Božanov

Božanov
Pohled na Božanov
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Broumov
Obec s rozšířenou působností	Broumov (správní obvod)
Okres	Náchod
Kraj	Královéhradecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°31′37″ s. š., 16°21′55″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	389 (2024)[1]
Rozloha	19,23 km²[2]
Katastrální území	Božanov
Nadmořská výška	405 m n. m.
PSČ	549 74
Počet domů	165 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Božanov 110 549 74 Božanov starosta@obecbozanov.cz
Starosta	Karel Rejchrt
Oficiální web: www.obecbozanov.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Božanov
Další údaje
Kód obce	573914
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Božanov (německy Barzdorf) je obec v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Součástí obce je i osada Studená Voda. Žije zde 389^[1] obyvatel.

Obec se rozkládá podél Božanovského potoka pod Broumovskými stěnami, na samé hranici s Polskou republikou - státní hranice odděluje katastr Božanova od území gminy Radków v kladském okrese v Dolnoslezském vojvodství. Dominantou obce a okolní krajiny je strmý vrch Koruna (772^[4] metrů) v Broumovských stěnách, který poskytuje rozhled na část Broumovské kotliny, polskou Hejšovinu (Szczeliniec) a Bor (Skalniak) a za dobrého počasí i na Jeseníky. Při nejzápadnějším úseku hranice katastru Božanova se nachází hora Božanovský Špičák (781^[4] metrů) s četnými skalními útvary ve vrcholových partiích.^[5]

Pravěké osídlení lokality dokládá nález kamenné sekerky v blízké vesnici. Z konce 13. století v listinném falzu byl uveden latinský název flumen Bosanow pro Božanovský potok. Předpokládá se, že roce 1253 vysadil lokátor Berthold emfyteutickým právem ves tzv. lánového typu, která v pramenech ze 14. a 15. století nesla označení Berthelsdorf podle svého zakladatele.^[6] V průběhu 17. století je uváděn název Banzdorf a počínaje 18. stoletím Barzdorf, současný Božanov. Ves je doložena „in originali“ až listinou z 15. března 1256, mocí které udělil opat Martin jmenovanému Bertoldovi právo osídlit zdejší lokalitu „sivam Policensem circa Bosanow et circa Stenawam“. V první polovině 19. století patřila obec mezi početně největší poddanské vesnice broumovského panství.

Benediktini, kteří zde zavedli poměrně prosperující zemědělské a lesní hospodářství. Podle klášterního urbáře z roku 1406 byla poddanská ves Božanov sestavena z 27 lánů, když jeden lán obsahoval 80 korců (cca 23 hektarů) výměry. V tzv. Hesseliově urbáři broumovského kláštera z roku 1677 lze nalézt kolorovaný pohled na zdejší ves a záznam o založení panské myslivny, zajišťující těžbu dřeva z okolních lesů. Tehdy stávalo v Božanově 51 selských statků v dědičném držení, čtrnáct domů s polem a tři mlýny, přičemž v čp. 1 se nacházela tzv. šolcovna (rychta). Až do počátku 17. století zde existovala benediktinská fara, v průběhu třicetileté války byla místní farnost zrušena a Božanov byl přifařen k sousednímu kostelu v Martínkovicích. V roce 1743 zde byl vystavěn filiální kostel sv. Magdalény a v roce 1790 zde byla nově zřízena dřevěná školní budova. V roce 1784 byla v sousedství založena osada Studená (Kaltwasser), která byla původně samostatnou správní jednotkou. V roce 1833 vykazoval Božanov 272 domů a 1 660 obyvatel, o desetiletí později v roce 1843 evidoval stejný počet domů, ale 1724 obyvatel. Navíc tehdy ještě samostatná osada Studená evidovala k roku 1833 třináct domů a 93 obyvatel a k roku 1843 třináct domů a 104 obyvatel. Tím patřila zdejší lokalita nejen mezi početně největší poddanské vesnice broumovského panství (druhá v pořadí za nedalekým Šonovem), ale ze statistického hlediska předčila i některá sídla v kategorii měst (např. Českou Skalici) nebo byla na jejich úrovni (např. Nové Město nad Metují). Obyvatelstvo bylo převážně (cca 95 %) německé národnosti.

Počínaje rokem 1850 se Božanov stal samostatnou obcí s vlastním samosprávným úřadem, do jehož kompetence patřila i územní správa sousední osady Studená. Jinak prosperující obec si zároveň udržela zemědělský ráz i po zrušení poddanství v roce 1849. Nástupem průmyslu ve druhé polovině 19. století ale došlo k pozvolnému odlivu místní populace do nově se tvořících sousedních průmyslových aglomerací Broumova a Meziměstí i do vzdáleného zámoří (Chile). Obec Božanov (spolu s osadou Studená) podle soudobých úředních statistik dlouhodobě stagnovala, přesto se život v obci nadále rozvíjel běžným tempem. V roce 1875 zde byla postavena nová škola – kamenná budova, roku 1898 zde byla zřízena malá továrna na výrobu zemědělských strojů (fa. Cölestin Ringel), v následujících letech (do roku 1938) bylo v Božanově evidováno celkem 38 drobných živností. Na přelomu let 1913 a 1914 byla do obce zavedena elektřina a v letech 1921–1922 byl zřízen obecní vodovod. Dále se v obci nacházely poštovní úřad, pobočka celnice a oddíl finanční stráže, spořitelna a záložna (Reifeisenka), chudobinec a školka. Působily zde spolky místních hasičů, válečných veteránů, myslivců, cvičenců a řada dalších odborových sdružení.

V říjnu 1938 byl Božanov spolu s celým Broumovskem zabrán Německou říší. V květnu 1945 byl znovu navrácen pod správu Československé republiky a dle rozhodnutí vítězných mocností došlo k organizovanému odsunu místního německého obyvatelstva a ke konfiskaci jeho majetku. Obec byla nově osídlena českými přistěhovalci z vnitrozemí. Byla zde ustavena místní správní komise, v roce 1946 místní národní výbor. Zemědělskou činnost původního klášterního statku převzal státní statek Broumov, který zde zřídil výrobní jednotku. Počet obyvatel i domů se ale opět snížil. Po komunálních volbách 24. listopadu 1990 zanikl místní národní výbor a byl zde opět zřízen obecní úřad.

Pískovcová ložiska Božanov leží na jihovýchodní plocha Broumovských stěny a okrajových částech polické křídové pánve z Turonského věku. Božanovský pískovec to světle bělošedé až rezavě hnědé středně až hrubě zrnité křemenné a kvádrové pískovce. Zpracování probíhá v Teplicích nad Metují. Tento přírodní kámen byl používán v mnoha historických budovách v České republice.^[7][8]

• Božanov
• Studená Voda

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. prosince 2002.^[11]

• August Klinke (1870–1932), narozen v Božanově, jako dítě s rodiči emigroval do Chile, kde se stal biskupem ve Valdivii

• Kostel sv. Máři Magdalény postavený v letech 1735–1740 (architekt Kilián Ignác Dientzenhofer), hřbitovní gotická brána ze 16. století, kamenné plastiky a kříže^[12]
• Socha Panny Marie Immaculaty^[13]
• Zemědělský dvůr a výklenková kaplička v horní části obce
• Mariánská studánka s poutní kaplí P. Marie (z roku 1890) a Křížovou cestou
• Statky tzv. broumovského typu
• Jižně od vesnice se na úbočí Broumovských stěn dochovaly terénní pozůstatky hradu ze třináctého století, označovaného jako hrad u Božanova.^[14]

• 
  Barokní kostel svaté Máří Magdaleny
• 
  Křižovatka pod kostelem v Božanově
• 

  (c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
  Interiér kostela svaté Máří Magdalény
• 
  Jedna z usedlostí v obci
• 
  Hraniční přechod Božanov - Radków

• CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Božanov (Barzdorf), s. 14–22. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Božanov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Božanov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Božanov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)