Bořetice (okres Břeclav)

Bořetice
Bořetice z rozhledny Slunečná
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Hustopeče
Obec s rozšířenou působností	Hustopeče (správní obvod)
Okres	Břeclav
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	48°54′47″ s. š., 16°51′11″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 379 (2024)[1]
Rozloha	9,14 km²[2]
Katastrální území	Bořetice u Hustopečí
Nadmořská výška	192 m n. m.
PSČ	691 08
Počet domů	476 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	OÚ Bořetice U sóla 39 691 08 Bořetice obec@boretice.cz
Starosta	František Petrásek
Oficiální web: www.boretice.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Bořetice
Další údaje
Ocenění	Vesnice roku
Kód obce	584347
Kód části obce	8150
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bořetice (německy Boretitz) jsou vesnice v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Leží zhruba 12 km jihovýchodně od Hustopečí, na břehu Trkmanky. Bořetice sousedí na severu s Němčičkami a Kobylím, na východě s Vrbicí (místně Vrbicú) a na západě s Velkými Pavlovicemi. Žije zde přibližně 1 400^[1] obyvatel. Obec je součástí Svazku obcí Modré Hory a Mikroregionu Hustopečsko. Jedná se o vinařskou obec ve Velkopavlovické vinařské podoblasti (viniční tratě Terasy, Kraví hora, Tálky za kostelem, Čtvrtě, Trkmanska).

Název se vyvíjel od varianty de Poratiz (1222), v Borzetycz (1349), v Borzeticz (1361), Borzeticz (1392), na Borzeticzich (1497), z Borzeticz (1522), Boržetycze (1610), Boržeticz (1673), Porschetitz (1720), Boržeticz (1751), Bořetitz a Bořetice (1846). Místní jméno vzniklo z osobního jména Bořata, k němuž byla přidána přípona -ice a znamenalo ves lidí Bořatových. Pojmenování je rodu ženského, čísla pomnožného a genitiv zní Bořetic.^[4]

První dochovaná zmínka o Bořeticích se nalézá v latinsky psané Listině přítlucké z roku 1222, ve které olomoucký biskup Robert určil farní právo kostelu v Přítlukách a na níž je uveden bořetický dědičný rychtář Vít (Wido iudex de Poratitz).^[5] Ve středověku vystřídaly mnoho majitelů, v roce 1447 získal obec Jan Kuna z Kunštátu, významný místní hospodář a stavitel. Po něm obec spravoval syn Heralt Kuna z Kunštátu.^[5]

Po smrti Heralta v roce 1524 se obce ujala vdova, Magdalena z Lomnice, a následně její vnuk z rodu Tetourů z Tetova. Ti pozvali do vsi asi 60 habánů (novokřtěnců). V roce 1571 byla ves prodána Janu Kropáčovi z Nevědomí, po určitých peripetiích získala vesnici Bohunka ze Žerotína a posléze její syn Zdeněk Žampach z Potštejna. V roce 1605 byly habánské osady včetně Bořetic vypleněny Bočkajovci a údajně zničili místní středověký kostelík, společný dům habánské komuny, tvrz a další usedlosti. O těchto škodách však se v následujících listinách z neznámých důvodů vůbec nehovoří. Na počátku 17. století habáni z vesnice, stejně jako ze zbytku Moravy, vypuzeni.^[5]

Během třicetileté války byla vesnice několikrát pleněna, ale ne zcela zničena. Kostel zničený v roce 1605 měl být obnoven už v roce 1680, ale práce byly zastaveny, a tak byla na hřbitově alespoň vystavěna kaple (která byla počátkem 18. století přestavěna na kostel). Na konci 17. století byla obec prodána Lichtenštejnům a Marie Antonie z Lichtenštejna iniciovala v Bořeticích některé významné stavby včetně kostela sv. Anny, který sloužil jako poutní kostel.^[5]K obnově fary došlo roku 1879, od roku 1882 má škola, zřízená roku 1826, vlastní budovu. Další školní budova byla zbudována roku 1930.

Podle sčítání 1930 zde žilo v 296 domech 1212 obyvatel. 1205 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1 k německé. Žilo zde 1186 římských katolíků, 18 evangelíků, 3 příslušníků Církve československé husitské a 5 židů.^[6]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.^[7][8][9]

Od roku 1990 do roku 2006 byl starostou Václav Petrásek. V letech 2006 až 2014 zastával tuto funkci Václav Surman (KDU-ČSL). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 byl do této funkce zvolen František Petrásek (Vinaři za obce krásnější).^[10]

Znak tvoří červeno-zelený štít. V rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 13 ze dne 1. února 1994 je znak popsán takto:^[11]

Motivy znaku vycházejí ze symboliky staré bořetické pečeti, jež je doložena nejpozději v roce 1656.^[12] Radlice je nůž využívaný na krájení „koláče“ po lisování vína.^[zdroj⁠?!]

Po roce 1949 nebylo obcím umožněno užívat vlastní znak a musely v razítkách i pečetích užívat státní znak. Až zákon o obecním zřízení z roku 1990 umožnil opět využití obecního znaku a praporu, na základě udělení České národní rady, resp. Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Bořetice podaly žádost, jež zahrnovala znak vycházející z někdejší pečeti a červeno-žlutě čtvrcenou vlajku se znakem v jejím středu, která však nebyla schválena. Po jednáních byla zvolena vlajka s dvěma svislými pruhy, žerďovým zeleným a vlajícím červeným.^[12]

Jelikož dekret obsahuje pouze slovní popis bez vyobrazení, obec zadala kresbu znaku novému výtvarníkovi. Ten změnil tvar štítu i zobrazení polních bran oproti vyobrazení, jež bylo součástí žádosti, směrem k podobě někdejší pečeti. To není na závadu, zároveň však zaměnil strany znaku, takže mnoho tiskovin s jeho dílem neodpovídá definici uděleného znaku. Ivan Štarha v knize Bořetice v proměnách času proto hovoří v souvislosti s touto variantou spíše o logu obce nežli o znaku.^[12]

• Kostel svaté Anny
• Hřbitovní zeď s barokní branou
• Smírčí kámen
• Boží muka v Zázmoníkách
• Boží muka u Rozhledny
• Poklona svatému Floriánu
• Poklona svatému Janu Nepomuckému
• Rozhledna Kraví hora

• V roce 2005 získala obec v 11. ročníku soutěže titul Vesnice roku.^[13]
• 11. června 2006 zde byla otevřena dřevěná rozhledna. Celková výška je 15 metrů, nejvyšší ze čtyř vyhlídkových ploch leží ve výšce 12 m.
• V květnu 2009 zde bylo otevřeno letiště – plocha pro sportovní létající zařízení; jako hangár slouží starý zemědělský sklad meruněk.
• V obci byla v roce 2000 „vyhlášena“ recesistická vinařská Svobodná spolková republika Kraví hora.^[14]

• 

  (c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0
  kostel svaté Anny
• 
  obecní úřad
• 
  nová náves u obecního úřadu
• 
  bývalý mlýn, nyní hotel
• 
  vinný sklep ZD Bořetice
• 
  zvonička
• 
  Kraví hora, vinné sklepy
• 
  Kraví hora, vinné sklepy

• KOLEKTIV, autorů. Bořetice v proměnách času. Bořetice: Pro obec Bořetice vydal Petr Brázda, 2013. 488 s. ISBN 978-80-87387-23-8. 

• Římskokatolická farnost Bořetice u Hustopečí

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bořetice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Bořetice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Bořetice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky Bořetic