Bořivoj Lauda

Bořivoj Lauda
Narození2. srpna 1922
Jindřichův Hradec
Úmrtí7. prosince 2017 (ve věku 95 let)
České Budějovice
Alma materVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (1945–1951)
Povolánígrafik a ředitel galerie
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bořivoj Lauda (2. srpna 1922 Jindřichův Hradec – 7. prosince 2017 České Budějovice) byl český grafik, scénograf a kostýmní výtvarník a ředitel Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou.

Život

Bořivoj Lauda se narodil v roce 1922 v rodině malíře Richarda Laudy, významného člena generace konce 19. a počátku 20. století, a Marie Laudové, rozené Školaudyové. Bořivojův mladší bratr Jaromír absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze a stal se grafikem, kaligrafem, restaurátorem starých rukopisů a autorem jejich faksimile.[1] Společným strýcem (otcovým bratrem) obou byl sochař Bohuš Lauda, kterého ale vzhledem k jeho předčasnému úmrtí v roce 1918 ani jeden z nich nepoznal.

Rané dětství prožil v městečku Jistebnice, ke kterému měl celý život vřelý vztah. Vždyť už jeho praděda Jakub, barvíř, zde zanechal výtvarnou stopu, děda Augustin byl starostou a zakladatelem kulturních spolků v Jistebnici a otec Richard věnoval tomuto kraji a jeho obyvatelům téměř celé své malířské a grafické dílo. V roce 1925 se rodina přestěhovala do Tábora, kde otec postavil vilu s ateliérem v krásné lokalitě údolí Lužnice. O otce přišel velmi brzy, už v šesti letech, když zemřel na zápal plic po prochladnutí při záchraně uměleckých děl ohrožených přírodní katastrofou v Táboře roku 1929. Už v průběhu studií na gymnáziu a reálce v Táboře ovlivnili Bořivoje jeho profesoři Jindřich Schenk a Pavel Laška. Po odchodu do Prahy v letech 1941–1942 studoval na soukromé umělecké škole Officina Pragensis vedené grafikem a ilustrátorem Jaroslavem Švábem. Od roku 1943 pracoval jako kolorista a fázař při výrobě kreslených filmů v Ateliéru filmových triků v Praze (AFIT),[2][3] později Bratři v triku, pod uměleckým vedením Jiřího Trnky. Po skončení války pokračoval ve studiu v ateliéru užité a propagační grafiky Antonína Strnadela na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (1945–1951). Pod vlivem svého profesora i poválečného nadšení ve společnosti se spolu s bratrem stali zakladateli vysokoškolského Vycpálkova souboru lidových písní a tanců jako tanečníci, zpěváci, zejména se ale angažovali po výtvarné stránce. To Laudu přivedlo k systematickému studiu českých, moravských i slovenských krojů, včetně dalších projevů lidových tradic. Po vysokoškolských studiích pak využil své profesionální studijní poznatky spolu s amatérskou praxí jako výtvarník-scénograf v Československém státním souboru písní a tanců. Nadále spolupracoval s bývalým prof. Antonínem Strnadelem i dalšími odborníky, prof. Karlem Plickou, prof. Františkem Trösterem a dalšími. Lidové umění se stalo rovněž jednou z hlavních inspirací jeho vlastní umělecké tvorby.[4] V průběhu jedenácti let této práce vytvořil kolekci pro národopisné oddělení Národního muzea v Praze, která je kulturně uměleckým dokladem historie stylizace lidových krojů pro profesionální soubor.

V roce 1970 byl jmenován ředitelem Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou. Na této pozici setrval do roku 1986.[5] Svými texty přispěl do řady samostatných i kolektivních katalogů a uměleckých publikací. Coby kurátor realizoval mimo jiné několik výstav otce Richarda Laudy (1978, 1983) a výstav českého a jihočeského poválečného výtvarného umění.[6] Také v pozdějších letech se věnoval grafické práci, kresbě a návrhům tanečních kostýmů.[4]

Autorské výstavy: České Budějovice 1989, 1993, 1995, 2007, Freistadt 1993, 1995, Jílovice 1988, Jindřichův Hradec 2002, Jistebnice 2004, Strakonice 1987, Tábor 1962, 1987, 1997, Praha 2009

Výtvarná sympozia: Terst (Itálie) 1995, Tescani (Rumunsko) 1997

Odkazy

Reference

  1. ↑ Jaromír Lauda. cs.isabart.org [online]. [cit. 2020-06-26]. Dostupné online. 
  2. ↑ AFIT – Ateliér Filmových triků. FDb.cz [online]. [cit. 2020-06-26]. Dostupné online. 
  3. ↑ REDAKCE. Malířský talent mě zachránil před nasazením do Reichu. Českobudějovický deník. 2014-12-14. Dostupné online [cit. 2020-06-26]. 
  4. ↑ a b Vojtěch Filip blahopřál Bořivoji Laudovi k devadesátinám - Haló noviny. www.halonoviny.cz [online]. [cit. 2020-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-01-10. 
  5. ↑ DUFKOVÁ, Kamila. Odešel Bořivoj Lauda, emeritní ředitel Alšovy jihočeské galerie. Prachatický deník. 2017-12-14. Dostupné online [cit. 2020-06-26]. 
  6. ↑ Osoby | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2020-06-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy