Blesovce

Blesovce
vlajka
Poloha
Souřadnice	48°33′ s. š., 18°2′ v. d.
Nadmořská výška	233 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Nitranský
Okres	Topoľčany
Tradiční region	Tribečsko-Inovecký
Blesovce
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	5,1 km²
Počet obyvatel	335 (2023)[1]
Hustota zalidnění	65,9 obyv./km²
Správa
Status	obec
Starosta	Jozef Chochula
Vznik	1246
Oficiální web	www.blesovce.sk
Telefonní předvolba	038
PSČ	956 01 (pošta Bojná)
Označení vozidel (do r. 2022)	TO
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blesovce jsou obec v okrese Topoľčany v Nitranském kraji na západním Slovensku. Žije v ní 335^[1] obyvatel.

Archeologické nálezy dokládají osídlení už v období neolitu. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1246. Nachází se v darovací listině, jíž král Béla IV. daroval hraběti Vítkovi (za služby poskytnuté v době vpádu Tatarů) území (Horní) Štitáre, vyjmuté z nitranského hradního panství, území, která sousedila s Ludanicemi a (Horními) Obdokovcemi patřícími témuž hraběti Vítkovi. V roce 1262 byla vesnice uváděná jako Belez. V roce 1390 byla v majetku topoľčianského panství.^[2]

Na přelomu 13. a 14. století se změnil vlastník panství. Obec pravděpodobně zabral Matúš Čák Trenčanský a připojil ji k topolčanskému hradnímu panství. V roce 1389 bylo vyměněno za panství Šášov s bratry Frankem a Šimonem ze Sečian, a Blesovce přestaly být královským městem. V období turecké nadvlády byla obec vypálená. Od konce 16. století se v obci vystřídalo mnoho majitelů z rodů Beréniů, Očkaiů, Prileskovců, Ujfalušiů a dalších. V roce 1715 bylo ve vsi šestnáct domácností a jsou uváděny vinice. V roce 1787 žilo v 33 domech 194 obyvatel, v roce 1828 v 31 domech bylo 217 obyvatel. Obec byla známá vinicemi, ovocnářstvím a pěstováním růží.^[3][2]

Obec leží v Podunajské pahorkatině, v severozápadní části Nitranské pahorkatiny, na severovýchodním úpatí Povážského Inovce. Územím protéká Blesovský potok. Povrch území obce je odlesněný, členěný vrchy a podélnými úvaly. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 194–277 metrů, střed obce je ve výšce 232 metrů. Území je tvořeno třetihorními uloženinami, které jsou překryté sprašovými hlínami. Zemědělskou půdu tvoří hnědozem a ilimerizované půdy. Zástavba obce zabírá šest hektarů.^[3][4]

Celková rozloha obce 5,077 km², z toho 92 % tvoří zemědělská půda (2020). Celkové využití půdy (2020): 81 % orná půda, 4 % zahrady, 6 % travnaté plochy.^[5] V roce 2023 na zemědělskou půdu připadalo 468,27 ha, z toho 413,75 ha byla orná půda, 22,06 ha zahrady a 31,88 ha travnaté plochy. Z nezemědělské plochy (39,50 ha) připadalo 22,75 ha na zastavěné plochu a nádvoří, 10,43 ha na lesní porost.^[6]

Obec sousedí:^[7]

		Bojná
Lipovník		Bojná, Veľké Dvorany
Hajná Nová Ves	Horné Štitáre

Obec byla už v 11., respektive 12., století sídlem fary. Stál zde románský kostelík zasvěcený svatému Janu Křtiteli. Na začátku 17. století byl užíván evangelíky. V roce 1658 byl původně dřevěný kostel přestavěn na kamenný. Po roce 1711 v obci zanikla evangelická církev a kostel se stal v roce 1730 opět katolickým. V 18. století byl barokně přestavěn a v 19. století empírově upraven.^{[8][9][10][11]}

Římskokatolická farnost Blesovce patří k děkanátu Radošina nitranské diecéze. Farním kostelem je kostel Umučení svatého Jana Křtitele, filiálním je kostel Narození Panny Marie ve Veľkých Dvoranech.^[12]

• Tibor Cabaj (* 1954), politik ĽS-HZDS, poslanec NR SR

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Blesovce na slovenské Wikipedii.

• KROPILÁK, Miroslav, ed. Vlastivedný slovník obcí na Slovensku I. 1. vyd. Bratislava : Veda, 1977. 526 s.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Blesovce na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky