Božanovský Špičák

Božanovský Špičák
Pohled od Božanova na Božanovský Špičák (vlevo). V popředí je vrch Koruna.
Pohled od Božanova na Božanovský Špičák (vlevo). V popředí je vrch Koruna.
Vrchol781 m n. m.
Prominence117 m ↓ rozc. Machovský kříž[1]
Izolace3,5 km → Velká Hejšovina
SeznamyNejprominentnější hory CZ
Hory Broumovské vrchoviny
Poznámkavýhled
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříBroumovská vrchovina / Polická vrchovina / Polická stupňovina / Broumovské stěny
Souřadnice50°30′51″ s. š., 16°18′52″ v. d.
Božanovský Špičák
Božanovský Špičák
Horninapískovec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Božanovský Špičák (781[2] m n. m.), nejvyšší vrchol Broumovských stěn, se nachází nedaleko česko-polské státní hranice na katastrálním území obce Suchý Důl v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Vrcholové partie Božanovského Špičáku s četnými skalními útvary jsou součástí národní přírodní památky Polické stěny, která vznikla v roce 2009 vyčleněním z národní přírodní rezervace Broumovské stěny.[3] Uvedená maloplošná chráněná území jsou součástí Chráněné krajinné oblasti Broumovsko, evropsky významné lokality Broumovské stěny, ptačí oblasti Broumovsko a zároveň také Geoparku Broumovsko.[4]

Název

Vrchol nesl v minulosti na státních mapách více názvů.

V 50. a 60. letech 20. století nesl ve státních mapách měřítka 1 : 5 000 název Špicberk.[5][6] Od dalšího vydání státní mapy v polovině 70. let 20. století do začátku let 90. nesl název Špičák.[7][8] Název Špičák též používaly vojenské topografické mapy z 50. až 70 let 20. století.[9][10]

Geografie

Božanovský Špičák se nachází na území geomorfologického celku Broumovská vrchovina a je nejjižnějším výběžkem členitého hřebene Broumovských stěn. Jižní skalnatý svah Božanovského Špičáku spadá do Černého dolu, který odděluje Broumovské stěny od polského Národního parku Stolové hory s Velkou a Malou Hejšovinou.[3][11]

Samotné Polické stěny jsou považovány za unikátní geomorfologický útvar v kvádrových pískovcích svrchní křídy. Polické stěny včetně Božanovského Špičáku jsou tvořeny různými formami pseudokrasového reliéfu se skalními plošinami a skalními městy. Typické je složité členění hřbetů s výskytem skalních měst, skalních věží, soutěsek, kaňonů a jeskyní. Pro tuto krajinu jsou charakteristická specifická rostlinná a živočišná společenstva se zbytky přirozených lesních ekosystémů.[4]

V masívu Božanovského Špičáku se vyskytují skály nejrůznějších tvarů, včetně mnoha skalních hřibů,[12] skalních mís a různých typů škrapů. Podle tvaru skal, připomínajících nejrůznější zvířata, se vrcholovým partiím Božanovského Špičáku přezdívá Kamenná ZOO.[13]

Přístup

Vrcholové partie včetně nejvyššího bodu Božanovského Špičáku obchází žlutě značená turistická stezka, která směrem na západ pokračuje do Bludiště a dále pak na jih k Machovské Lhotě. Z druhé strany od osady Slavný, části obce Suchý Důl, vede k rozcestí u Pánova kříže na severním úpatí Božanovského Špičáku tzv. Kamenná cesta neboli Hřebenovka, která je opatřená červeným turistickým značením a zároveň slouží jako cyklotrasa č. 4001. Hraniční přechod do Polska Machovský kříž/Pasterka je od jižního rozcestí pod Božanovským Špičákem vzdálený po červené Hřebenovce zhruba 600 metrů.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
  2. ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c Mapy.cz: Turistická mapa: Národní přírodní památka Polické stěny [online]. Seznam.cz [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Polické stěny [online]. AOPK ČR [cit. 2021-04-09]. Dostupné online. 
  5. ↑ Státní mapa odvozená 1 : 5 000, m.l. Broumov 1-6 [online]. Státní zeměměřický a kartografický ústav, 1952 [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. 
  6. ↑ Státní mapa odvozená 1 : 5 000, m.l. Broumov 1-6 [online]. 2. vyd. Ústřední správa geodézie a kartografie, 1964 [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. 
  7. ↑ Státní mapa odvozená 1 : 5 000, m.l. Broumov 1-6 [online]. 2. vyd. Český úřad geodetický a kartografický, 1976 [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. 
  8. ↑ Státní mapa odvozená 1 : 5 000, m.l. Broumov 1-6 [online]. Česká úřad geodetický a kartografický, 1991 [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. 
  9. ↑ Mapa v měřítku 1 : 25 000, m.l. M_33_57_B_c [online]. Generální štáb Československé lidové armády, 1956 [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. 
  10. ↑ Mapa v měřítku 1 : 10 000, m.l. M_33_57_B_c_4 [online]. Generální štáb Československé lidové armády, 1970 [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. 
  11. ↑ Božanovský Špičák - výhledy a kamenná ZOO v Broumovských stěnách [online]. [cit. 2021-04-09]. Dostupné online. 
  12. ↑ Skalní hřiby u Slavného [online]. kladskepomezi.cz [cit. 2021-04-09]. Dostupné online. 
  13. ↑ Božanovský Špičák [online]. [cit. 2021-04-09]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Fire.svg
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.
Koruna od Božanova.jpg
Autor: Petr1868, Licence: CC BY 3.0
Božanovský Špičák (left) and Koruna (769 m, right) above Božanov