během protireformace pochází z počátku třicetileté války.^[34] V roce 1776 vznikla v Blatně první jednotřídní škola.^[13] Její budova byla zbořena v roce 1864 a na stejném místě byla postavena nová. V roce 1874 měla tři třídy.^[14] Škola byla uzavřena až v polovině osmdesátých let dvacátého století.^[16]

Jihovýchodně od Blatna stojí Ranč u Matěje s jezdeckými stájemi, penzionem a dalším rekreačním zázemím.^[16]

(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0

Dominantou vesnice je barokní kostel svatého Michaela archanděla z roku 1782. V těsném sousedství se nachází také památkově chráněná fara. Naproti kostelu stojí na terénní hraně nad rybníkem blatenský zámek, v jehož zdivu se dochovaly pozůstatky komendy řádu německých rytířů. V zámku sídlí obecní úřad. Naproti domu čp. 50 je kamenný kříž z roku 1739.^[35]

• BINTEROVÁ, Zdena. Od Kalku po Boleboř a Blatno. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2000. 128 s. ISBN 80-238-6410-6. Kapitola Blatno, s. 81–90. 
• BINTEROVÁ, Zdena, kolektiv. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Blatno, s. 20–22. 
• JANČÁK, Miroslav. Zámek v Blatně. Památky, příroda, život. 1974, roč. 5, čís. 1–2, s. 33–35. 

• Římskokatolická farnost Blatno u Chomutova
• Římskokatolická farnost – děkanství Jirkov

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Blatno na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Blatno v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Blatno v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)