Bliss systém

Bliss systém je forma alternativní (náhradní) a augmentativní (podpůrné) komunikace[1], kterou vyvinul Charles K. Bliss. Nechal se inspirovat čínským obrázkovým písmem. Poprvé byl Bliss uveřejněn v publikaci Semantography (1949). Vznikal v letech 1942 až 1965, ale tento systém nenašel ve své době uplatnění. Objevil jej až terapeutický tým ze střediska pro postižené děti v Torontu (1971). V roce 1975 byl založen Institut pro komunikaci se symboly Bliss.

Jedná se o univerzální obrázkovou řeč[ujasnit] s vnitřní systémovou logikou. Původně nebyl tento systém určen pro osoby s postižením, ale byl vytvořen jako univerzální komunikační prostředek, který měl umožnit mezinárodní porozumění.

Symboly, kterých se užívá, jsou poměrně abstraktní, vytvořené z geometrických tvarů. Bliss systém je tvořen 26 základními grafickými prvky, z nichž vzniklo 2 300 symbolů (slov). Což poskytuje poměrně široký slovník. Pro konkrétního uživatele se zpracovává do individuálních komunikačních tabulek.

Reference

  1. Revue Speciální pedagogika. www.specialni-pedagogika.cz [online]. [cit. 2017-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-02. 

Literatura

  • LUDÍKOVÁ, L. Kombinované vady. Vydání první. Olomouc: Studio Nakladatelství Olomouc, 2005. ISBN 80-244-1154-7.
  • JANOVCOVÁ, Z. Alternativní a augmentativní komunikace. Vydání první. Brno: ,2003. ISBN 80-210-3204-9.
  • KREJČÍŘOVÁ, O. a kolektiv. Alternativní a augmentativní komunikace v praxi pracovníků sociálních služeb. Vydání první. Vsetín: Vzdělávací a komunitní centrum Integra, 2011. ISBN 978-80-260-0059-4.

Externí odkazy