Boňov

Boňov
Pohled přes požární nádrž
Lokalita
Charaktermístní část
ObecJaroměřice nad Rokytnou
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°7′4″ s. š., 15°55′8″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel81 (2021)[1]
Katastrální územíBoňov (5,5 km²)
Nadmořská výška465 m n. m.
PSČ675 51
Počet domů55 (2011)[2]
Další údaje
Kód části obce7234
Kód k. ú.607231
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boňov (s předložkou 2. pád do Boňova, 6. pád v Boňově, německy Boniau, do 17. století Bohuňov[3], poté Bouňov[4]) je vesnice, místní část Jaroměřic nad Rokytnou, památkově chráněná jako vesnická památková zóna.[5] Ve vesnici žije 81[1] obyvatel.

Geografická charakteristika

Zastavěné území místní části Boňov je od zastavěného území místní části Jaroměřic nad Rokytnou vzdáleno 2,8 km. Obě části města spojuje silnice II/401. Tato silnice Boňovem prochází a směřuje k severovýchodu k Lipníku a Dolním Vilémovicím. Silnice III/4015 spojuje Boňov s Ratibořicemi a Štěpánovicemi. Nadmořská výška Boňova se pohybuje mezi 460–475 m n. m. a stoupá směrem k severovýchodu.

Boňov má vlastní požární rybníček napájený bezejmenným potůčkem. Na jih od Boňova protéká potok Ostrý. Ten vytéká z Ostrého rybníka. Zdrojem jeho vod i vod dalšího přítoku potoka Ostrého přitékajícího ze severu je zalesněný vrch Na Skalném (557 m n. m.). Ostrý potok dál směřuje k Jaroměřicím a cestou napájí i rybníky Vlčák a Troubský (lidově „Troubák“).

Historie

V Boňově je doloženo osídlení mladší doby kamenné. Nalezeny byly kamenné broušené nástroje, především sekery a mlaty. Dále jsou zastoupeny fragmenty lineární keramiky i moravské malované keramiky. Při silnici II/401 bylo objeveno sídliště lidu kultury zvoncovitých pohárů.[6] Žili zde i staří Slované, a to v místech, kde stávala zaniklá ves Pokleky (dnešní trať „Proklaty“).[7]

Boňov se poprvé zmiňuje v listině z 25. ledna 1361. Tehdy jej bítovští Lichtenburkové prodali žďárskému klášteru. V roce 1373 v obci stála tvrz.[8] Od poloviny 15. století se s Boňovem nakládalo jako se součástí jaroměřického panství. Od roku 1562 Boňov nalézáme v ratibořickém panství. Roku 1775 se místní občané zúčastnili nevolnického povstání a roku 1821 se vesnice nepřipojila k robotnímu povstání a bylo jí vyhrožováno vypálením, protože se nepřipojila.[9] V roce 1797 ve škole vznikla škola, ale školní budova pak byla postavena až v roce 1881. Do roku 1849 byla vesnice součástí lesonického panství, od roku 1850 pak patřila pod znojemský okres a od roku 1896 byla součástí okresu Moravské Budějovice. Do roku 1882 patřil Boňov pod Ratibořice, následně pak byl samostatnou obcí a od roku 1976 je součástí města Jaroměřice nad Rokytnou.[9]

V roce 1944 se v nedaleké hájence Na Ostrých ukrývali parašutisti z výsadku skupiny Spelter. Gestapo následně nechalo popravit tři občany Boňova.[10] Byli jimi Michal Kratochvíl, František Pelán a František Durda.[9]

Boňov byl elektrifikován v roce 1930 Západomoravskými elektrárnami (ZME). Jednotné zemědělské družstvo bylo zřízeno roce 1953, v roce 1973 pak bylo sloučeno s JZD Niva ve Výčapech.[9]

V roce 1995 se Boňov stal vesnickou památkovou zónou. Z důvodu vysokých nákladů na rekonstrukci domů v roce 2021 začali obyvatelé vesnice uvažovat o vystoupení ze zóny.[11]

Dne 17. listopadu 2018 byla u vesnice odpůrci úložiště jaderného odpadu vysazena lípa.[12]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel Boňova[13]
Rok1869188018901900191019211930195019611970198019912001
Počet obyvatel26323623324722722222318520517415411599

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Boňově.
  • kaple svatých Cyrila a Metoděje – stavba z 60. let 18. století[14]
  • obec byla v roce 1995 prohlášena vesnickou památkovou zónou pro téměř původně zachovalý půdorys vesnice a architektonickou hodnotu návesních stavení (štítově orientované uzavřené statky s branou a přízemní domy se zdobenými vjezdovými branami)[15]

Zajímavosti

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2023-04-15]. Dostupné online. 
  4. ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2023-04-15]. Dostupné online. 
  5. ↑ Světové dědictví, NKP, chráněná území [online]. monumnet.npu.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  6. ↑ KOŠTUŘÍK, Pavel; KOVÁRNÍK, Jaromír; MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk; OLIVA, Martin. Pravěk Třebíčska. Ilustrace Petr Šindelář, Pavel Koštuřík, Josef Špaček. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Západomoravské muzeum v Třebíči, 1986. 282 s. S. 177–178. Vědecký redaktor Vladimír Nekuda; odpovědný redaktor Jaromír Kubíček. 
  7. ↑ PLICHTA, A. Jaroměřicko. Dějiny Jaroměřic nad Rokytnou a okolí. I. Jaroměřice nad Rokytnou : Arca JiMfa, 1994. ISBN 80-85766-38-8
  8. ↑ NOVOTNÁ, Iva. Vybraná opevněná sídla nižší šlechty na jihozápadní Moravě. Brno, 2007 [cit. 2021-05-15]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Bohuslav Klíma. s. 120. Dostupné online.
  9. ↑ a b c d NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost 863, [40] s. s. Dostupné online. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 538–540. 
  10. ↑ MAHEL, Luděk. V Boňově uctí památku gestapem popravených sousedů. Třebíčský deník. 2018-06-21. Dostupné online [cit. 2018-07-25]. 
  11. ↑ KUDRHALTOVÁ, Jana. Opravy domů v Boňově vyjdou draho, kvůli památkové zóně. Třebíčský deník. 2021-06-04. Dostupné online [cit. 2021-08-10]. 
  12. ↑ MAHEL, Luděk. Odpůrci jaderného úložiště vysadí symbolicky 17. listopadu lípu. Třebíčský deník. 2018-11-15. Dostupné online [cit. 2018-11-16]. 
  13. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 
  14. ↑ Město Jaroměřice nad Rokytnou. Boňov: Jaroměřice nad Rokytnou [online]. Město Jaroměřice nad Rokytnou, 2007-05-11 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  15. ↑ POSPÍCHALOVÁ, Jana. Vesnická památková zóna Boňov (Jaroměřice nad Rokytnou) | Kraj Vysočina [online]. Kraj Vysočina, 2007-01-29 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Jaromerice nR bonov pamatnik.jpg
(c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0
Jaroměřice nad Rokytnou-Boňov. Památník obětem
Jaromerice nR bonov global.jpg
(c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0
Jaroměřice nad Rokytnou-Boňov. Pohled na požární rybník
Jaromerice nR bonov naves.jpg
(c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0
Jaroměřice nad Rokytnou-Boňov. Náves
Jaromerice nR bonov kaple.jpg
(c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0
Jaroměřice nad Rokytnou-Boňov. Kaple
Jaromerice bonov.svg
(c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0
Jaroměřice nad Rokytnou location of town district Boňov