Bnej Brak
| Bnej Brak בני ברק | |
|---|---|
 Radnice v Bnej Brak | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 32°5′ s. š., 34°50′ v. d. |
| Nadmořská výška | 10 m n. m. |
| Stát |  Izrael |
| distrikt | Telavivský |
  Bnej Brak | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 7,343 km²[1] |
| Počet obyvatel | 193 800 (2017[2]) |
| Hustota zalidnění | 26 368,4 (r.2015) obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1924 |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bnej Brak (hebrejsky 
בְּנֵי בְּרַק, v oficiálním přepisu do angličtiny Bene Beraq[3], přepisováno též Bnei Brak nebo Bene Berak) je město v Izraeli v Telavivském distriktu.
Geografie
Leží v nadmořské výšce 10 m v Izraelské pobřežní planině, přibližně 6 km severovýchodně od centra Tel Avivu. Je součástí telavivské aglomerace a na všech stranách souvisle obklopeno zastavěným územím dalších měst v rámci této aglomerace. Na západě a na jihu je to Ramat Gan, na východě Petach Tikva a Giv'at Šmu'el. Pouze na severu vytváří hranici města s Tel Avivem v jinak souvisle zastavěné krajině klín údolí řeky Jarkon. Bnej Brak se nachází v hustě osídlené oblasti, která je etnicky zcela židovská.
Město je na dopravní síť napojeno pomocí četných komunikací v rámci aglomerace Tel Avivu, zejména dálnice číslo 4. Po severním okraji města rovněž prochází železniční trať Tel Aviv – Ra'anana. Funguje tu železniční stanice Bnej Brak.
Dějiny
.jpg)
Bnej Brak bylo založeno 14. května 1924.[4] Jméno odkazuje na biblické město Bené-berak citované v knize Jozue jako jedno z měst v podílu kmene Dan.[5][6] Starověké město leželo asi 5 km jižně a na počátku 20. století na jeho místě stála arabská vesnice nazvaná Ibn Abrák. Od ní byly také získány pozemky pro založení novodobého Bnej Brak.
%2c_f.6v_-_BL_Add_MS_18724.jpg)
V době antiky si Bnej Brak získalo pověst centra rabínské učenosti, zejména díky tomu, že zde dlouhou dobu sídlil rabi Akiva a s ním jeho významní žáci, jako rabi Šim'on bar Jochaj. Známá je také pasáž z Pesachové hagady popisující učenou rozmluvu rabi Akivy a jeho žáků při sederové hostině držené v Bnej Brak.
V roce 1937 získalo status místní rady (malého města) a v 8. prosince 1949 bylo povýšeno na město.[6]
Bnej Brak je jediným izraelským velkoměstem, kde drtivou většinu obyvatelstva tvoří ultraortodoxní Židé. Jejich podíl se v roce 2007 odhadoval na 80–85 %.[7] Město je pomyslně rozděleno na jednotlivé části podle příslušníků jednotlivých chasidských dvorů, které v nich žijí (např. Vižničtí chasidé, Belzští chasidé atp.) Vzhledem k povaze obyvatelstva, které ve městě žije, je zde velká koncentrace, synagog, ješiv, kolelů a jiných náboženských škol a institucí. Vysoká koncentrace ultraortodoxních židů v tomto městě dává Bnej Braku osobitý charakter. V Bnej Brak například nenajdeme kina, divadla, drahé módní restaurace, butiky s moderním oblečením atp. Během šabatu a židovských svátků jsou zde přísně dodržovány zákazy práce, což se projevuje například tím, že jsou zde zavřeny všechny obchody a ve městě je přísně dodržován zákaz vjezdu motorových vozidel. V Bnej Braku najdeme také jediný obchodní dům na světě, do něhož mají přístup pouze ženy.[8] Bnej Brak má jedinou sekulární čtvrť, která se nachází na severu města a nese název Pardes Kac.
Funguje tu velká Nemocnice Ma'ajnej ha-ješua.
Demografie
Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – přibližně 152 400 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, 154 400 osob).[3]
Podle Centrálního statistického úřadu (CBS) žilo v Bnej Brak k 31. prosinci 2017 193 800 lidí.[2] Je to město s nejdelší průměrnou délkou života u žen (81,1 let) i mužů (77,4 let) v Izraeli.[9]
Bnej Brak má také nejvyšší hustotu zalidnění ze všech izraelských měst. Na jeden kilometr čtvereční připadá víc než 20 000 lidí.[10] Celkový počet obyvatel ale přesto stále stoupá. Po jisté stagnaci koncem 90. let 20. století se v letech 2000-2009 zvýšil o dalších 20 000. Ultraortodoxní obyvatelé Bnej Braku zároveň pronikají do sousedních čtvrtí města Ramat Gan. Roste i podíl ultraortodoxních obyvatel v dosud sekulární čtvrti Pardes Kac. V roce 2007 prohlásil starosta Bnej Braku Ja'akov Ašer, že bylo dosaženo maximálního možného využití zastavěných ploch a že město připravuje jen poslední dva nebo tři obytné soubory o kapacitě 750 bytových jednotek.[7] Přesto se v dekádě 2007–2017 populace města zahušťováním osídlení zvýšila z přibližně 150 000 na téměř 195 000.
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1948 | 9 300 |
| 1950 | 14 300 |
| 1951 | 18 000 |
| 1952 | 20 500 |
| 1953 | 22 500 |
| 1954 | 25 000 |
| 1955 | 28 000 |
| 1956 | 32 700 |
| 1957 | 34 300 |
| 1958 | 38 300 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1959 | 41 600 |
| 1960 | 45 200 |
| 1961 | 47 000 |
| 1962 | 51 700 |
| 1963 | 54 100 |
| 1964 | 57 300 |
| 1965 | 60 400 |
| 1966 | 63 100 |
| 1967 | 64 700 |
| 1968 | 67 000 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1969 | 69 700 |
| 1970 | 72 100 |
| 1971 | 74 200 |
| 1972 | 75 700 |
| 1973 | 79 300 |
| 1974 | 81 000 |
| 1975 | 83 000 |
| 1976 | 84 400 |
| 1977 | 85 900 |
| 1978 | 87 300 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1979 | 89 600 |
| 1980 | 91 400 |
| 1981 | 92 800 |
| 1982 | 94 800 |
| 1983 | 96 100 |
| 1984 | 100 400 |
| 1985 | 102 400 |
| 1986 | 104 700 |
| 1987 | 107 400 |
| 1988 | 109 400 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1989 | 111 800 |
| 1990 | 116 700 |
| 1991 | 121 200 |
| 1992 | 124 400 |
| 1993 | 125 000 |
| 1994 | 127 100 |
| 1995 | 128 600 |
| 1996 | 130 500 |
| 1997 | 133 900 |
| 1998 | 133 900 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1999 | 134 700 |
| 2000 | 136 900 |
| 2001 | 139 000 |
| 2002 | 138 900 |
| 2003 | 139 600 |
| 2004 | 142 300 |
| 2005 | 145 100 |
| 2006 | 147 900 |
| 2007 | 151 000 |
| 2008 | 153 300 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 2009 | 154 400 |
| 2010 | 158 900 |
| 2011 | 163 300 |
| 2012 | 168 800 |
| 2013 | 172 500 |
| 2014 | 178 300 |
| 2015 | 182 800 |
| 2016 | 189 000 |
| 2017 | 193 800 |
| 2018 | 193 774 |
Galerie
Ulice Rabi Akivy v Bnej Brak během šabatu, kdy ustává doprava
Čtvrť Giv'at Sokolov v Bnej Brak
(c) צילום:ד"ר אבישי טייכר, CC BY 2.5Válečný pomník v Bnej Brak
Odkazy
Reference
- ↑ נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-26. (hebrejsky)
- ↑ a b POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2017 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2018 [cit. 2018-09-15]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky)
- ↑ a b יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. (hebrejsky)
- ↑ וילנאי‎, זאב. אנציקלופדיה לידיעת ארץ ישראל. תל אביב: עמ עובד, 1977. Heslo בְּנֵי בְּרַק, s. 946–948. (hebrejsky)
- ↑ Joz 19, 45 (Kral, ČEP)
- ↑ a b Bene Beraq (Israel) [online]. Flags of the World [cit. 2010-07-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Bar Eli, Avi: Natural expansion [online]. Haaretz [cit. 2009-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-24. (anglicky)
- ↑ bbc.co.uk [online]. bbc.co.uk [cit. 2009-10-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ www.jewishmediaresources.com [online]. www.jewishmediaresources.com [cit. 2009-10-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Greenwald, Shlomo: Bnei Brak: A City Worth Building For [online]. The Jewish Press [cit. 2009-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-19. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bnej Brak na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: NordNordWest, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Israel. De facto situation.
General view of Bnei Brak.
Tel-Aviv district of Israel on the map.
(c) צילום:ד"ר אבישי טייכר, CC BY 2.5
war memorial in bnei brak
Autor: Jacob ben Judah Leib of Berlin , Licence: CC0
The Rabbis of Bene Brak.
The Rabbis of Bene Brak celebrating the Passover .