Božejovice (tvrz)
| Tvrz Božejovice | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický, barokní |
| Výstavba | před rokem 1443 |
| Zánik | před rokem 1741 |
| Stavebník | neznámý |
| Další majitelé | Jaroš z Drahonic ad. |
| Poloha | |
| Adresa | Tvrzský rybník, Skály,  Česko |
| Souřadnice | 49°12′43,37″ s. š., 14°8′14,24″ v. d. |
  Božejovice | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tvrz Božejovice (též Božovice) je částečně dochovaná tvrz jihozápadně od obce Skály v okrese Písek. Nachází se na poloostrově, který vybíhá do Tvrzského rybníka, v nadmořské výšce 395 m. Její zbytky jsou součástí soukromého pozemku a nejsou volně přístupné.
Historie
Tvrz byla založena před rokem 1443, kdy patřila jistému Jarošovi z Drahonic. V tom roce tvrz opevněnou hliněnými ploty oblehlo spojené vojsko Oldřicha z Rožmberka a strakonického velkopřevora Václava z Michalovic. Jaroš tehdy svou tvrz sám zapálil, utekl do Vodňan a obléhatelé zbytek pobořili. Vzápětí však byla obnovena a v roce 1450 znovu dobyta vojsky Jindřicha z Rožmberka, Oldřicha z Hradce a Jana Popela z Lobkovic. Další dobytí vojskem Vimperských ze Sulejovic následovalo brzy poté. Roku 1460 jsou jako majitelky uváděny dcery Jaroše z Drahonic, přesto však král nařídil Janovi z Rožmberka, aby tvrz zbořil, ale nestalo se tak, protože v roce 1470 na ní sídlil Ondřej z Mladějovic. Jeho potomci tvrz v roce 1543 prodali Bartoloměji Čejkovskému z Čejkov. Bartolomějovi synové na tvrzi společně žili, ale jejich podíly postupně získalo město Písek, kterému patřila až do roku 1623, kdy mu byla zkonfiskována. Potom ji získal Martin de Hoeff-Huerta a od něj v roce 1642 Mikuláš Radkovec z Mirovic. Jeho rod nechal tvrz zpustnout a urbář píseckého panství ji v roce 1741 uvádí jakou pustou.[1][2]
Stavební podoba
Tvrziště má podobu poloostrova, jehož východní přístupovou stranu ve středověku odděloval příkop, který byl později zasypán. Opevnění původně tvořil pouze val, který v druhé polovině 15. století nahradila kamenná hradba. Její malý zbytek se dochoval na severní straně tvrziště. Hlavní budovou tvrze byl obdélný palác, z něhož se dochovaly tři stěny. V jeho patře se nacházely obytné prostory s okny ve výklencích vybavených sedátky. Tento palác byl v pozdní gotice rozšířen směrem na západ přístavkem s dvojicí místností zaklenutých valenými klenbami. Vstupovalo se do něj sedlovým portálem. V renesanci před ním vznikla malá předsíň později pohlcená další, tentokrát barokní, přístavbou.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ TŘÍSKA, Karel, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Jižní Čechy. Svazek V. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Božejovice – tvrz, s. 26–27.
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Jižní Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2002. 184 s. ISBN 80-902873-5-2. Kapitola Božejovice, s. 13–15.
Literatura
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Písecko. Svazek VII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 295 s. Kapitola Božejovice tvrz, s. 254–257.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Božejovice na Wikimedia Commons - Božejovice na Hrady.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic