Bořivoj Navrátil
Bořivoj Navrátil | |
---|---|
Narození | 26. září 1933 Kroměříž Československo |
Úmrtí | 31. října 2011 (ve věku 78 let) Praha Česko |
Alma mater | Janáčkova akademie múzických umění |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bořivoj Navrátil (26. září 1933 Kroměříž – 31. října 2011 Praha[1][2]) byl český divadelní a filmový herec a interpret čtených textů.
Život
Narodil se v Kroměříži v dnes již zbouraném domku na území komplexu později známého jako Pal-Magneton, tehdy První kroměřížské strojírny a slévárny Ignáce Lorenze, kde Navrátilův otec pracoval jako prokurista.[3][4] Otec Bořivoje Navrátila František se narodil v Třebíči.[5] Ve třech letech mu zemřela matka, po roce se zastřelil jeho otec. Bořivoje a jeho bratra se ujala jejich teta, otcova sestra, s níž se po válce přestěhovali do Jihlavy, aby unikli zášti sousedů. Do 17 let budoucí herec Navrátil trpěl vadou řeči – ráčkoval. V Jihlavě vystudoval gymnázium a obchodní akademii.
Divadlu se začal věnovat jako ochotník, poté vystudoval v letech 1952–1956 činoherní herectví Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně.[6] Profesionálně začal hrát hned po absolutoriu v Českém Těšíně, následně působil v Opavě (jedna sezona), tři následující roky pak v Ostravě. V letech 1961–1992 byl členem činohry pražského ND, odkud přešel do souboru Divadla Na zábradlí (1993–1997).[7] Koncem 90. let vystupoval s Divadelním spolkem Kašpar, v průběhu své profesní kariéry hostoval na scénách pražských (Činoherní klub, Divadlo pod Palmovkou, Švandovo divadlo) i mimopražských (Brno, Mladá Boleslav, Šumperk, Jihlava) divadel.[8]
Byl často obsazován do vedlejších rolí ve filmu i televizi, spolupracoval s rozhlasem a dabingem. Pedagogicky působil na pražské Státní konzervatoři (1973–1983) a DAMU (1986–1987).[9]
Zemřel po dvou letech svého boje s rakovinou tlustého střeva dne 31. října 2011 ve věku 78 let.
Dílo
Televize
- 1979 Zákon rovnosti (TV inscenace) - role: Hrabě Trapp
- 1983 Návštěvníci (seriál)
- seriál Redakce - role hlavní šéfredaktor ...
Film
- 1982 Pozor, vizita!
- 1984 Sestřičky
- 1987 Přízrak
- 1997 Knoflíkáři
Rozhlas
- 2002 Johann Nepomuk Nestroy: Talisman, překlad Eva Bezděková, rozhlasová úprava a dramaturgie Jana Paterová, hudba Vadim Petrov, režie Otakar Kosek. Hráli: Titus Lišák (Jiří Langmajer), Paní z Cypřišova (Daniela Kolářová), Ema, její dcera (Kateřina Vaníčková), Konstance, její komorná (Naďa Konvalinková), Flora, zahradnice (Bára Štěpánová), Semínko, zahradnický pomocník (Bohumil Klepl), Pan Markýz, vlásenkář (Jiří Štěpnička), Salome, husopaska (Tereza Bebarová), Zátka, pivovarník (Bořivoj Navrátil) a Konrád, sluha (Jan Skopeček). (76 min).
- 2005 Adalbert Stifter: Tři strůjci svého štěstí, připravil: Miroslav Stuchl; překlad: Anna Siebenscheinová; režie: Ivan Chrz; čte Bořivoj Navrátil.
- 2007 Daniela Fischerová: Cesta k pólu, příběh o hledání smyslu života na samém jeho konci. Hudba: Marko Ivanovič, dramaturgie: Martin Velíšek, režie: Hana Kofránková. Hrají: Jiřina Jirásková, Josef Somr, Viola Zinková, Bořivoj Navrátil, Vilma Cibulková, Zdeněk Hess, Miriam Kantorková, Hana Brothánková a Jan Polívka.[10]
Odkazy
Reference
- ↑ Zemřel herec Bořivoj Navrátil. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2011-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-01.
- ↑ Bořivoj Navrátil v Česko-Slovenské filmové databázi
- ↑ Archivovaná kopie. starestroje.cz [online]. [cit. 2011-11-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-01.
- ↑ http://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000189-13-komnata/209562210800014/, čas 4:04
- ↑ LAUDIN, Radek. Slovo maminka v herci Bořivoji Navrátilovi vždy probudilo silné emoce. iDNES.cz [online]. 2020-02-08 [cit. 2020-02-09]. Dostupné online.
- ↑ Vivat academia. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 1997. Dostupné online. S. 160.
- ↑ Josef Tomeš a kol. Český biografický slovník XX. století II, s. 427.
- ↑ Miloš Fikejz: Český film : herci a herečky II, s. 267.
- ↑ Miloš Fikejz: Český film : herci a herečky II, s. 269.
- ↑ Daniela Fischerová: Cesta k pólu [online]. Český rozhlas, 2017-10-01 [cit. 2017-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-02.
Literatura
- Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 123, 174, 340, 431, 434.
- FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. II. díl : L–Ř. 2. vyd. Praha: Libri, 2010. 656 s. ISBN 978-80-7277-471-5. S. 266–269.
- Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha: Kdo je kdo, 1991. 637–1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 640.
- Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 442.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 427.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bořivoj Navrátil na Wikimedia Commons
- Osoba Bořivoj Navrátil ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bořivoj Navrátil
- Bořivoj Navrátil v databázi Archivu Národního divadla
- Bořivoj Navrátil v archivu Národního divadla Brno
- Bořivoj Navrátil ve Filmovém přehledu
- Bořivoj Navrátil v Česko-Slovenské filmové databázi
- Bořivoj Navrátil ve Filmové databázi
- Bořivoj Navrátil na Kinoboxu
- Bořivoj Navrátil v Internet Movie Database (anglicky)
- Bořivoj Navrátil na Dabingforum.cz
- Bořivoj Navrátil v Encyklopedii dějin města Brna
- Zpověď herce Bořivoje Navrátila – pořad ČT z cyklu Před půlnocí (10. 5. 2010), možnost on-line přehrání
- 13. komnata Bořivoje Navrátila – pořad z cyklu ČT (2009), možnost on-line přehrání
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Matěj Baťha, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Svět knihy 2009 – Bořivoj Navrátil