Bořislav
| Bořislav | |
|---|---|
 Bořislav s Milešovkou | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Teplice |
| Obec s rozšířenou působností | Teplice (správní obvod) |
| Okres | Teplice |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°34′46″ s. š., 13°55′45″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 418 (2023)[1] |
| Rozloha | 7,51 km²[2] |
| Nadmořská výška | 361 m n. m. |
| PSČ | 415 01 |
| Počet domů | 147 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Bořislav 20 415 01 Teplice obec.borislav@volny.cz |
| Starosta | Ing. Jaroslav Pauza |
| Oficiální web: www | |
 | |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Bořislav | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 567469 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Bořislav (německy Boreslau) se nachází v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Žije v ní 418[1] obyvatel.
Části obce
- Bořislav
- Bílka
Historie
Bořislav byla založena na zemské cestě spojující Prahu se Saskem. Stalo se tak nejpozději v polovině 12. století, protože první písemná zmínka o obci pochází už z roku 1169. Tehdy daroval král Vladislav II. Bořislav spolu s dnes již zaniklými Hrbovicemi řádu johanitů, které po návratu z druhé křížové výpravy uvedl do Čech.[4] Zřejmě na začátku 14. století přešla vesnice do majetku kláštera benediktinek v Teplicích, který založila Vladislavova manželka královna Judita.[5] Roku 1352 se vesnice uvádí jako farní, což znamená, že zde neznámo kdy před tím benediktinky zřídily centrum farní správy s kostelem. Z roku 1405 pochází listina, v níž Oldřich a Pešík z Radovesic obdarovali bořislavské kostel, který v té době spravoval farář Mikuláš.[6] Majitel Bořislavi a patron zdejšího kostela, teplický klášter benediktinek, za husitských válek zanikl. Ještě v roce 1434 sice jeho abatyše jmenovala do Bořislavi faráře, v té době ale již konvent sídlil na hradě Střekově.
Po husitských válkách se majitelé klášterního majetku střídali. Roku 1435 ho vlastnil Jakoubek z Vřesovic.[7] Klášterní majetek zůstal co do rozsahu přibližně stejný, dostal se ale natrvalo do rukou světské šlechty. Před třicetiletou válkou se v držení Bořislavi, kde nikdy nevzniklo panské sídlo, postupně páni z Vřesovic, Fictumové, Valdštejnové, Schönbergové a Vchynští. Podle urbáře z roku 1561, kdy vesnice patřila Volfovi z Vřesovic, bylo ve vsi patnáct usedlostí.
Od roku 1592 spravoval bořislavskou farnost Michal Longolius, narozený v Kralovicích. Do Bořislavi přišel z Chyše.[8] Longolius byl vzdělaný muž. V roce 1617 vyšel jeho překlad zásadního latinského díla německého luteránského teologa Johanna Arndta Čtyři knihy o pravém křesťanství,[9] o tři roky později následoval překlad německého spisku hvězdáře Paula Nagela Doplněk astronomie.[10] Bořislavský farář byl zámožný; roku 1612 půjčil městu Louny 1 500 míšeňských kop.[11] V době pobělohorské byl vykázán ze země, zemřel ve vyhnanství v roce 1628 v Geisingu.[12]
Po zavraždění Viléma Kinského v Chebu v roce 1634 získal teplické panství Jan Aldringen. Clary-Aldringenové pak byli bořislavskou vrchností až do zrušení poddanství.
Obyvatelstvo
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 346 | 322 | 312 | 313 | 398 | 459 | 581 | 519 | 434 | 389 | 315 | 292 | 273 | 326 |
| Domy | 53 | 55 | 55 | 59 | 75 | 83 | 105 | 115 | 95 | 95 | 91 | 102 | 103 | 116 |
| Data z roku 1961 zahrnují i domy z místní část Bílka. | ||||||||||||||
Pamětihodnosti
- U průjezdní silnice stojí barokní kostel svaté Kateřiny vystavěný v roce 1717 na místě starší stavby.
- Krucifix na návsi
- Sloup se sousoším Piety
- Fara
Doprava
Územím obce prochází lokální železnice Lovosice – Teplice se zastávkou Bořislav situovanou na severovýchodním okraji obce. Osobní vlaky zde jezdí ve dvouhodinovém intervalu.
Obec leží na silnici I/8 vedoucí z Prahy do Drážďan a až do roku 2016 byla sužována tranzitní dopravou. Koncem onoho roku byl otevřen úsek 0805 dálnice D8 z Lovosic do Řehlovic, který většinu kamionové dopravy odvedl mimo území obce.
Fotbal
- TJ Sokol
Galerie
Kostel svaté Kateřiny
Fara z roku 1737
Krucifix na návsi
Barokní sloup s Pietou u kostela
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ KOCOURKOVÁ, Květa. Bořislav a okolí v čase. Bořislav: Obec Bořislav, 2014. 245 s. ISBN 978-80-260-7091-7. S. 11.
- ↑ SITTE, Franz. Geschichte der Pfargemeinde Boreslau. Bořislav: vlastní náklad, 1936. S. 7. Dále jen Sitte 1936.
- ↑ KILIÁN, Jan. Teplice. Příprava vydání Jan Kilián. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2015. 542 s. ISBN 978-80-7422-339-6. S. 68. Dál jen Kilián 2016.
- ↑ Kilián 2015, s. 75.
- ↑ Sitte 1936, s. 10–11.
- ↑ Google Books [cit. 2023-11-14]. Dostupné online.
- ↑ LONGOLIUS, Michael (překlad). Complementum Astronomiae [online]. Google Books [cit. 2023-11-14]. Dostupné online.
- ↑ Louny. Historie, kultura, lidé. Příprava vydání Bohumír Roedl. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 442 s. ISBN 80-7106-662-1. S. 117.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Exulantská útočiště v Lužici a Sasku. 1. vyd. Praha: Kalich, 2004. 549 s. ISBN 80-7017-008-5. S. 58.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 410, 411.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 313.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bořislav na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Bořislav v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Znak obce Bořislav, okres Teplice.
- Polcený štít. V pravém červeném poli na stříbrném vztyčeném meči se zlatým jílcem navlečeny koruna a nad ní prsten s modrým kamenem, obojí zlaté. V levém modro-zlatě děleném poli nahoře tři (2, 1) stříbrné hvězdy, dole tři (1, 2) modré kostky.
Bořislav (České středohoří)
Autor: Karel.basta, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Vlajka obce Bořislav, okres Teplice.
- List tvoří červený žerďový pruh široký třetinu délky listu a dva vodorovné pruhy, modrý a žlutý. V červeném pruhu na bílém vztyčeném meči se žlutým jílcem navlečeny koruna a nad ní prsten s modrým kamenem, obojí žluté. Ve střední části listu v modrém pruhu tři (2,1) bílé šesticípé hvězdy, pod nimi ve žlutém pruhu tři (1, 2) modrá čtvercová pole.
Poloha obce Bořislav v rámci okresu Teplice a správního obvodu obce s rozšířenou působností Teplice.
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: