Boží bojovníci (Sapkowski)

Boží bojovníci
Bitva husitů s křižáky z Jenského kodexu zachycená na přebalu českého vydání
Bitva husitů s křižáky z Jenského kodexu zachycená na přebalu českého vydání
AutorAndrzej Sapkowski
Původní názevBoży bojownicy
PřekladatelStanislav Komárek
Obálku navrhlJana Komárková
ZeměPolsko
CyklusHusitská trilogie
Žánrhistorická fantasy
VydavatelLeonardo
Datum vydání2004
Česky vydáno2005
Typ médiavázané
Počet stran473
ISBN978-80-85951-60-8
Předchozí a následující dílo
NarrenturmLux Perpetua
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boží bojovníci je historický fantasy román polského spisovatele Andrzeje Sapkowského. Kniha vypráví příběh slezského šlechtice Reinmara z Bělavy. Spolu s předchozím dílem Narrenturm a následující knihou Lux Perpetua tvoří tento román tzv. Husitskou trilogii, která je známá též jako Sága o Reinmarovi z Bělavy. V knize, jejíž děj se odehrává na konci 20. let 15. století, se mísí prvky historického románu a fantasy.

Děj

Děj knihy Boží bojovníci navazuje na předcházející díl Sapkowského trilogie, Narrenturm. Čtenář sleduje především hlavního hrdinu celého příběhu slezského šlechtice, lékaře a mága Reinmara z Bělavy, který se po svém útěku ze Slezska přidal k českým husitům a stal se členem sirotčího svazu.

Reinmar, z něhož se po odchodu z domova stal horlivý zastánce kalicha, se společně s přítelem Šarlejem, který se ve snaze o získání majetku stal členem táborského svazu, vypravil do severních Čech.[1]

Právě tam se rozhodli pátrat po čaroději Rupiliu Slezákovi, s jehož pomocí by se jejich záhadnému příteli a údajnému astrálovi Samsonu Medákovi podařilo vrátit do svého světa.[2] Reynevan, kterému byla i v Čechách v patách slezská inkvizice a služebníci vratislavského biskupa, byl zajat svými nepřáteli na hradě Trosky odkud se dostal teprve za pomoci čaroděje Rupilia.[3]

Po útěku z trosek však Reynevena záhy znovu dopadli jeho pronásledovatelé a mladý mág byl v poutech veden do Slezska, neboť kníže Jan z Bibrštejna se nesprávně domníval, že to byl právě Reinmar, kdo zneuctil jeho dceru Kateřinu.[4] Na Bibrštejnově hradě Štolcu byl tento omyl vysvětlen, Reynevan byl propuštěn a navíc se dozvěděl, že se při své účasti na čarodějném sabatu nesblížil s mladou Bibrštejnovnou, nýbrž s její společnicí Juttou von Apolda, která však byla svou rodinou ukryta v klášteře.[5] Další šokující zprávu představovala zvěst o smrti Reynevanovy zrádné milenky Adély ze Šterců, která zemřela v žaláři Jana Minsterberského.[6]

Poté, co se Reinmarovi konečně podařilo dostat na svobodu, se spojil s tajnou slezskou husitskou špionážní skupinou známou jako Vogelsang, se kterou se zapojil do přípravy podmínek na nadcházející husitskou vojenskou výpravu. Zároveň pak objevil úkryt své družky Jutty a k jeho velké radosti jej ve Slezsku vyhledali i přátelé Šarlej a Samson.[7]

Na jaře roku 1428 pak do Slezska vtáhlo táborské vojsko vedené Prokopem Holým. Husité i s pomocí Reynevana a jeho přátel vydrancovali množství slezských měst a porazili katolická vojska v bitvách u Nisy a u Staré Jesenice, kde Reynevanovou rukou padl i minsterberský kníže Jan.[8] Husité slavili vítězství, avšak Reynevan je zdrcen tím, že inkvizice se zmocnila jeho milované družky, Jutty.[9]

Historické pozadí

Zřícenina hradu Trosky s věžemi Pannou a Babou, v níž se odehrává část příběhu

Stejně jako v předchozím díle je i děj tohoto románu zasazen do období husitských válek a vrcholného období spanilých jízd, konkrétně do let 1427 a 1428. V knize Boží bojovníci se tak odehrává množství reálných historických událostí. Po zmínce o bitvě u Tachova,[10] jsou v románu popsány i bitva u Ústí[11] a u Nisy, neúspěšný pokus husitských šlechticů Hynka z Kolštejna a Jana Smiřického o převrat v Praze[12] nebo tažení sirotků a táborů do Slezska.

Ve vedlejších rolích se pak ve druhém díle Husitské trilogie opět objevuje množství skutečných historických postav. Reynevan je opět pronásledován služebníky vratislavského biskupa Konráda, setkává se s kladským hejtmanem Půtou z Častolovic,[13] Prokopem Holým,[14] Janem Čapkem ze Sán,[15] Janem Roháčem z Dubé[16] a s mnoha dalšími husitskými veliteli či politiky.

Odkazy

Reference

  1. ↑ SAPKOWSKI, Andrzej. Boží bojovníci. Ostrava: Leonardo, 2010. ISBN 978-80-85951-60-8. S. 82 – 84. [Dále jen: Sapkowski (2010)]. 
  2. ↑ Sapkowski (2010), 82 – 84.
  3. ↑ Sapkowski (2010), 212 – 214.
  4. ↑ Sapkowski (2010), 234.
  5. ↑ Sapkowski (2010), 270 – 273.
  6. ↑ Sapkowski (2010), 253.
  7. ↑ Sapkowski (2010), 296 – 309.
  8. ↑ Sapkowski (2010), 455 – 460.
  9. ↑ Sapkowski (2010), 463 – 467.
  10. ↑ Sapkowski (2010), 28.
  11. ↑ Sapkowski (2010), 18 – 19.
  12. ↑ Sapkowski (2010), 39 – 40.
  13. ↑ Sapkowski (2010), 291.
  14. ↑ Sapkowski (2010), 79 – 84.
  15. ↑ Sapkowski (2010), 175.
  16. ↑ Sapkowski (2010), 91.

Literatura

Související články

Média použitá na této stránce

Husité - Jenský kodex.jpg
Bitva husitů s křižáky. Vyobrazení z Jenského kodexu, fol. 56a.
Zřícenina hradu Trosky.JPG
Autor: Mardoko, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: