Blue Angels
| Blue Angels (U.S. Navy Flight Demonstration Squadron) | |
|---|---|
 Čtveřice F/A-18 Hornet Blue Angels ve formaci „diamant“ | |
| Země |  Spojené státy americké |
| Vznik | 24. dubna 1946[1] |
| Funkce | letecká akrobatická skupina |
| Velikost | peruť |
| Posádka | NAS Pensacola, Florida |
| Nadřazené jednotky |  United States Navy |
| Insignie | |
| Znak |  |
| Emblém Blue Angels | |
| Letouny | |
| Stíhací | F/A-18E/F Super Hornet |
| Transportní | C-130J Super Hercules |
Blue Angels (česky Modří andělé) je označení letecké akrobatické skupiny Námořnictva Spojených států amerických, založené v roce 1946. Letectvo Spojených států amerických má svůj vlastní akrobatický tým, založený v roce 1953, známý jako Thunderbirds.
Blue Angels zpočátku létali na třech letadlech, poté skupina užívala čtyři a nyní šest. Pro případ mechanické závady má skupina dispozici i sedmý stroj jako náhradní. Ten se používá také pro lety s civilisty, obvykle vybrané z řad reportérů.
Skupina je rozdělena na „diamant“ (Blue Angels 1–4) a dva sólisty (5 a 6).
Užívaná letadla
Akrobatická skupina
- Grumman F6F-5 Hellcat: 1946
- Grumman F8F-1 Bearcat: 1946–1949
- Grumman F9F-2 Panther: 1949–1950 (první proudový letoun týmu)
- Grumman F9F-5 Panther: 1951–1955
- Chance Vought F7U Cutlass: 1953 (jako stroj pro sólová vystoupení - po několika přehlídkách vyřazen)
- Grumman F9F-8 Cougar: 1955–1957
- Grumman F11F-1 Tiger: 1957–1969 (první nadzvukový letoun)
- McDonnell Douglas F-4J Phantom II: 1969–1974
- Douglas A-4F Skyhawk II: prosinec 1974–1986
- McDonnell Douglas F/A-18 Hornet: 1986–2020
- Boeing F/A-18E/F Super Hornet: od 2020[2]
Doprovodný stroj
- Beechcraft JRB Expeditor: 1949
- Douglas R4D-6 Skytrain: 1949–1955
- Curtiss R5C Commando: 1953
- Douglas R5D Skymaster: 1956–1968
- Lockheed C-121 Super Constellation: 1969–1973
- Lockheed C-130 Hercules: 1970–2019
- Lockheed Martin C-130J Super Hercules: od 2020[3]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Blue Angels na polské Wikipedii.
- ↑ Aerobatics Teams. Blue Angels History [online]. [cit. 2021-10-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ REIM, Garrett. First Boeing F/A-18E Super Hornet test aircraft delivered to Blue Angels. Flightglobal [online]. 2020-06-04 [cit. 2020-10-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TEGLER, Eric. The Blue Angels’ New ‘Fat Albert’ C-130J Probably Has Dual Citizenship. Forbes.com [online]. 2020-08-16 [cit. 2021-10-02]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Blue Angels na Wikimedia Commons - (anglicky) Oficiální stránky Archivováno 12. 5. 2020 na Wayback Machine.
- (anglicky) Oficiální kanál na Youtube
- Blue Angels na www.valka.cz
Média použitá na této stránce
Drawing showing the different aircraft flown by the U.S. Navy "Blue Angels" aerobatics team (top to bottom):
- Grumman F6F-5 Hellcat: June–August 1946
- Grumman F8F-1 Bearcat: August 1946 – 1949
- Grumman F9F-2 Panther: 1949 – June 1950; F9F-5 Panther: 1951 - Winter 1954/55
- Grumman F9F-8 Cougar: Winter 1954/55 - mid-season 1957
- Grumman F11F-1 (F-11A) Tiger: mid-season 1957 – 1969
- McDonnell Douglas F-4J Phantom II: 1969 – December 1974
- Douglas A-4F Skyhawk: December 1974 – November 1986
- McDonnell Douglas F/A-18A/C Hornet: November 1986 – present
.svg version of Image:Blue Angels Crest.jpg. The crest of the Blue Angels is a registered trademark of the U.S. Navy and as such a license must be acquired for its use.
The Blue Angels in Diamond formation. Public domain.
The Flag of the United States Navy, as defined in Executive Order 10812 of April 24, 1959. The design is described there as:
The flag for the United States Navy is 4 feet 4 inches hoist by 5 feet 6 inches fly, of dark blue material, with yellow fringe, 2½ inches wide. In the center of the flag is a device 3 feet and 1 inch overall consisting of the inner pictorial portion of the seal of the Department of the Navy (with the exception that a continuation of the sea has been substituted for the land area), in its proper colors within a circular yellow rope edging, all 2 feet 6 inches in diameter above a yellow scroll inscribed "UNITED STATES NAVY" in dark blue letters.
The U.S. Navy flag is used for display purposes at ceremonies, parades, and other public functions where the U.S. Navy has an official presence, usually being carried by an honor guard on ceremonial occasions. It is not used for outdoor, fixed (permanent) purposes, and is not flown on Navy ships. Versions without fringe and different dimensions seem to be common, though it appears they are not technically the official U.S. Navy flag, as the executive order has not been amended.
Prior to 1959, the Navy Infantry Battalion flag was used to represent the U.S. Navy.
For more information, see the Navy's flag history page, SeaFlags, Flags of the World, U.S. Navy document NTP 13(B) [1], section 1710, and Navy regulation OPNAVINST 10520.1 (which replaced a similar SECNAVINST 10520.2D regulation from 1974).